Přemysl Oráč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přemysl a Libuše
autor: Josef Václav Myslbek (1881)

Přemysl Oráč je mýtický zakladatel dynastie Přemyslovců, původní české vládnoucí dynastie, z rodu Stadiců.

O Přemyslovi[editovat | editovat zdroj]

Pověst o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi zachytil kronikář Kosmas na počátku 12. století. Dle něj byli muži nespokojeni s vládou kněžny Libuše a chtěli za vládce muže.

„Aj, vyberte ze středu svého posly, nechť jdou na stranu severní, děla kněžna Libuše, za horami oněmi je říčka nevelká Bílina zvaná. Na jejím břehu viděti jest vesnici, jež Stadice (blízko Ústí nad Labem) slove. Za vsí se úhor nachází - dvanáct kročejů zšíři, dvanáct kročejů zdéli… Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův…

Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích

Pak byli určeni poslové, aby tomu muži vyřídili Libušin vzkaz. Když kněžna viděla, že cestu neznajíce zaváhali, pravila: Neváhejte, jen jděte bez starosti a následujte mého koně. On vás povede cestou pravou i zpět dovede, neboť cestu tuto již nejednou šlapal… Lichá se šíří pověst o tom, že paní sama po soumraku cestu tu sama konávala a zpět se za úsvitu vracívala.“

Přemysl byl povolán na knížecí stolec, oženil se s Libuší. Ve Stadicích nám tuto událost připomene především pomník z roku 1841. Knížecí pár pak měl, podle velmi pozdní tradice, tři syny: Nezamysla, Radobýla a Lidomíra.

Pověst a historie[editovat | editovat zdroj]

V předmluvě ke své kronice Kosmas říká, že nejstarší pověsti české poznal z vyprávění starců a že je převypravuje nikoli z touhy po lidské chvále, ale jen proto, aby neupadly v zapomnění. Hodnověrnost pověsti o Přemyslovi však není doložena žádnou konkrétní památkou, nejsou záznamy o státnických skutcích tzv. bájných knížat. Přesto pravděpodobně vycházel z určitých historicky potvrzených událostí. Pověsti o oráči jako neurozeném zakladateli panovnického rodu se vyskytují i u jiných slovanských národů, například legendárního Piasta u polských Piastovců, a dokonce i u germánských Gótů (král Wamba). I legnedární král Artuš bývá dávan do souvislosti s oráčem (což vyjadřuje latinské jméno Artorius).[1] Obyčejného původu je i legendární čínský vznešený Šen-nung ("Božský zemědělec"). Někdy je ale pluh přináší bůh jako například Prométheus. V převážně pasteveckých společnostech však může mít negativní obraz. Grendel (grendel znamená hřídel pluhu[1]) z eposu Beowulf ("Medvěd"/arktos) je považován za potomka Kaina, oráče symbolizujícího zemědělství. V zemědělských společnostech je naopak zabit zemědělec (Usir také zabit bratrem).

Přemysl v Kristiánově legendě[editovat | editovat zdroj]

Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích na Královském poli

Nejstarší zachycení pověsti nalezneme v Kristiánově legendě, ve velmi zjednodušené verzi, Přemysl je jmenován, ale Libuše je uvedena jen jako panna hadačka, a není uveden ani žádný jeho nástupce. Kristián je obvykle kladen do 10. století, a dokládal by tak původnost Kosmou zachycené pověsti. Někteří historici ho ovšem považovali za falzum ze 14. století. Nejnověji na obhajobu jeho pravosti vystoupil Dušan Třeštík.

Leč Slované čeští, pod samým arkturem sídlící, oddáni byli modloslužbě a jako bezuzdný kůň bez zákona., bez knížete nebo vládce, bez města toliko v širém prostoru přebývali, jako nerozumná zvířata sem tam se potulujíce. Posléze ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle pověsti obrátili o nadějnou radu a prorockou odpověď. Dostavše ji založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezli velmi prozíravého a rozvážného muže, kterýž on vzděláváním polí se zabýval, jménem Přemysl, podle výroku hadaččina knížetem čili správcem si ho ustanovili, davše mu za manželku onu hadačku pannu.

A tak z pohromy a všech ran morových posléze vytrženi, napříště po onom jmenovaném knížeti z jeho potomku sobě vladaře čili vévody v čelo stavěli, sloužíce modlám démonů a pohanským obřadům obětním se nezkrotně oddávajíce, až konečně panství říše té se dostalo jednomu z rodu těch knížat, jménem Bořivoji.

Ideologie[editovat | editovat zdroj]

Jako zakladateli dynastie náležela v Čechách Přemyslovi veliká úcta. Na znamení svého původu čeští vládcové při nastolování a korunovacích obouvali jeho údajné lýčené střevíce a brali na rameno jeho mošnu. Tyto relikvie byly již od konce 11. století uchovávány v knížecí komoře na Vyšehradě a používaly se při korunovacích českých panovníků až po Václava IV. Byly patrně zničeny při dobytí Vyšehradu husity roku 1420, ale podle jiných zpráv je měl ve své sbírce kuriozit ještě Rudolf II. Často byl zobrazován. Nejstarší vylíčení pověsti je dochováno ve znojemské rotundě sv. Kateřiny, z 1. poloviny 12. století. Od této tradice se odchýlil jen král Václav I., který se styděl za jeho selský původ.

Sedm mýtických následníků Přemysla Oráče[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Přemysl Oráč ve Wikimedia Commons

Mýtická česká knížata
Nezamysl
Mnata
Vojen
Vnislav
Křesomysl
Neklan
Hostivít

Hostivítovým synem měl být první historicky doložený Přemyslovec Bořivoj I. Jeho potomci sice českým zemím nevládli na věky věkův, poslední z rodu Václav III. byl zavražděn v roce 1306, ale díky ženám pokračovala rodová linie po přeslici i v dalších dynastiích, jako byli Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové a Habsbursko-Lotrinská dynastie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.arthuriana.co.uk/historicity/arthur.htm - The Origins of Arthur

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Kapitola O Přemyslovi, s. 29-32.  
  • HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha : Kočí, 1917. Dostupné online. - kapitola Přemysl, s. 45-80.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Libuše
Znak z doby nástupu Seznam legendárních českých vládců
Přemysl
?
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Nezamysl