Měšek III. Starý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Měšek III. Starý
Polský kníže senior
Mieszko III Stary.jpg
Doba vlády 1173-1177
1191
1198-1199
1199-1202
Narození 1126/1127
Úmrtí 13. března 1202 (asi 75 let)
Kalisz
Pochován Katedrála sv. Pavla apoštola Kalisz
Předchůdce Boleslav IV. Kadeřavý (poprvé)
Kazimír II. Spravedlivý (podruhé)
Lešek I. Bílý (potřetí a počtvrté)
Nástupce Kazimír II. Spravedlivý (poprvé a podruhé)
Lešek I. Bílý (potřetí)
Vladislav III. Tenkonohý (počtvrté)
Manželky Alžběta Uherská
Eudoxia Kyjevská
Dynastie Piastovci
Otec Boleslav III. Křivoústý
Matka Salomena z Bergu

Měšek III. Starý (1126/112713. března 1202), kníže velkopolský, se narodil jako v pořadí čtvrtý syn (druhý přeživší) Boleslava III. Křivoústého a jeho druhé ženy Salomeny z Bergu.

Polský kníže[editovat | editovat zdroj]

V roce 1173 se Měšek po smrti svého staršího bratra Boleslava IV. stal polským knížetem seniorem. Už v roce 1177 se však Měškův nejstarší syn Odon proti otci vzbouřil za pomoci svého strýce Kazimíra. Důvodem ke vzpouře bylo to, že Měšek favorizoval své mladší potomky a tlačil na Odona, aby se stal knězem, což by vedlo k jeho vyloučení z následnictví.

Měšek III. utekl do Čech, kde neúspěšně žádal o pomoc svého zetě Soběslava II., do Německa a Pomořan (kde se mu podařilo získat podporu dalších švagra, Bogislava I.). V roce 1182 Měšek znovu získal Velkopolsko. V roce 1191 se znovu krátce stal polským seniorem, protože malopolská šlechta nesouhlasila se zahraniční politikou jeho bratra Kazimíra II., a Měšek tak získal Krakov. Sídelní město polských knížat a králů však Kazimír brzy získal zpět.

Kazimír II. zemřel dne 5. května 1194. Měšek se opět pokoušel získat titul knížete seniora, tento pokus však skončil v roce 1195 bitvou u Mozgawy, kde byl sám Měšek zraněn. V roce 1199 se konečně mohl vrátit Malopolska jako kníže senior, ale byl nucen vzdát Kujavy ve prospěch synů Kazimíra II.

Zemřel 13. března 1202.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Okolo roku 1136 se Měšek oženil s uherskou princeznou Alžbětou (1128–1154), dcerou Bély II.[1] Spolu měli pět dětí[2]

  1. Odon (asi 1149 – 1194)
  2. Štěpán (asi 1150 – 1166/77?)
  3. Eliška Polská (1152 – 1209), manželka Soběslava II. a poté Konráda II. Lužického
  4. Wierzchoslawa (před 1153 – před 1223)
  5. Judita (před 1154 – po 1201).

Roku 1154 se oženil s Eudoxií, dcerou kyjevského knížete Jaroslava II. Během manželství Eudoxia manželovi porodila pět dětí, tři syny — Boleslava, Měška a Vladislava — a dvě dcery, Salomenu a Anastázii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. [2]
Předchůdce:
Boleslav IV. Kadeřavý
Znak z doby nástupu Polský kníže-senior
11731177
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kazimír II. Spravedlivý
Předchůdce:
Kazimír II. Spravedlivý
Znak z doby nástupu Polský kníže-senior
1191
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kazimír II. Spravedlivý
Předchůdce:
Lešek I. Bílý
Znak z doby nástupu Polský kníže-senior
1198-1199
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Lešek I. Bílý
Předchůdce:
Lešek I. Bílý
Znak z doby nástupu Polský kníže-senior
1199-1202
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladislav III. Tenkonohý