Oldřich (kníže)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oldřich I. | ||
|---|---|---|
| Český kníže | ||
 |
||
| Oldřich I., freska ve Znojemské rotundě. | ||
| Doba vlády | I. 1012 - 1033 II. 1034 |
|
| Úmrtí | 9. listopadu 1034 | |
| Praha | ||
| Pochován | Bazilika svatého Jiří | |
| Předchůdce | I. Jaromír II. Jaromír |
|
| Následník | I. Jaromír II. Břetislav I. |
|
| Manželky | Božena? | |
| Dynastie | Přemyslovci | |
| Otec | Boleslav II. | |
| Matka | Emma | |
Oldřich († 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034) z dynastie Přemyslovců. Byl synem Boleslava II. a jeho ženy Emmy a mladší bratr Boleslava III. a Jaromíra. Jméno jeho první manželky není známé, tou druhou byla zřejmě Božena.
Kníže Oldřich vyvedl zemi z krize způsobené boji o moc mezi syny Boleslava II. a k Čechám trvale připojil Moravu.
Obsah |
[editovat] Před nástupem na trůn
Roku 1001 uprchl s Jaromírem a jejich matkou před terorem Boleslava III., který mínil nechat Oldřicha, v té době už možná otce levobočného syna Břetislava, zavraždit. Oldřich sice byl podle všeho již ženatý, v té době ale neměl příliš dobré vyhlídky na knížecí stolec. Nedalo se předpokládat, že jeho nemanželský syn v budoucnosti sehraje v českých dějinách významnou roli.
Útočištěm se oběma bratrům a jejich matce stal dvůr bavorského vévody, který se o rok později stal římskoněmeckým králem jako Jindřich II. Po smrti dosazeného knížete Vladivoje roku 1003 se krátce vrátil do Čech, brzy však musel znovu prchnout spolu s Jaromírem před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým. Teprve na podzim 1004 se mohl vrátit, když s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Knížetem se stal Jaromír.
[editovat] Oldřich knížetem
Na jaře 1012 sesadil Oldřich svého bratra Jaromíra, když se postavil do čela povstání proti němu. Stal se knížetem a od krále Jindřicha II. přijal v říjnu Čechy v léno.
Oldřich se projevil jako energický a tvrdý panovník. Roku 1014 zlikvidoval opozici a Jaromírovy stoupence – tzv. druhé vraždění Vršovců. Údajně se tak stalo, protože podporovali jeho bratra Jaromíra, tou dobou ve vězení v Utrechtu.
Roku 1032 byl založen Sázavský klášter, opatem se stal poustevník Prokop. V klášteře se uplatňovala slovanská liturgie vycházející z kultury Velké Moravy.
Po neúspěšném Oldřichovu vojenském tažení na Moravu v roce 1015 roku 1017 úspěšně odrazil vojenský vpád Boleslava Chrabrého do Čech. Do roku 1031 Oldřich postupně dobyl na Polácích Moravu, jejíž správu svěřil svému synovi Břetislavovi. Stalo se tak i díky spojenectví s rakouskými Babenberky, které bylo nakonec stvrzeno sňatkem Břetislava s jednou z příslučnic rodu, Jitkou ze Svinibrodu.
V zahraniční politice byl Oldřich spojencem Říše – Jindřicha II. a Konráda (od něj přijal r. 1024 Čechy v léno) a podporoval ji v bojích s Poláky a Uhry. Přesto si Oldřich v mnoha směrech počínal nezávisleji, než se líbilo římskoněmeckým panovníkům. V roce 1014 se ho snažil polský kníže Boleslav Chrabrý získat na svou stranu, Oldřich ale nechal vyslance na zpáteční cestě zajmout a některé zabít.
[editovat] Zajetí a druhá vláda
Počátkem 30. let se však vztahy s Říší rapidně zhoršily, když sesazený polský kníže Měšek II. Lambert nalezl útočiště v Čechách a Oldřich odmítl pomáhat císaři v tažení do Polska. Císař Konrád II. si roku 1033 Oldřicha předvolal, obvinil jej z úkladů, sesadil a odsoudil do vyhnanství v Bavorsku. Českým knížetem se stal opět Jaromír. Na jaře 1034 však císař Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví s tím, že Jaromír získá v Čechách úděl a Oldřichův syn Břetislav Moravu. Jaromíra dal ale jeho bratr zajmout a oslepit a Břetislav utekl do ciziny.
Již na podzim však Oldřich při bohaté tabuli, „jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel“. Bratr Jaromír ho dal slavnostně pohřbít v kostele Sv. Jiří na Pražském hradě. Stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I.
[editovat] Genealogie
| Boleslav I. nar. asi 915 zm. 967/972 |
Biagota? | ? | ? | ||||||||||
| Boleslav II. nar. asi 932 zm. 7. února 999 |
Emma zm. 1005/1006 |
||||||||||||
| Božena? OO datum neznámé |
Oldřich I. zm. 9. listopadu 1034 |
||||||||
| Břetislav I. mezi 1002 až 1005 zm. 10. ledna 1055 |
|||||||||
[editovat] Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- TŘEŠTÍK, Dušan; ČECHURA, Jaroslav; PECHAR, Vladimír. Králové a knížata zemí Koruny české. Praha : Rybka, 2001. 413 s. ISBN 80-86182-55-X.
- CHARVÁT, Petr. Boleslav II. Sjednotitel českého státu. Praha : Vyšehrad, 2004. 198 s. ISBN 80-7021-657-3.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972--1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha : Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha : Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha : Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.
- Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
[editovat] Externí odkazy
| Předchůdce: Jaromír |
 |
Český kníže Oldřich 1012–1033 |
|
Nástupce: Jaromír |
| Předchůdce: Jaromír |
|
Český kníže Oldřich 1034 |
|
Nástupce: Břetislav I. |
