Antonín Dvořák
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Antonín Dvořák | |
|---|---|
Antonín Dvořák, fotografie z roku 1886
|
|
| Narození | |
| Datum: | 8. září 1841 |
| Místo: | Nelahozeves |
| Úmrtí | |
| Datum: | 1. května 1904 |
| Místo: | Praha |
Antonín Leopold Dvořák (8. září 1841, Nelahozeves – 1. května 1904, Praha) byl jedním z nejslavnějších hudebních skladatelů všech dob a je světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem vůbec. Jeho symfonické opusy patří ke světové špičce a jsou obvyklou součástí všech významnějších přehlídek symfonické hudby. Síla Dvořákovy melodické invence uchvacuje dodnes odborníky i laiky a brala dech i skladatelovým současníkům (je znám Brahmsův výrok: „Dvořákova témata pro vedlejší myšlenky by mně docela stačila i na myšlenky hlavní…“). Antonín Dvořák se proslavil svými symfonickými díly a velkými vokálně-instrumentálními skladbami, neméně však i koncertními skladbami a operami. Dvořák je čelním světovým představitelem tzv. klasicistně-romantické syntézy. Za zmínku jistě stojí i to, že první skladba, která zazněla po přistání na měsíci byla Novosvětská symfonie.
Obsah |
[editovat] Život a dílo
[editovat] Dětství
Antonín Dvořák se narodil a vyrůstal v Nelahozevsi blízko Prahy. Jeho otec František byl řezníkem. V letech 1853-1856 pobýval mladý Antonín ve Zlonicích, kde se ho ujal místní kantor a varhaník Antonín Liehmann, který odhalil jeho mimořádný hudební talent (hrál na housle, klavír, varhany). V šestnácti letech tedy odešel do Prahy studovat varhanickou školu. Zároveň hrál na violu v orchestru Prozatímního divadla pod vedením Bedřicha Smetany.
[editovat] Dospělost
Velmi brzo začal skladatelskou dráhu. Jeho žena skladby poslala tehdy výrazné osobnosti romantismu Johannesu Brahmsovi, který Dvořáka posléze doporučil jako skladatele berlínskému nakladateli Simrockovi. Pro něho Dvořák v roce 1878 napsal první řadu Slovanských tanců a díky vynikajícím kritikám se rázem proslavil po celém světě. Úspěšně se uplatnil i jako dirigent svých skladeb. Roku 1884 byl Dvořák pozván do Londýna, aby dirigoval svou Stabat Mater, vokálně-instrumentální dílo, složené po smrti jedné z jeho dcer. Setkává se s ohromujícím úspěchem a získává tak silné vazby na anglickou hudební scénu, kde ho vynikající výkony souborů sborového zpěvu motivovaly k dalšímu kompozičnímu úsilí v oblasti skladeb vokálně-instrumentálního charakteru. Jeho Rekviem, poprvé uvedené v roce 1891 v Birminghamu pod skladatelovou taktovkou (česká premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze v dubnu roku 1892), bylo vyvrcholením této činnosti a řadí se mezi umělecky nejpřesvědčivější skladby tohoto druhu vůbec. Na základě všech úspěchů získává doktorát v Praze a Cambridge a stal se profesorem na pražské konzervatoři, kde vychoval řadu významných českých skladatelů, jakými byli např. Vítězslav Novák, Oskar Nedbal a Josef Suk starší. Josef Suk se seznámil a později oženil s Dvořákovou dcerou Otilií a stal se tak jeho zeťem.
V roce 1892 byl Dvořák obeslán dopisem ze Spojených států amerických. Zakladatelka americké národní konzervatoře v New Yorku, Jeanette Thurberová, se ho snaží získat jako ředitele této instituce. Dvořák sice nejprve váhal, ale pak nabídku přijal. Dvořákův pobyt ve Spojených státech amerických v letech 1892 - 1895 mu přinesl další pocty a definitivně i světovou proslulost.
[editovat] Dílo
- Podrobnější informace naleznete v článku Dílo Antonína Dvořáka.
Umění Antonína Dvořáka je naprosto osobitou klasicistně-romantickou syntézou. Síla a absolutní jedinečnost skladatelova je přítomna především v orchestraci a instrumentaci. Jeho tvůrčí vývoj probíhal v několika etapách: první skladby vyrůstají z odkazu Beethovena a Schuberta, druhá fáze jeho úsilí je však již zcela v režii jeho osobitého cítění, kdy projevuje již naprosto originální a specifické hudební chápání jak po formální, tak obsahové stránce. Třetí období je typickým příklonem k vlasteneckým námětům a českým hudebním inspiracím (kantáta Hymnus, Moravské dvojzpěvy). Zvláštního zabarvení dodalo Dvořákově hudbě úsilí o obecně slovanský ráz tvorby, kterým obohatil nejvýrazněji světovou hudební tvorbu. Podobně (aniž by však opustil české a slovanské charakteristiky) byl za svého amerického pobytu inspirován hudbou černošskou a indiánskou, což se projevilo v jeho 9. symfonii, zvané "Novosvětská" , která patří k nejlepším dílům tohoto druhu v celé hudební historii. V posledním období dospěl k osobitě barvitému projevu v souvislosti s inspirací českými pohádkami a bájemi (opery Čert a Káča, Rusalka).
Antonín Dvořák napsal 9 symfonií, několik symfonických básní, velké skladby instrumentální (Slovanské tance), vokální a vokálně-instrumentální (Stabat Mater, Svatá Ludmila, Rekviem, Te Deum), 5 koncertních ouvertur, množství komorních skladeb (nejznámější je smyčcový kvartet F-dur, zvaný "Americký"), koncertů (houslový, violoncellový a klavírní), písně (Biblické písně), sbory, klavírní skladby (verze Slovanských tanců, později i orchestrální verze), 10 oper (nejznámější jsou Rusalka, Jakobín, Čert a Káča, Dimitrij a Armida) - viz následující přehled. Uctíván celým světem Dvořák nečekaně umírá v Praze 1. května 1904.
Nejrůznější dokumenty a další památky (notové autografy, korespondence, listinné materiály, výtvarná díla, dobové fotografie, programy, plakáty), na tohoto výjimečného skladatele jsou umístěny v Muzeu Antonína Dvořáka, které od doby svého vzniku v roce 1932 sídlí v barokním letohrádku Amerika v Praze.
Dílo Antonína Dvořáka je bohaté jak svým počtem, tak rozsahem forem - čítá téměř 120 opusů, z nichž většina představuje velká orchestrální, vokálně-instrumentální či hudebně dramatická díla.
[editovat] Reprezentativní diskografie
Interpretací Dvořákových jednotlivých děl existují ve světě stovky. Následující přehled uvádí ty z nich, které jsou obecně považovány za umělecky nejzdařilejší.
- Česká suita, Husitská, Můj domov, Nokturno H dur, Scherzo capriccioso, Česká filharmonie, dirigent Václav Neumann, Supraphon
- Rekviem, op. 89. Smuteční mše pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Česká filharmonie, Český pěvecký sbor (sbormistr Markéta Kühnová), sólisté Sieglinde Wagner (alt), Maria Stader (soprán), Kim Borg (bass), Ernst Häfliger (tenor). Dirigent: Karel Ančerl. Supraphon 1957 (+ reedice). Historicky patrně vůbec nejlepší interpretace tohoto výjimečného díla (Grand Prix du disque de l´Académie Charles Cros).
- Stabat Mater, op.58, oratorium (kantáta) pro sóla, sbor a orchestr. Symfonický orchestr hl.m.Prahy, Pražský filharmonický sbor, Bambini di Praga, dirigent: Jiří Bělohlávek
*Česká filharmonie, dirigent Václav Talich, Český filharmonický sbor, sbormistr Jan Kühn, sólisté: Drahomíra Tikalová, Marta Krásová, Beno Blachut, Karel Kalaš, Supraphon, 2 CD, nahráno 1952, reedice 1993 a 2006 (Talich Special Edition 10). - Symfonie č. 3 Es dur, op. 10. Česká filharmonie, dirigent: Václav Neumann.
- Symfonie č. 5 F-dur a č.7 d-moll, op. 70 a 76, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Vladimír Válek
- Symphony No. 6 in D major, op. 60, Czech philharmonic orchestra, conductor: Karel Ančerl; 1966.
- Koncert pro klavír a orchestr g-moll, op. 33. Česká filharmonie, dirigent: Rafael Kubelík, klavír: Rudolf Firkušný. Multisonic records (CD)
- Symfonie č. 8 G dur,op. 88. Česká filharmonie, dirigent Václav Neumann
- Koncert pro housle a moll, op. 53, David Oistrach - housle, Česká filharmonie, dirigent Karel Ančerl
- Piano Quintet, op. 81 and Bagatelles, op. 47. Juilliard Quartet, klavír: Rudolf Firkušný
- Koncert pro violoncello a orchestr č. 2 h moll, Op. 104, Israel Philharmonic Orchestra, Wiener Philharmoniker, Mischa Maisky - violoncello, dirigent Leonard Bernstein
- Svatební košile. Balada na text K. J. Erbena, Pražský symfonický orchestr (Symfonický orchestr hlavního města Prahy F.O.K.), Pražský filharmonický sbor, dirigent: Jiří Bělohlávek, CD
- Te Deum, op. 103 pro sólisty, sbor a orchestr. Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor se sólisty (Jaroslav Souček / baryton, Gabriela Beňačková-Čápová / soprán). Bonton (CD).
- Symphony no. 9 in e minor, op. 95 „From the new world“ - Česká filharmonie, dirigent Karel Ančerl
- Slovanské tance, Česká filharmonie, dirigent Václav Neumann, nahráno: 1971. Reedice 1978
- Slovanský a Americký kvartet", op.51 a 96, Antiquarius Quartet Praga (Arta Records 2002) 1978
- Biblické písně, pp. 99, Eduard Haken - bas, Martin Gotthard Schneider - varhany, 1993, CD Supraphon
Rusalka op. 114, Orchestr a sbor Národního divadle v Praze, dirigent Jaroslav Krombholc, Rusalka: Ludmila Červinková, Princ: Beno Blachut, Vodník: Eduard Haken, Ježibaba: Marta Krásová, Cizí kněžna: Marie Podvalová ad. Nahráno 1952, Supraphon 2CD 2005. - Jakobín op. 84, Filharmonie Brno, Kühnův smíšený sbor, dirigent Jiří Pinkas, sbormistr Pavel Kühn, Bohuš: Václav Zítek, Júlie: Marcela Machotková, Vilém z Harasova: Karel Průša, Filip: Karel Berman, Benda: Beno Blachut, Terinka: Daniela Šounová-Brouková, Jiří: Vilém Přibyl ad. 2CD Supraphon P 1978, vydáno 1994.
[editovat] Související články
- Dílo Antonína Dvořáka
- Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami
- Johannes Brahms
- Smyčcový kvartet č. 10 (Dvořák)
- Karel Kozánek
- Jean Becker
[editovat] Externí odkazy
- vše o Antonínu Dvořákovi, komplexní informace
- Památník Antonína Dvořáka ve Zlonicích
- http://home.tiscali.cz/antonin-dvorak/zivot.htm
- http://www.antonindvorak2004.cz/czech/antonin-dvorak.html
- Komentovaný (anglicky) poslech některých Dvořákových děl nabízí archiv pořadu BBC Radio 3 'Discovering Music'
- Video „Cigánské melodie“
- Volně přístupné partitury děl od A. Dvořáka v projektu IMSLP

