Svatava Polská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatava Polská
Česká kněžna a královna
Świętosława.jpeg
Svatava Polská, jak ji zpodobnil Jan Matejko.
Korunovace 1085
Narození asi 1046-1048
Úmrtí 1. září 1126
Praha
Pochována Vyšehrad
Předchůdce Adléta Uherská
Následník Virpirka z Tenglingu
Panovník Vratislav II.
Dynastie Piastovci
Otec Kazimír I. Obnovitel
Matka Dobroněga Kyjevská

Svatava Polská (asi 1046-1048 - 1. září 1126) byla třetí manželkou Vratislava II. a od roku 1085 první českou královnou.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Svatava byla dcerou polského knížete Kazimíra I. a jeho choti Dobroněgy Kyjevské, dcery Vladimíra I. Kyjevského, a po prababičce Doubravce byla spřízněna s Přemyslovci. Jejími bratry byli polští panovníci Boleslav II. Smělý a Vladislav I. Heřman.

Svatba s Vratislavem[editovat | editovat zdroj]

Ke sňatku Svatavy s Vratislavem došlo zřejmě v roce 1062, rok po smrti předchozí kněžny, Vratislavovy druhé manželky Adléty Uherské. Jeho první manželka zemřela při předčasném porodu poté, co ji Spytihněv II. věznil. Podle německých historiků bylo Svatavě v době sňatku asi 15 let, podle Oswalda Balzera 19 až 22.

Důvodem ke svatbě bylo zachování neutrality Čech v polsko-německém konfliktu a Vratislav tak potvrdil přátelské vztahy se Svataviným bratrem, polským knížetem (později králem) Boleslavem II. Smělým, se kterým ale Vratislav později bojoval o česko-polské hranice.

Kněžna Svatava[editovat | editovat zdroj]

K Vratislavovým čtyřem dětem Svatava přidala Boleslava, Bořivoje, Vladislava, Soběslava a Juditu. Nejmladší potomek, Soběslav, se narodil zřejmě v roce 1075. V té době už byla Svatava zralou ženou a matkou, proto snad měla k nejmladšímu synovi poněkud jiný vztah. Tři z jejích synů - Bořivoj, Vladislav a Soběslav - se stali knížaty v neklidných letech po smrti jejich otce, dceru Juditu její otec provdal za svého přítele a rádce Wiprechta Grojčského.

O manželce knížete se ovšem nezachovalo z této doby příliš zpráv, snad jen ta, že podporovala vyšehradskou kapitulu.

Korunovace[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1085 se konal dvorský sjezd v Mohuči, který se významně zapsal do českých dějin. Vratislav II. obdržel od císaře Jindřicha IV. za své věrné služby královskou korunu (ovšem jen nedědičnou), byl zbaven poplatků a povinován účastí českých vládců s družinou na korunovačních cestách římskoněmeckých panovníků do Říma. Postupně se tak uvolňovaly vazby českých a německých panovníků.

15. června 1085 na Pražském hradě trevírský arcibiskup Egilbert Vratislava a jeho manželku korunoval králem a královnou, při této příležitosti je uváděn u Vratislava i titul krále polského.

Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho.
— Kosmova kronika

U příležitosti korunovace vznikl Kodex vyšehradský.

Vdova[editovat | editovat zdroj]

Vratislav si užíval titulu krále šest let, zemřel 14. ledna 1092. Svatava tak ovdověla a přihlížela poté bojům mezi členy přemyslovského rodu. V roce 1111 sehrála roli při jednání Vladislava I. s Boleslavem III. Křivoústým. Po králově smrti Svatava také usmiřovala své nejmladší syny Soběslava a Vladislava.

V roce 1125 umírající Vladislav I. potvrdil jako svého nástupce Otu II. Olomouckého, jehož nástupnictví podporovala také Vladislavova manželka Richenza z Bergu. Teprve zásah královny matky jeho rozhodnutí změnil. Po velkém nátlaku, k němuž se připojil i Svatavin přítel biskup Ota Bamberský, se umírající kníže s bratrem smířil, i když velice nerad.

Svatava, která byla více než 30 let vdovou, ještě zažila vítězství svého syna Soběslava v bitvě u Chlumce a zemřela 1. září 1126. Pohřbená je stejně jako její manžel na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Świętosława I of Bohemia ve Wikimedia Commons Z pěti známých dětí Vratislava II. a Svatavy se všechny dožily dospělosti.

1100 Helbirga Babenberská
1111? Richenza z Bergu
1123 Adleyta Arpádovna
1086 Wiprecht Grojčský

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Česká kněžna
Předchůdce:
Adléta Uherská
1062 - 1085
Svatava Polská
Nástupce:
Virpirka z Tenglingu
Česká královna
Předchůdce:
-
1085 - 1092
Svatava Polská
Nástupce:
Judita Durynská