Břetislav II.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Břetislav II. | ||
|---|---|---|
| Český kníže | ||
![]() |
||
| Břetislav II., freska ve Znojemské rotundě. | ||
| Doba vlády | 1092-1100 | |
| Narození | ? | |
| Praha? | ||
| Úmrtí | 22. prosince 1100 | |
| Zbečno | ||
| Předchůdce | Konrád I. Brněnský | |
| Následník | Bořivoj II. | |
| Manželky | Lukarta z Bogenu (1094-1100) | |
| Potomci | Břetislav | |
| Dynastie | Přemyslovci | |
| Otec | Vratislav II. | |
| Matka | Adléta Uherská | |
Břetislav II. († 22. prosince 1100, Zbečno) byl český kníže (1092–1100) z rodu Přemyslovců, nejstarší syn knížete a krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Adléty Uherské. Jeho manželkou byla Lukarta z Bogenu, dcera Aschwina z Windberg-Bogenu, nevlastními bratry knížata Bořivoj II., Vladislav I. a Soběslav I.
Obsah |
[editovat] Mládí
První zmínka o Břetislavovi je z roku 1087, kdy byl pověřen ostrahou hranic proti Sasům, nechal se však překvapit a většina družiny zahynula. Břetislav dostal jako úděl Hradecko, jeho otec snad mínil za svého nástupce uznat prvorozence z manželství se Svatavou Polskou Boleslava.
Při obléhání Konráda I. Brněnského v roce 1091 se postavil proti otci. Když byl v půtce zabit králův důvěrník Zdirad, získala Břetislavova strana ve vojsku převahu a Vratislav musel ustoupit. Za svého nástupce v souladu se stařešinským řádem označil Konráda a princ Břetislav před otcovým hněvem uprchl ze země.
[editovat] Břetislav II. na trůně
Břetislav nastoupil na trůn po krátké vládě Konráda I. Brněnského. Jeho rovněž nepříliš dlouhá vláda přinesla hned několik změn. Roku 1097 byli ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni slovanští mniši, které nahradili benediktini latinského obřadu. Roku 1096 prošli Čechami účastníci 1. křížové výpravy a došlo k protižidovským pogromům. Roku 1098 Břetislav II. zkonfiskoval židovské majetky.
Zahraniční politika byla zaměřena proti Polsku, konfliktní byla zejména slezská otázka, když Poláci neodváděli poplatek za to, že jim kníže Břetislav I. toto území odstoupil.
[editovat] Otázka nástupnictví
K bezprecedentnímu kroku se Břetislav II. odhodlal na Velikonoce 1099 na dvorském sjezdu v Řezně. Svého mladšího polorodého bratra Bořivoje (II.) označil za svého dědice a nástupce, aniž byl předtím zvolen v kolokviích, a požádal Jindřicha IV., aby mu udělil Čechy v léno. Císař žádosti vyhověl.
Tento fakt odporoval stařešinskému řádu a stal se pro další léta zdrojem napětí v zemi (již roku 1097 Břetislav zajal a uvěznil Oldřicha Brněnského, nejstaršího žijícího Přemyslovce, který si činil nároky na pražský stolec). Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje. Zatímco Konrádovi potomci emigrovali, synové Oty Olomouckého, Svatopluk Olomoucký a Ota II. Olomoucký, zachovali knížeti věrnost.
Břetislav II. zemřel v prosinci 1100 na následky atentátu v lesích u Zbečna. Je pravděpodobné, že za akcí stáli Vršovci. Kosmas píše, že požíval velké lásky u svého národa a že při jeho pohřbu plakali „kněží i lid, bohatí i chudí“, ale jeho nemoudrým rozhodnutím o nástupnictví začínají vleklé boje o vládu v Čechách, i když z nich zpočátku vítězně vyšel Bořivoj II.
[editovat] Břetislavův syn
Břetislav II. měl s manželkou Lukartou z Bogenu syna Břetislava, ten ale neměl podle stařešinského práva nárok na trůn. Poslední zmínka o mladším Břetislavovi je z roku 1130, kdy ho strýc Soběslav I. za spiknutí dal oslepit, a zemřel 8. března neznámého roku bez známých potomků. Skončila tak linie mužských potomků Vratislava II. s Adlétou Uherskou.
[editovat] Genealogie
| Břetislav I. zm. 10. ledna 1055 |
Jitka ze Svinibrodu zm. po 1052 |
Ondřej I. Uherský nar. 1015 zm. 1060/1061 |
? | ||||||||||
| Vratislav II. zm. 14. ledna 1092 |
Adléta Uherská nar. asi 1040 zm. 27. ledna 1062 |
||||||||||||
| Lukarta z Bogenu zm. 31. prosince neznámého roku OO 1094 |
Břetislav II. zm. 22. prosince 1100 |
||||||||
| Břetislav zm. po 1130 |
|||||||||
[editovat] Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie ; FROLÍK, Jan ; PROFANTOVÁ, Naďa: Velké dějiny zemí Koruny české. Sv. I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 798 s. ISBN 80-7185-265-1.
- ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha, NLN, 2002. 660 s. ISBN 80-7106-196-4.
[editovat] Související články
| Související články obsahuje Portál Středověk |
[editovat] Externí odkazy
| Předchůdce: Konrád I. Brněnský |
Český kníže Břetislav II. 1092–1100 |
Nástupce: Bořivoj II. |


