Rudolfův majestát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Majestát Rudolfa II. pro Čechy

Majestát na náboženskou svobodu (obvykle známý jako Rudolfův majestát) byla listina vydaná Rudolfem II. 9. července 1609. Tato listina potvrzovala svobodu náboženství v Českém království. Zároveň potvrzovala Českou konfesi, kterou jeho otec Maxmilián II. slíbil pouze ústně, a to v roce 1575.

Podle Majestátu nikdo nesměl být nucen ke katolickému ani jinému vyznání. Platil pro královská města, šlechtu i poddané. Listina byla zanesena do zemských desk jako platný zákon.

Dne 20. srpna 1609 vydal Rudolf II. obdobný Majestát pro Slezsko, jímž byla povolena náboženská svoboda pro evangelíky augsburského vyznání. (Roku 1620 vydal pro Slezsko další Majestát Fridrich Falcký, jímž rozšířil náboženskou svobodu i na evangelíky helvétského vyznání.)

Rudolf vydal a podepsal Majestát pod nátlakem stavů kteří její podpis vyžadovali výměnou za podporu, kterou mu poskytli v konfliktu s jeho bratrem Matyášem. V něm málem Rudolf přišel o českou korunu, díky podpoře stavů se pouze vzdal Uher, Rakous a Moravy ve prospěch Matyáše, když s ním podepsal libeňský mír. Později Rudolf svého podpisu litoval a pokusil se toto své rozhodnutí zvrátit. Vpád vojsk jeho bratrance, pasovského biskupa Leopolda, do Prahy v roce 1611 urychlil Rudolfův pád. Rudolf byl nucen abdikovat a přenechat český trůn svému bratrovi Matyášovi.

Platnost Majestátu zrušil císař Ferdinand II. po porážce českého stavovského povstání v roce 1620, a to tak, že jej dal rozstřihnout a spálit jeho pečeť. V roce 1627 uzákonil v Čechách katolické náboženství jako jediné povolené.

Znění Majestátu[editovat | editovat zdroj]

My Rudolf Druhý činíme tímto listem:

aby jak stav panský,rytířský, tak Pražané, horníci a jiná města s lidmi poddanými náboženství své pod obojí volně a svobodně beze všech překážek vykonávati mohli.

Dále týmž stavům konzistoř povolati ráčíme i arcibiskupa pražského dosazovati, i akademii pražskou v moc jejich dávati ráčíme, tak, aby si ji muži hodnými a učenými dosazovati mohli.

Jestliže by chtěli víceji chrámův nebo kostelův k boží službě aneb také školy pro vyučování mládeže vystavěti dáti a v tom poroučeti ráčíme, aby každá strana náboženství své volně prosazovala, kněžími svými se řídila a spravovala. Také města, městečka i sedlský lid nemá od svého náboženství odtiskován býti.

A proti tomu vejš dotčenému náboženství nic, takového, což by nejmenší překážku učiniti mohlo. Od náš, dědicův našich i budoucích králův českých příjmáno býti nemá.

Dán na Hradě Našem pražském léta páně 1609

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUST, Jiří. 9. 7. 1609. Rudolfův majestát. Světla a stíny náboženské svobody. Praha : Havran, 2009. 157 s. ISBN 978-80-86515-92-2.  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]