Oldřich (kníže)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oldřich I.
Český kníže
Oldřich I.
Oldřich I., freska ve Znojemské rotundě.
Doba vlády I. 10121033
II. 1034
Narození po 970, max. do r. 991
Úmrtí 9. listopadu 1034
Praha
Pochován Bazilika svatého Jiří
Předchůdce I. Jaromír
II. Jaromír
Nástupce I. Jaromír
II. Břetislav I.
Manželky Juta?
Božena?
Potomci Břetislav I.
Vratislav
Dynastie Přemyslovci
Otec Boleslav II.
Matka 2. neznámá manželka Boleslava II. či Emma Franská

Oldřich († 9. listopadu 1034) byl český kníže (10121033 a 1034) z dynastie Přemyslovců. Byl synem Boleslava II. a zřejmě jeho 2 neznámé ženy či teoreticky i jeho třetí manželky Emmy Franské. Oldřich byl mladším bratrem knížat: Boleslava III. a Jaromíra. Jméno jeho první manželky bylo zřejmě Juta (byla německého původu a žel neplodná, proto musela odejít), tou druhou byla zřejmě vesnická žena Božena.

Kníže Oldřich vyvedl zemi z krize způsobené boji o moc mezi syny Boleslava II. a k Čechám trvale připojil Moravu.

Před nástupem na trůn[editovat | editovat zdroj]

Roku 1001 uprchl s Jaromírem a jejich (nevlastní) matkou Emmou před terorem Boleslava III., který mínil nechat Oldřicha, v té době už možná otce levobočného syna Břetislava, zavraždit. Oldřich sice byl podle všeho již ženatý, v té době ale neměl příliš dobré vyhlídky na knížecí stolec. Nedalo se předpokládat, že jeho nemanželský syn v budoucnosti sehraje v českých dějinách významnou roli.

Útočištěm se oběma bratrům a jejich matce stal dvůr bavorského vévody, který se o rok později stal římskoněmeckým králem jako Jindřich II. Po smrti dosazeného knížete Vladivoje roku 1003 se krátce vrátil do Čech, brzy však musel znovu prchnout spolu s Jaromírem před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým. Teprve na podzim 1004 se mohl vrátit, když s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Knížetem se stal Jaromír.

Oldřich knížetem[editovat | editovat zdroj]

Oldřich a Božena (středověká iluminace)

Na jaře 1012 sesadil Oldřich svého bratra Jaromíra, když se postavil do čela povstání proti němu. Stal se knížetem a od krále Jindřicha II. přijal v říjnu Čechy v léno. Projevil se jako energický a tvrdý panovník. Roku 1014 zlikvidoval opozici a Jaromírovy stoupence – tzv. druhé vraždění Vršovců. Údajně se tak stalo, protože podporovali jeho bratra Jaromíra, tou dobou ve vězení v Utrechtu.

Po neúspěšném Oldřichovu vojenském tažení na Moravu v roce 1015 roku 1017 úspěšně odrazil vojenský vpád Boleslava Chrabrého do Čech. Do roku 1031 Oldřich postupně dobyl na Polácích Moravu, jejíž správu svěřil svému synovi Břetislavovi. Stalo se tak i díky spojenectví s rakouskými Babenberky, které bylo nakonec stvrzeno sňatkem Břetislava s jednou z příslušnic rodu, Jitkou ze Svinibrodu.

Kníže Oldřich se setkává s poustevníkem Prokopem, obraz Josefa Mathausera

V zahraniční politice byl Oldřich spojencem ŘíšeJindřicha II. a Konráda (od něj přijal r. 1024 Čechy v léno) a podporoval ji v bojích s Poláky a Uhry. Přesto si Oldřich v mnoha směrech počínal nezávisleji, než se líbilo římskoněmeckým panovníkům. V roce 1014 se ho snažil polský kníže Boleslav Chrabrý získat na svou stranu, Oldřich ale nechal vyslance na zpáteční cestě zajmout a některé zabít.

Roku 1032 byl založen Sázavský klášter, opatem se stal poustevník Prokop. V klášteře se uplatňovala slovanská liturgie vycházející z kultury Velké Moravy.

Zajetí a druhá vláda[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 30. let se však vztahy s Říší rapidně zhoršily, když sesazený polský kníže Měšek II. Lambert nalezl útočiště v Čechách a Oldřich odmítl pomáhat císaři v tažení do Polska. Císař Konrád II. si roku 1033 Oldřicha předvolal, obvinil jej z úkladů, sesadil a odsoudil do vyhnanství v Bavorsku. Českým knížetem se stal opět Jaromír. Na jaře 1034 však císař Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví s tím, že Jaromír získá v Čechách úděl a Oldřichův syn Břetislav Moravu. Jaromíra dal ale jeho bratr zajmout a oslepit a Břetislav utekl do ciziny.

Již na podzim však Oldřich při bohaté tabuli, „jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel“. Bratr Jaromír ho dal slavnostně pohřbít v kostele Sv. Jiří na Pražském hradě. Stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I.

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Boleslav I.
nar. asi 915
zm. 967/972
  Biagota?    ?    ?
         
     
  Boleslav II.
nar. asi 932
zm. 7. února 999
  2. neznámá manželka Boleslava II. či Emma Franská
zm. 1005/1006
 
     
   
Božena?
OO   datum neznámé
Oldřich I.
zm. 9. listopadu 1034
                   
                   
 
  Břetislav I.
mezi 1002 až 1005
 zm. 10. ledna 1055
 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info
Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 2. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Předchůdce:
Jaromír
Znak z doby nástupu Český kníže
Oldřich
10121033
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jaromír
Předchůdce:
Jaromír
Znak z doby nástupu Český kníže
Oldřich
1034
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Břetislav I.