František Hrubín
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Hrubín (17. září 1910, Praha – 1. března 1971, České Budějovice) byl český spisovatel, básník (autor přírodní a milostné lyriky), později básník obav, dramatik, překladatel z francouzštiny.
Obsah |
[editovat] Životopis
Narodil se v Praze, ale své mládí prožil v Lešanech v Posázaví. Vystudoval gymnázium v Praze (1932), poté se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání.
Roku 1939 se František Hrubín oženil, později měl dvě děti.
František Hrubín se výrazně podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945 – 1950 ho redigoval.
Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky, zastali se zde nejen persekuovaných, ale i zavřených spisovatelů. Toto vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání.
[editovat] Dílo
F. X. Šalda o něm řekl: Tichý extatik a mámivý melodik.
[editovat] Básnické sbírky
- Zpíváno z dálky – 1933 - písňová melodická poezie, blízká Seifertově
- Krásná po chudobě – 1935 - motivy zrození a smrti, země a vesmíru, objevuje se touha po harmonii, příklon k pozitivním hodnotám.
- Země po polednách – 1937
- Včelí plást – 1940 - meditativní
- Země sudička – 1941 - příklon k tradičním poetickým hodnotám. V období okupace, říká,že země je jedinou jistotou.
- Mávnutí křídel – 1944
- poéma Jobova noc – 1945,JOB = BOJ, vyjadřování pocitu ohrožení rodné země, pětidílná poéma, patetický obraz českého národa
- Chléb s ocelí – 1945 reakce na válku
- Hirošima – 1948 - lyrickoepická skladba, příklon k volnému verši. Marxistická kritika toto dílo nepřijala. Pojednává o osudech lidí před výbuchem. Milenci, nemocní pak přijde výbuch.
- Proměna – 1957
- Romance pro křídlovku – 1962 - poema (básnická povídka). Křídlovka = trumpeta - symbolem života (hraje na svatbách, křtinách) i smrti (hraje na pohřbech). Básník (František) vzpomíná na své milostného vzplanutí v mládí: přijíždí za svým dědečkem do Lešan na prázdniny. Zde se zamiluje do Teriny od kolotočářů - osudová láska, v protikladu k tomu čistě fyzický vztah s Tonkou, provdanou vesničankou, která hledá povyražení, zasvěcuje ho do sexuálního života. Nakonec končí prázdniny, cirkus odjíždí, umírá dědeček, František se vrací domů. S Terinou se setká ještě jednou, stále se milují, ale ona musí zachovat rodinnou tradici a vdát se za někoho od kolotočářů (motiv Romea a Julie). Tímto mužem je žárlivý Viktor. Po řadě let potkává František Viktora a dozvídá se, že Terina zemřela na záškrt (protiklad zbytečné smrti vprostřed mládí k přirozené smrti starého dědečka).
- Černá denice – 1968
- poéma Lešanské jesličky – 1970
[editovat] Próza
[editovat] Drama
- Srpnová neděle – 1958 zde se odvrací od pracovního prostředí a volí prostředí jihočeského rybníka, o jeho postavách nelze jednoznačně říci, zda jsou kladné či záporné. Tím se toto drama značně odlišuje od tehdejších československých her, a lze říci, že bylo určitým signálem k pomalé reakci na světovou tvorbu. Jsou zde rozebírány vztahy jednotlivých rekreantů a rozdíly generační.
- Křišťálová noc – 1961
[editovat] Pro děti
- Říkejte si se mnou – 1943 - moderní poezie pro děti využívající lidové slovesnosti (říkadel, pohádek)
- Špalíček pohádek – 1957
- Běží, ovce běží – hádanky 1957
[editovat] Překlady
- z francoužštiny (např. Rimbaud, Verlaine)
[editovat] Ostatní
- Kráska a zvíře - hra upravena do češtiny podle původní francouzské předlohy pro otáčivé hlediště v Českém Krumlově
- scénář k filmu Vánoční sen režiséra Bořivoje Zemana
- scénář k filmu Romance pro křídlovku režiséra Otakara Vávry
