Maxmilián II. Habsburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Maxmilián II. (31. července 1527 Vídeň – 12. října 1576 Řezno) byl císař římský, král český (korunován 1562), uherský (korunován 1563) a arcivévoda rakouský. Vlády se ujal po smrti svého otce Ferdinanda I. 27. července 1564.

Příbuzenstvo
otec	Ferdinand I. Habsburský
matka	Anna Jagellonská
manželka	Marie Španělská
syn	Rudolf II.
syn	Matyáš Habsburský
dcera	Anna Habsburská
děd	Filip I. Sličný
děd	Vladislav II. Jagellonský

Maxmilián II. od mládí projevoval sympatie k nekatolickému vyznání. Jeho otec Ferdinand společně se svým bratrem, císařem Karlem V. se ho proto rozhodli oženit s Karlovou dcerou, katolickou španělskou infantkou Marií. Z manželství s Marií Španělskou vzešlo 15 potomků - 9 synů a 6 dcer. Maxmilián II. ovšem rychle pochopil, že přikloněním k protestantům by mnoho nezískal, a tak v únoru roku 1562 v Praze složil před svými příbuznými slavnostní přísahu věrnosti katolické církvi. Titulárním českým králem byl od roku 1549, 14. května roku 1562 jím byl korunován. 24. listopadu 1562 byl zvolen králem římskoněmeckým. 16. července roku 1563 byl korunován uherským králem.

Maxmiliánovou snahou byla především stabilita v habsburském soustátí, a tak se snažil udržovat rovnováhu mezi svými nekatolickými poddanými a tlakům Madridu a papeže z Říma. V roce 1568 povolil šlechtě v dolním Rakousku nekatolické vyznání.

V letech 1566 až 1568 vedl Maxmilián válku s osmanskou říší. V roce 1575 byl Maxmilián II. částí polských stavů zvolen polským králem.

Obsah 1 Maxmilián II. jako český král 2 Potomci 3 Viz také 4 Literatura

[editovat] Maxmilián II. jako český král

Čeští novoutraquisté, kteří tvořili většinu obyvatel, luteráni a Jednota bratrská naléhali na Maxmiliána, aby zrušil kompaktáta, protože byla zastaralá. Svou koncepcí vyhovovala pouze starokališníkům, kterých bylo málo. Kompaktáta byla zrušena papežem a roku 1575 je nahradil nový dokument - Česká konfese. Ta byla kompromisem mezi požadavky všech protestantských vyznání zastoupených na našem území a zaručovala rozsáhlé svobody. Maxmilián Českou konfesi nepodepsal, ale slíbil, že ji bude dodržovat. Česká šlechta na oplátku zaručila následnictví trůnu pro nejstaršího syna Rudolfa II.

Maxmilián II. byl pochován vedle svých rodičů v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

[editovat] Potomci

Maxmilián se roku 1548 oženil se svou sestřenicí Marií (1528-1603), dcerou císaře Karla V., a měl s ní tyto děti:

• Anna (1549-1580), španělská královna

~ 1570 španělský a portugalský král Filip II. (I.), syn císaře Karla V. a jeho manželky Isabely

• Ferdinand (1551-1552), rakouský arcivévoda
• Rudolf (V.) II. (1552-1612), císař Svaté říše římské
• Arnošt (1553-1595) , nizozemský místodržitel
• Alžběta (1554-1592), francouzská královna

~ 1570 francouzský král Karel IX.

• Maria (1555-1556), rakouská arcivévodkyně
• Matyáš (1557-1619), císař Svaté říše římské

~ 1611 arcivévodkyně Anna

• Syn (1557)
• Maxmilián (1558-1618), velmistr řádu německých rytířů
• Albrecht (1559-1621), portugalský vícekrál a nizozemský místodržitel

~ 1599 španělská infantka Isabela, dcera španělského a portugalského krále Filipa II. (I.) a jeho manželky Alžběty

• Václav (1561-1578)
• Fridrich (1562-1563), rakouský arcivévoda
• Marie (1564-1564), rakouská arcivévodkyně
• Karel (1565-1566), rakouský arcivévoda
• Markéta (1567-1633), jeptiška
• Eleonora (1568-1580), rakouská arcivévodkyně

[editovat] Viz také

• Nástup Habsburků na český trůn

[editovat] Literatura

• ČECHURA, J. Lexikon českých panovnických dynastií. Praha, 1996.
• BOGDAN, H. Historie Habsburků. Praha, 2003.

Seznam panovníků Svaté říše římské
Předchůdce: Ferdinand I.	1564 - 1576 Maxmilián II. Habsburský	Nástupce: Rudolf II.

Seznam hlav českého státu
Předchůdce: Ferdinand I.	1564 - 1576 Maxmilián II. Habsburský	Nástupce: Rudolf II.

Seznam uherských králů
Předchůdce: Ferdinand I.	1564–1576 Maxmilián II. Habsburský	Nástupce: Rudolf II.