Břetislav II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Břetislav II. († 22. prosince 1100, Zbečno) byl český kníže (1092–1100) z rodu Přemyslovců, nejstarší syn knížete a krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Adléty Uherské. Jeho manželkou byla Lukarta z Bogenu, dcera Aschwina z Windberg-Bogenu, nevlastními bratry knížata Bořivoj II., Vladislav I. a Soběslav I.

[editovat] Mládí

První zmínka o Břetislavovi je z roku 1087, kdy byl pověřen ostrahou hranic proti Sasům, nechal se však překvapit a většina družiny zahynula. Břetislav dostal jako úděl Hradecko, jeho otec snad mínil za svého nástupce uznat prvorozence z manželství se Svatavou Polskou Boleslava.

Při obléhání Konráda I. Brněnského v roce 1091 se postavil proti otci. Když byl v půtce zabit králův důvěrník Zdirad, získala Břetislavova strana ve vojsku převahu a Vratislav musel ustoupit. Za svého nástupce v souladu se stařešinským řádem označil Konráda a princ Břetislav před otcovým hněvem uprchl ze země.

[editovat] Břetislav II. na trůně

Břetislav nastoupil na trůn po krátké vládě Konráda I. Brněnského. Jeho rovněž nepříliš dlouhá vláda přinesla hned několik změn. Záhy po nástupu k moci vydal tzv. Břetislavova nařízení, která měla přinést definitivní vymýcení pohanských přežitků v zemi (např. vyhnání čarodějů a kouzelníků, likvidace posvátných stromů a hájů, zákaz pohřbívání mimo hřbitovy).

Roku 1097 byli ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni slovanští mniši, které nahradili benediktini latinského obřadu. Roku 1096 prošli Čechami účastníci 1. křížové výpravy a došlo k protižidovským pogromům. Roku 1098 Břetislav II. zkonfiskoval židovské majetky.

Zahraniční politika byla zaměřena proti Polsku, konfliktní byla zejména slezská otázka, když Poláci neodváděli poplatek za to, že jim kníže Břetislav I. toto území odstoupil.

[editovat] Otázka nástupnictví

K bezprecedentnímu kroku se Břetislav II. odhodlal na Velikonoce 1099 na dvorském sjezdu v Řezně. Svého mladšího polorodého bratra Bořivoje (II.) označil za svého dědice a nástupce, aniž byl předtím zvolen v kolokviích, a požádal Jindřicha IV., aby mu udělil Čechy v léno. Císař žádosti vyhověl.

Tento fakt odporoval stařešinskému řádu a stal se pro další léta zdrojem napětí v zemi (již roku 1097 Břetislav zajal a uvěznil Oldřicha Brněnského, nejstaršího žijícího Přemyslovce, který si činil nároky na pražský stolec). Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje. Zatímco Konrádovi potomci emigrovali, synové Oty Olomouckého, Svatopluk Olomoucký a Ota II. Olomoucký, zachovali knížeti věrnost.

Břetislav II. zemřel v prosinci 1100 na následky atentátu v lesích u Zbečna. Je pravděpodobné, že za akcí stáli Vršovci. Kosmas píše, že požíval velké lásky u svého národa a že při jeho pohřbu plakali „kněží i lid, bohatí i chudí“, ale jeho nemoudrým rozhodnutím o nástupnictví začínají vleklé boje o vládu v Čechách, i když z nich zpočátku vítězně vyšel Bořivoj II.

[editovat] Břetislavův syn

Poslechnout si článek · (info)

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 7. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu. (audio nápověda)

Více namluvených článků

Břetislav II. měl s manželkou Lukartou z Bogenu syna Břetislava, ten ale neměl podle stařešinského práva nárok na trůn. Poslední zmínka o mladším Břetislavovi je z roku 1130, kdy ho strýc Soběslav I. za spiknutí dal oslepit, a zemřel 8. března neznámého roku bez známých potomků. Skončila tak linie mužských potomků Vratislava II. s Adlétou Uherskou.

[editovat] Genealogie

[editovat] Literatura

• ŽEMLIČKA, J. Čechy v době knížecí 1044–1198. Praha, NLN, 2002. 660 s. ISBN 80-7106-196-4.

[editovat] Externí odkazy

• Břetislav II. na e-stredovek.cz

Předchůdce: Konrád I. Brněnský

Český kníže Břetislav II. 1092–1100

Nástupce: Bořivoj II.