Boleslav III. Křivoústý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boleslav III. Křivoústý
1085 - 28. říjen 1138
Boleslav III. Křivoústý(Jan Matejko)
Polský kníže
Panovník 1102–1138
předchůdce Vladislav I. Herman
nástupce Vladislav II. Vyhnanec
narozen 1085
zemřel 28. říjen 1138
pochován Katedrála v Płocku
Otec Vladislav I. Herman
Matka Judita Přemyslovna
Manželky Zbyslava Kyjevská
Salomena z Bergu
Potomci Vladislav II. Vyhnanec
Měšek III. Starý
Boleslav IV. Kadeřavý
Jindřich Sandoměřský
Kazimír II. Spravedlivý
Richenza Polská

Boleslav III. Křivoústý (1085 - 28. říjen 1138) byl polský kníže (od 1102), který znovusjednotil stát. Boleslav byl posledním piastovským panovníkem, který vládl sjednocenému Polsku před jeho rozpadem ve 12.- 14.století, ke kterému sám napomohl svým nástupnickým testamentem.

Byl synem polského knížete Vladislava I. Hermana a české princezny Judity, dcery krále Vratislava II.

Počátky panování[editovat | editovat zdroj]

Ještě za života svého otce Vladislava I. Hermana, který byl jen slabým panovníkem, si Boleslav Křivoústý a jeho starší bratr Zbyhněv (vládl 1102-07) vynutili podíl na vládě. Boleslav dostal do správy Slezsko a Malopolsko. Po smrti Vladislava Hermana vypukly mezi jeho nástupci neshody. Boleslav prosazoval silnou knížecí moc a zjevně usiloval o sjednocení polského státu, rozpolceného nyní na dvě části, a připojení slovanského Pomoří. Získal podporu kyjevského knížete Svjatopolka, s jehož dcerou se oženil, a uzavřel příměří s Kolomanem Uherským, namířené proti českým Přemyslovcům a říši. Napětí mezi Boleslavem III. a jeho bratrem přerostlo roku 1106 do otevřeného konfliktu. Rok nato uprchl Zbigniew ze země a uchýlil se k německému králi Jindřichu V., který podnikl roku 1109 pod záminkou ochrany jeho práv výpravu do Polska. Ve slavné bitvě na Psích polích byl však císař poražen.

Vztah k Čechám[editovat | editovat zdroj]

Německé výpravy do Polska se zúčastnil také český kníže Svatopluk Olomoucký (byl na ní zavražděn). V odvetu zaútočily téměř současně na Čechy uherské oddíly. Energický a bojovný Boleslav III. se snažil stejně jako císař využít ve svůj prospěch sporů, jež v té době vypukly mezi přemyslovskými knížaty. Příklonem k té či oně straně se snažil zasahovat do vnitřních záležitostí sousedního českého státu, ať už s cílem získat zde vliv, či ho oslabit, aby jeho představitelé nemohli klást překážky Boleslavovým politickým plánům.

Boleslav podporoval především sesazeného Bořivoje II. a jeho nejmladšího bratra Soběslava I. Roku 1110 vpadl společně s nimi do Čech a pomohl jim obsadit Prahu. Roku 1115 se účastnil schůzky, na níž se znesváření Přemyslovci smířili. Také česko-polské spory byly dočasně vyřešeny smlouvou o přátelských vztazích, jíž se český kníže vzdal poplatku za Slezsko.

Když Zbyhněv někdy po roce 1112 zemřel, ztratila opozice proti Boleslavově vládě silné ruky svůj hlavní nástroj. Kníže se mohl začít věnovat realizaci svého politického programu. Kromě toho se počátkem 30. letech angažoval v bojích o moc v Uhrách, podporoval Borise, zavrženého syna krále Kolomana a postavil se proti Bélovi II., jehož podporovali Přemyslovci. Roku 1132 byl poražen koalicí, v níž se spojila říše, čeští Přemyslovci a rakouští Babenberkové. Krátce nato vpadl kníže Soběslav I. do Slezska a česko-polský konflikt vypukl nanovo.

Spory byly ukončeny až roku 1137. Úmluvy, které tehdy Boleslav uzavřel s Přemyslovci, byly stvrzeny jeho kmotrovstvím Soběslavovu synovi Václavovi. Soběslav se naopak stal kmotrem syna polského knížete.

Testament Boleslava III. Křivoústého[editovat | editovat zdroj]

Roku 1138, nedlouho před svojí smrtí vydal Boleslav III. nařízení o nástupnictví, tzv. testament, jímž rozdělil polský stát na úděly pro své čtyři syny s tím, že nejstaršímu z nich zajistí seniorátní úděl (Krakovsko, část Velkopolska s Hnězdnem a Kališí ad.) vrchní moc nad ostatními. Kníže se tak snažil zajistit jednotu svého státu do budoucna a zároveň ji sladit s odstředivými snahami a ambicemi jednotlivých členů rodu. Byl to však jen kompromis odsouzený k brzkému zániku. Po Boleslavově smrti se jeho synové ve svých údělech maximálně osamostatnili a vrchní vláda rychle slábla, až zanikla zcela v roce 1226 po událostech v Gasavě (Gąsawie).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslaus III of Poland ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha : Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2.  
Předchůdce:
Vladislav I. Herman
Znak z doby nástupu Polský kníže
11021138
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladislav II. Vyhnanec