Giovanni Pierluigi da Palestrina
Giovanni Pierluigi da Palestrina (kolem 1525?, Palestrina – 2. února 1594, Řím) byl italský hudební skladatel a varhaník.
Po ukončení studií (1544) působil jako varhaník v Palestrině. Pravděpodobně roku 1546 začal působit v Římě, kde v několika chrámech dělal varhaníka až do roku 1550. Roku 1550, kdy se papežem stal Julius III., byl jmenován maestro di cappella Cappella Gulia v Římě, kde se začal věnovat skladatelské činnosti. Od roku 1555 působil v Lateránské bazilice a od roku 1561 chrámu svaté Marie Maggiore
Roku 1577 byl papežem Řehořem XIII. pověřen reformovat Gregoriánský chorál podle pravidel Tridentského koncilu.
Dílo[editovat]
Ve svém díle spojil hudební myšlenky, které byly populární v Římě s tzv. nizozemskou hudební školou, a tím vlastně vytvořil styl, který se nazývá po něm palestrinovský styl, neboli a capella (tj. zpěv bez doprovodu hudebních nástrojů). Jeho skladby prosluly klidem a vyvážeností. To z nich i díky přizpůsobení rytmu latině udělalo vzor katolické chrámové hudby na dlouhou dobu.
Rozsah jeho díla je obrovský, složil 158 mší, 250 motet, 68 ofertorií, dále pak několik hymnů a madrigalů.
Nejznámější díla[editovat]
- Missa papae Marcelli, mše; z této mše vychází i opera Palestrina od Hanse Pfitznera
- Missa viri Galilaei
- Stabat Mater
