Božena (kněžna)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Božena (Křesinová) († po 1052) byla zřejmě družkou a druhou manželkou Oldřicha a českou kněžnou, matkou knížete Břetislava I.
Obsah |
[editovat] Setkání Oldřicha a Boženy
Letopisec Kosmas popisuje ve své Kronice české celý příběh setkání knížete s prý půvabnou neurozenou ženou následovně:
„Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Kníže poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal, protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže…“
[editovat] Kosmova inspirace
Je možné, že se Kosmas podobně jako u jiných svých příběhů inspiroval reáliemi z ciziny během svého pobytu v Lutychu: budoucí anglický král Vilém I. Dobyvatel byl synem normandského vévody Roberta a Arlette, pouhé dcery kožišníka. Jméno Křesiny, který byl Boženiným příbuzným - otcem nebo manželem -, se podobá latinskému výrazu pro kožešníka – „crusinarius“.
Pokud byla Božena skutečnou historickou postavou, k jejímu setkání s Oldřichem mohlo dojít kolem roku 1001, tedy nedlouho před Oldřichovou emigrací z Čech. Odešel by tedy ze země nejen s matkou a bratrem, ale nejspíš i těhotnou druhou manželkou (nebo tehdy jen milenkou). Skutečnost ale mohla být prostší. Zvyk doby byl takový, že pokud byla manželka panovníka neplodná, vybrala mu jednu ze svých dívek, v tomto případě tedy Boženu. Z dětí Oldřicha a Boženy víme jen o synu Břetislavovi.
[editovat] Literatura
- KRZEMIEŃSKA, Barbara. Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Praha : Garamond, 1999. 390 s. ISBN 80-901760-7-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha : Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972--1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha : Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha : Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.
- Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
[editovat] Externí odkazy
| Česká kněžna? | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: První manželka knížete Oldřicha? |
? | Nástupkyně: Jitka ze Svinibrodu |
