Božena (kněžna)

Příběh Oldřicha a Boženy (Dalimilova kronika)

Božena (Křesinova) († po 1052, Bozena, que fuit Krezine) byla družkou a druhou manželkou Oldřicha a českou kněžnou, matkou knížete Břetislava I.

Setkání Oldřicha a Boženy

Letopisec Kosmas popisuje ve své Kronice české celý příběh setkání knížete s prý půvabnou neurozenou ženou následovně:

„

Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Kníže poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal, protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže…

“

Kosmova inspirace

Oldřichův dub v Peruci, kde se setkali Oldřich a Božena.

Je možné, že se Kosmas podobně jako u jiných svých příběhů inspiroval reáliemi z ciziny během svého pobytu v Lutychu: budoucí anglický král Vilém I. Dobyvatel byl synem normandského vévody Roberta a Arlette, pouhé dcery kožišníka. Jméno Křesiny, který byl Boženiným příbuzným – otcem nebo manželem –, se podobá latinskému výrazu pro kožešníka – „crusinarius“.

Pokud byla Božena skutečnou historickou postavou, k jejímu setkání s Oldřichem mohlo dojít kolem roku 1001, tedy nedlouho před Oldřichovou emigrací z Čech. Odešel by tedy ze země nejen s matkou a bratrem, ale nejspíš i těhotnou druhou manželkou (nebo tehdy jen milenkou). Skutečnost ale mohla být prostší. Zvyk doby byl takový, že pokud byla manželka panovníka neplodná, vybrala mu jednu ze svých dívek,^[zdroj?] v tomto případě tedy Boženu. Z dětí Oldřicha a Boženy víme jen o synu Břetislavovi.

Literatura

• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.  
• CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha : Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.  
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972–1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha : Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5.  
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012–1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha : Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.  
• KRZEMIEŃSKA, Barbara. Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. 2. vyd. Praha : Garamond, 1999. 390 s. ISBN 80-901760-7-0.  
• SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.  
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha : Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. s. 107.  
• ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.  

Externí odkazy

• Božena Křesinova a Jitka Schweinfurtská

Česká kněžna?
Předchůdce: První manželka knížete Oldřicha?	? Božena (kněžna)	Nástupce: Jitka ze Svinibrodu