Anna Porfyrogennéta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Anna Porfyrogennéta (13. března 9631011), v „purpuru zrozená“ byzantská princezna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou byzantského císaře Romana II. a sestrou císařů Basileia II.Konstantina VIII. Roku 988 slíbil Basileios II. sestřinu ruku proti její vůli ruskému knížeti Vladimíru I., aby se tak odvděčil za požadovanou vojenskou pomoc proti usurpátorům trůnu. Požadoval však, aby se kníže, který dosud setrvával v pohanství, nechal pokřtít. Poté, co tak učinil, byla princezna vypravena na Rus a stala se Vladimírovou ženou. Tvrzení tzv. korsuňské legendy, která se stala součástí nejstaršího dochovaného letopisu, Povesti vremennych let, že se sňatek odehrál v byzantském městě Chersonésu, dobytém a vyplundrovaném Vladimírem,[1] někteří historici odmítají.[2]

Po svém křtu a sňatku povolal Vladimír na Rus řecké stavitele, kteří postavili v Kyjevě proslulý Desátkový chrám a zvelebili knížecí rezidenci na Andrejevské hoře, aby se stala důstojným obydlím pro vysoce urozenou kněžnu.

O Annině dalším životě na Rusi není nic známo. Pravděpodobně neměla děti a zemřela roku 1011.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nestorův letopis ruský, Praha 1940, s.101-102.
  2. Lášek, J.B., Počátky křesťanství u východních Slovanů, Praha 1997; Miller, L., Die Taufe Rußlands. Die Frühgeschichte des russischen Christentums bis zum Jahre 988, München 1987, s.111, 113.