Duchovní hudba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Duchovní hudba je hudba tvořená převážně pro liturgické účely. Nebo odvozujeme-li od názvu hudba pro ducha, duši člověka.

Hudba praktikovaná je převážně skupinovou, tzn. liturgickou záležitostí, i když individuální praktika jsou neméně významná a přínosná. Hudba praktikovaná má harmonizační a sjednocující vliv jednak přítomných dohromady a pak přítomných s veličinami, na které je upřena jejich pozornost. U křesťanů Bůh, u muslimů Alláh, u jogínů. Na druhou stranu je tato hudba jak odrazem vnitřního stavu věřících, tak zpětně působí na zúčastněné. Celý princip je funkční i naopak, kdy stav věřících se okamžitě projeví a je zpětnou vazbou k uvědomění si původu vlastního rozladění a cestou k opětovnému naladění. Nakonec je ještě princip ladění, kdy disharmonie jsou jakoby cestou, která vede k naladění a je jakoby nutnou složkou ke konečnému vyladění. To je ale však spíše v dynamicky hudebně praktikujících skupinách zaměřených více na ladění k Bohu a méně na prezentativní výsledek. V křesťanství známe pod označením duchovní hudba především sborové zpěvy jako gregoriánský chorál, varhanní skladby, nebo případně i lidové a současné písně o spirituálních prožitcích, nebo tužbách. Pro zajímavost je v islámu tolerován náboženský směr sufijců, jež používali tanec, známé víření dervišů kolem vlastní osy a hudbu na duchovní cestě, ačkoli to nemá s učením islámu souvislost. Ačkoli se dnes občas spojuje duchovní hudba se světskou reprodukcí, kdy hudba vytvořená v duchovním prožitku je reprodukována spíše technicky, dle notového zápisu, je stále součástí duchovních prožitků a ducha povznáší. Negativní dopad na duchovní hudbu mělo zavedenítemperovaného ladění u varhan a upouštění od společného zpěvu v klášterech společně se snahou o čistotu tónu na úkor spontánnosti a vnitřního spirituálního prožitku. Na východě pak komercionalizace a turistická atraktivnost. Naproti tomu se objevuje mnoho nových proudů hry na indické nástroje, mísy, zpěvu manter, alikvotů, bubnování… ale i lidových píšťalek a fujar, které používají hudbu jako cestu k Bohu a své čisté prapodstatě.

Hudba reprodukovaná pro použití při individuální či skupinové duchovní činnosti, jako kulisa pro zklidnění a harmonizaci jedince i prostředí, nebo např. k meditaci. Je známo i použití ambient, kdy sotva slyšitelné pouštění určité harmonizační hudby má vliv na psychiku a svěžest přítomných, např. na pracovišti kde je značné duševní vypětí.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]