Svitavy
| Svitavy | |
|---|---|
Náměstí Míru |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0533 577731 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Svitavy (CZ0533) |
| obec s rozšířenou působností: | Svitavy |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava + Čechy |
| katastrální výměra: | 31,33 km² |
| počet obyvatel: | 17 038 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 45′ 22″ s. š., 16° 28′ 2″ v. d. |
| nadmořská výška: | 435 m |
| PSČ: | 568 02 až 570 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 20 |
| části obce: | 4 |
| katastrální území: | 4 |
| adresa městského úřadu: | T. G. Masaryka 35, 568 02 Svitavy |
| starosta / starostka: | Mgr. David Šimek |
| Oficiální web: http://www.svitavy.cz E-mail: radnice@svitavy.cz |
|
Svitavy (německy Zwittau)[2] jsou město a sídlo správy okresu Svitavy v Pardubickém kraji, 59 km severozápadně od Olomouce. V roce 2011 zde žilo 17 tisíc obyvatel. Jsou součástí Mikroregionu Svitavsko. Svitavy se nacházejí v jihovýchodním výběžku České tabule, známém jako Svitavská pahorkatina, který však už zasahuje do povodí Moravy. Městem protéká řeka Svitava, která pramení v lese nedaleko města. Téměř celé území města leží na severozápadní Moravě, velice malá nezastavěná severovýchodní část území však dříve náležela ke k.ú. Opatovec, tudíž leží v Čechách.
Obsah |
Historie[editovat]
Původní osadu s kostelem založili premonstrátští mniši z Litomyšle a nazvali ji podle zde protékající řeky Svitavy, o něco později sem začali přicházet němečtí osadníci povolaní olomouckým biskupem, kteří založili novou ves s kostelem sv. Jiljí, původní Svitava postupně s novou vsí splynula. Oblast v okolí Svitav se tak stala předmětem sporu mezi olomouckým biskupstvím a litomyšlským klášterním panstvím, roku 1256 byl spor urovnán ve prospěch olomouckého biskupství.
- 6. listopad 1256 – Nejstarší písemná zmínka o Svitavách v listině sporu mezi olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu a litomyšlským premonstrátským klášterem.
- 1513 – Olomoucký biskup Stanislav Thurzo osvobodil město a okolní obce odúmrti.
- 1515 – Založení městských knih do kterých byly zapisovány majetkoprávní ujedání.[3]
- 1539 – První písemná zmínka o škole ve Svitavách.[4]
- 6. říjen 1606 – Olomoucký biskup František z Ditrichštejna udělil městu právo pečetit červeným voskem a povolil koňské trhy. Dále biskupskou listinou potvrdil městu privilegia svých předchůdců z roku 1513, 1527, 1538, 1540, 1547, 1564,1580, 1581 a 1587 a krále Matyáše z roku 1486.[5]
- 31. červenec 1645 – Švédský vojevůdce Torstenson vydal pro města Svitavy,Březová nad Svitavou a okolní obce ochranný list.[3]
- 1679–1689[6] – Raně barokní přestavba věže kostela sv. Jiljí do dnešní podoby.
- z 4. na 5. července 1758 – Ve Svitavách přenocoval pruský král Bedřich II.[3]
- 1771 až 1772 – Ve Svitavách a Litomyšli, v důsledku hladomoru, který vznikl neúrodou důsledkem nepříznivého počasí, pohřbívali kněží průměrně 10 – 15 lidí denně.[7]
- 4. září 1781 – Město postihl obrovský požár, kterému padlo za oběť 249 novějších domů a 35 stodol.[8]
- do roku 1804[6] – Kostel sv. Jiljí farním kostelem.
- 1848–1849 – Svitavy vydaly u třech vydavatelů Ludvíka Tempese, Karla Ulihraa K. A.Blodera nouzové peněžní poukázky v pěti hodnotách od 3 kr. do 10 kr.[9]
- 1873-Otevřena jednoroční textilní škola pro obor tkalcovství s německým vyučovacím jazykem.Roku 1945 zanikla.[5]
- 1895-Zřízena Vyšší reálná škola s německým vyučovacím jazykem.[5]
- 1914–1919 – Městská rada v reakci na nedostatek drobných peněz v důsledku hrozící krize vydala celkem třikrát nouzové poukázky v letech 1914 až 1919. První vydání s platností od 10.8.1914 do 16.9.1914 v hodnotách 1/2 K, 1 K, 2 K, 5 K, 10 K s označením města Zwittau a datem vydání. Druhé vydání proběhlo v důsledku rozpadu Rakouska Uherska 31. 3. 1919 s platností do 30. 11. 1919 v nominálních hodnotách 50 hal., 1 Kč a 2 Kč o celkové výši 35 000 Kč a třetí vydání nouzových poukázek, proběhlo s platností do 30. listopadu 1919 s jejich prodloužením do 31. 3. 1920 v hodnotách 10 hal., 20 hal. a 50 hal.[9]
- 1922 – Založena Soukromá dvouletá obchodní škola Ústřední Matice školské.[5]
- v roce 1955 byly při stavbě domu na náměstí nalezeny tři dřevěné soudky stříbrných mincí o celkové hmotnosti přes 23 kg a celkovém počtu 4347 mincí, převážně z doby vlády Marie Terezie, Josefa II. a Františka I. Poklad byl pravděpodobně ukryt v roce 1830. V současné době je uložen v Moravském muzeu v Brně, kde ho lze spatřit ve stálé expozici v Biskupském dvoře.[10]
- 1. ledna 1960 – usnesením okresního národního výboru ve Svitavách ze dne 18. prosince 1959 byly ke Svitavám připojeny dosud samostatné obce Moravský Lačnov a Čtyřicet Lánů[11]
- 28. října 1990 založena Nadace Josefa Plívy, za účelem podpory vzdělávání a kultury,rozvoje a prohlubování mezinárodních styků mladé generace.[12]
V okolí města existoval německý jazykový ostrov Hřebečsko.
Vývoj názvu města[editovat]
- 1569 – Suitta (Fabriciova mapa Moravy z roku 1569, vydání z roku 1625)[13]
- 1627 – Zwitta, Zwitawy (Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627) [14]
- 1705 – Zwittau (Wigand Christian, Neu-vermehrte und auf eine dem Gedächtni ︣dienliche Methode ... eingerichtete Teutsche Staats-Geographie: worinnen alle in Europa befindliche Königreiche, Republiquen und Länder ... abgehandelt ... werden, Volume 1)
- 1712 – Swytawy (Vogtova mapa Čech z roku 1712)[15]
- 1720 – Zwittau, Switawa, Vierzighuben, Bredmiesta (Müllerova mapa Čech z roku 1720)[16]
- 1742 – Zwittau, Vierzighuben (Mapa Moravy Cóvense a Mortiera z roku 1742)[17]
- Zwittau (Nederlansch gedenkboek: of, Europische mercurius,A. van Damme, 1742)
- 1764–1768 – Zwittau, (I. vojenské mapování – josefské)[18]
- 1802 – Zwittau, VierzigHuben (Karte des Markgrafthum Mähren )[19]
- 1804 – Zwittau, VierzigHuben ( Karte des Markgrafthum Mähren)[20]
- 1836–1852 – Zwittau, VorstZwittau,Vierzieghuben (II. vojenské mapování – Františkovo)[21]
- 1855 – Zwittau (Ethnographische Karte der oesterreichischen Monarchie)[22]
- 1857 – Zwittau,Vierzighuben (Speciální mapa Markrabství moravského 1:144 000)[23]
- 1861 – Zwittau (General-Karte der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthum's Schlesien)[24]
- 1876–1878 – Svitavy, Zwittau, Čtyřicet Lánů (III. vojenské mapování – Františko-josefské)[25]
- 1880–1888? – Svitavy (Visecí mapa Markrabství moravského a Vévodství slezského)[26]
- 1881 – Svitavy, Čtyrycet lánů (Šemberova mapa Moravy 1:288 000)[23]
- 1883 – Svitava (Erbenova mapa Čech z roku 1883)[27]
- 1935 – Svitavy (Mapa Republiky československé z roku 1935)[28]
- 1941 – Zwittau (Mapa Protektorátu Čechy a Morava z roku 1941)[29]
Doprava[editovat]
Svitavy leží na železniční trati Brno – Česká Třebová, která je součástí I. tranzitního koridoru. Ve zdejší stanici zastavují rychlíky mezi Prahou a Brnem. Odbočuje zde také lokální trať do Poličky a Žďárce u Skutče.
Poblíž města se stýká významná silnice I/35 (úsek Hradec Králové – Olomouc) se silnicemi I/34 a I/43 (křižovatka těchto dvou leží v centru města).
Muzea a Galerie[editovat]
- Městské muzeum a galerie – Máchova alej 1
- Muzeum esperanta – Náměstí Míru 1 (v Ottendorferově domě)
Pamětihodnosti[editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Svitavách.
- Stará radnice
- Dům U Mouřenína
- Langrova vila
- Kostel Navštívení Panny Marie
- Kostel svatého Jiljí
- Kostel svatého Josefa ve Čtyřiceti Lánech
- Mariánský sloup
- Městské opevnění – zbytky zdí
- Ottendorferův dům (tzv. Červená knihovna, sídlo Muzea esperanta)
- Židovský hřbitov – část dochovaná při silnici na Moravskou Třebovou
- Památník Oskara Schindlera
- kamenná socha sedícího Krista z roku 1712 (park na Školní ulici), nápis : ECCE/HOMO/1712/RENOVIRT/1866/T:I:B.
- socha Nejsvětější Trojice z roku 1734 (park na Školní ulici), nápisy : ANTON RICHTER/RENOVATUM/1847 MARTINVS/EMBERTH/17.34
- Fara římskokatolické církve – raně barokní městský dům z let 1626 – 1635 s umělecky hodnotným portálem[30]
- kamenný kříž u vjezdu na faru z roku 1845
- socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708 (Školní ulice), nápisy : 1708/PRANOBILIS/AC/CLARISSIMVS/......., RENOVIERT:A:1.7.5.0, RENOVIERT A 1807, RENOVIERT A 1836
- náhrobní desky v hřbitovní zdi u kostela Svatého Jiljí z roku 1585 a r. 1707 (nápis : Anno 1707 den 31/Oktobrist Verschiden/Justina des Sebastian/Achtl seine Gemahlin. Anno 1823 den 20/Oktober starb Rosina /und in Jahre 1838 den 24/April ihr Ehegattte/ Joseph Tempes der/ Herr giebihnen die/ ervige Ruhe. Renovirt Thomas Haberhauer.). Náhrobní deska na bývalé márnici z roku 1611.
- kamenný kříž u kostela Svatého Jiljí z roku 1850
- železný kříž na hřbitově z roku 1847, nápis : Dieses Kreuz liegs/Agnes Iaich geb. Dittrich/ihrem Ehegattien Anselm/Iaich welcher im 66.Lebensjahr/am 4.Mai 1847 das Zeitliche/gesegnet hat so wie auch für alle/hier Ruhende errichten.
Zajímavosti[editovat]
Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka Českomoravské pomezí, která informuje o historii města či řadě zemských hraničních kamenů v okolních lesích.
Pověsti[editovat]
- Jedna z pověstí praví, že v dobách obléhání Svitav husity zbyla ve městě poslední kráva. Obyvatele napadlo vyhodit hlavu zvířete přes hradby. Husité si pomysleli proč tak zbytečně mrhají masem a že mají ještě zásoby. Odtáhli s vojskem pryč a město přežilo. Od toho také pochází znak města.[zdroj?]
- Svatava[31]
- Poklad[31]
- Zdíkova záchrana[31]
- Šibeničníky[31]
- Záviš z Falkenštejna před Svitavami[31]
- Svitavský znak – pověst pojednává o době obléhání Svitav švédskými vojsky [31]
- Proč mají Svitavy na radniční věži půlměsíc a hvězdu – oslava konce vpádu Turků do střední Evropy[31]
- Naše prastará radnice – zakoupení městské radnice od měšťana Michela Dyttricha v roce 1538[31]
- Husitský kámen – postavený na paměť odvrácení husitského obléhání[31]
- Nešťastný Světlov – příběh o nenaplněné lásce pana Kuna z Ostrého Kamene a dcery rytíře ze Světlova [31]
- Mrtvým o Všech svatých [31]
- Gregorius Palma[31]
- Žhavá ruka[31]
- Josef II. u nás – návštěva Josefa II. ve Svitavách v roce 1776[31]
- Prokletý prušák – události r. 1866[31]
- Po výhře v loterii[31]
- Zaklínání na hřbitově [31]
Rodáci[editovat]
- Tomáš Christ (*1791), profesor teologie
- P.M.Jan Baptista Crystellius Svitavský z Bochova (* ? – 1637), převor v klášteře sv. Tomáše v Praze – Malé Straně – OSA (1601 – 1637), 1. provinciál samostatné české provincie Řádu sv. Augustina (1604), v roce 1637 zakoupil osobně v Antverpách u Petra Pavla Rubense 2 oltářní obrazy pro kostel sv. Tomáše, dnes jsou tyto originály obrazů v Národní galerii (jediné 2 obrazy tohoto umělce u nás)
- František Černý, (*1957), kapelník a zakládající člen skupiny Čechomor
- Viktor Felber (1880–1942), profesor Českého vysokého učení technického v Praze v letech 1930–31
- Maximilian Felzmann (1894–1962), generál dělostřelectva, nositel Rytířského kříže
- Herbert Fiedler (*1929), právník
- Wilhelm Gerlich (1915 – 2001), Prof. Phil.Dr., OStR, pedagog, nositel nejvyšších vatikánských a rakouských vyznamenání
- Hermann Franz Haupt (* 1926), Emeritní univerzitní profesor astronomie na Univerzitě v Štýrském Hradci/Graz, Phil.Dr., Předseda rakouské astronomické společnosti, člen mnoha astronomických společností na světě
- Maximilian Haupt (1876 – 1959), JUDr., soudce v Sterzingu a Meranu, dvorní rada v zemské vládě v Innsbrucku, dědeček Mag. Herberta Ernsta Haupta (* 1947 Seeboden), ministra rakouské spolkové vlády (2000), vicekancléře (2003), sociálního ombudsmana, místopředsedy Strany svobodných a veterináře
- Jiří Antonín Heinz (1698–1759), sochař
- Julius Hönig (1902–1945), nacistický politik
- Franz Jesser (1869–1954), sudetoněmecký politik
- P.Benedikt Knauer ze Svitav (* ? – 1609), šlechtic (2.5.1608), kaplan u sv. Jakuba v Brně (1587 – 1589), u sv. Václava v Brně (do 1591), kanovník a arcijáhen olomoucký, probošt Kolegiální kapituly u sv. Mořice v Kroměříži (1600 – 1609)
- P.Josef Kristelli z Bochova (1658 – 1740), převor v Kartouze v Gamingu – OCart. (1702 – 1739), v Dolním Rakousku
- Petr Kvíčala (*1960), malíř
- Carl Lick (1859–1935), ředitel Sparkasse, starosta města v letech 1918 – 1935, historik
- Heidi Lück (*1943), německá politička
- Alexander Makowsky (1833–1908), geolog, projektoval 1. Březovský vodovod u Muzlova
- P.Martin Svitavský z Bochova (* ? – 1602), strýc P.M.Jana Baptisty Crystellia Svitavského z Bochova, převor v klášteře sv. Tomáše v Praze – Malé Straně a sv. Kateřiny v Praze – Novém Městě pražském – OSA (1568 – 1601)
- Jana Musilová (*1966), herečka
- Jaroslav Novák Večerníček (*1967), novinář
- Valentin Oswald Ottendorfer (1826–1900), anarchista, překladatel, filantrop
- Petr Pakosta (*1957), český politik
- Jiří Pernes (*1948), moravský historik
- Oskar Schindler (1908–1974) sudetský obchodník
- Evžen Snítilý (*1954), politik
- Hans Tyderle (*1926), malíř a kreslíř
- Řehoř Vencelius z Bochova (* ? – 1653), v r. 1634 je uveden jako nový měšťan na Starém Městě pražském, r. 1650 je uveden jako dárce 100 zlatých „na dodělání oltáře velkého“ v Týnském chrámu v Praze na Staroměsts. náměstí, v té době byl registrátorem desk zemských na hradě pražském, předtím služebníkem v komoře české, bratr Dr. jur. Pavla Vencelia z Bochova, manželka: Kateřina Hadová z Proseče
- Dr.jur. Pavel Vencelius z Bochova (* ? – 1663), apelační rada v Praze, „Herrn Doktoris Pauli Wenzelii von Bochau auf Triebsch“, vlastnil panství Třebušín a Vrbičany, dnes okr. Litoměřice, v letech (1623–1663), které za válečnou půjčku z roku 1622 ve výši 300 zlatých zakoupil r. 1623 jako konfiskát po popraveném Smilu Kaplíři ze Sulevic, poté panství zdědila jeho dcera Růžena Anna z Bochova provdaná za Františka Karla rytíře Kressla z Kvaltenburka, 9.11.1651 povýšen do starého rytířského stavu. Rodový majetek drželi potomci (po přeslici) z rodu Kresslů z Kvaltenberka a rodu z Puteani až do roku 1906. 2. manželka Marie Magdalena Petráčková z Vokounštejna.
- Zdeněk Veselý (*1932), malíř, grafik a ilustrátor
- Gustav Witlatschil (*1935), fotbalista
Školství[editovat]
Ve městě je šest mateřských škol,šest základních škol, z toho jedna neúplná. Pro některé děti je tu speciální mateřská a základní škola. Je zde gymnázium s osmiletým i čtyřletým studiem. Dále obchodní akademie, střední zdravotnická škola a učiliště.
Mateřské školy[editovat]
- Mateřská škola Svitavy, Větrná 11
- Speciální mateřská škola Svitavy
- Mateřská škola Svitavy, Pražská 2A *Mateřská škola Svitavy, Marie Majerové 13
- Mateřská škola Svitavy, Milady Horákové 27
- Mateřská škola Svitavy – Lány
Základní školy[editovat]
- Základní škola Svitavy, T .G. Masaryka 27
- Základní škola Svitavy, Riegrova 4
- Základní škola Svitavy, náměstí Míru 7
- Základní škola Svitavy, Sokolovská 1
- Základní škola Svitavy, Felberova 2
- Základní škola a mateřská škola Svitavy – Lačnov
- Speciální základní škola Svitavy, Milady Horákové 44
- Základní umělecká škola Svitavy, T.G. Masaryka 25A
Střední školy[editovat]
- Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy, Sokolovská 1638
- Střední zdravotnická škola, Purkyňova 9
- Obchodní akademie a VOŠ ekonomická, T.G. Masaryka 20
- Střední odborné učiliště Svitavy, Nádražní 1083
Partnerská města[editovat]
Banská Štiavnica, Slovensko
Plochingen, Německo
Stendal, Německo
Weesp, Nizozemsko
Žiar nad Hronom, Slovensko
Kultura[editovat]
Svitavy a literatura[editovat]
- na budově Základní školy T.G.Masaryka je v blízkosti vchodu umístěna pamětní deska s následujícím obsahem : Zde, v bývalé Státní vyšší reálné škole, se v letech 1900 – 1901 vzdělával Vinzenz Sagner (1884 – 1927) budoucí důstojník Rakousko – Uherské a Československé armády a postava proslavená Jaroslavem Haškem v románu „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ „Zmatek je to nejhorší co může být v poli, pánové“ dodal prorocky hejtman Ságner a odmlčel se. Město Svitavy a svitavský klub Laurus 2006.
Hudební skupiny[32][editovat]
- Big Band Svitavy
- Dechový orchestr Astra Svitavy (kapelník Pavel Pospíšil)
- Dechový orchestr Svitavská dvanáctka (kapelník Roman Kalvoda)
- Dětský dechový orchestr ZUŠ Svitavy
- Jarda Gang Svitavy (kapelník Jaroslav Dvořák)
- Do větru (folk, jazz)
- FAITH
- Fialový expres
- I.R.M.A (pop-rock)
- pěvecký sbor IUVENTUS[33]
- Kanafas
- Los Hongos (svitavsko-mýtská kapela)
- SIN JOY
- Povijan
- Syfon (rock, založena r. 1979 jako Veteráni, přejmenována na Kapitol a Syfon (SY – Svitavy a FON – zvuk)[34]
- Varianta ( Stanislava Plívová – zpěv, sbor, percuse, Ladislav Plíva – zpěv, sbor, akustická kytara, mandolína, Karel Sax – klávesy, Karel Walta – flétny, saxofony, hoboj, klarinet,prog.bicí, Jiří Bečka – housle, Jiří Mikyska – baskytara)[35]
- The Pink Panthers, soubor založen v r. 1997 – skupina hrající rock and roll 50. let minulého století, kapelník Karel Sax – piáno, Milan Kalina – zpěv, Marcela Andrlová-Bártová – zpěv, Karel Víšek – saxofon, Dalibor Peňáz – kytara, Pavel Bolcek – kontrabas, Petr Walta – bicí
Divadelní soubory[editovat]
- DOcela MAlé divadlo [36]
- Jabloň (soubor Dramatické školičky ve Svitavách)[34]
- Bubliny (soubor Dramatické školičky ve Svitavách)[37]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/zwittau-stadt/zwittau-stadt.htm Stadt Zwittau
- ↑ a b c Bartoš Josef a kol. , Svitavy, dějiny a současnost města. Hradec Králové, 1987
- ↑ Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972,str.314
- ↑ a b c d Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972
- ↑ a b Pomezí Čech a Moravy, svazek 4. Kovařík Petr, Emporové kostely s podélnou dispozicí a jejich příklady na okrese Svitavy, str. 23 až 53
- ↑ Němeček Jiří, Dějiny obce Dětřichov, Hradec Králové, 1996
- ↑ Fikejz Radoslav, Velešík Vladimír, Kronika města Svitavy, Svitavy 2006
- ↑ a b Zprávy z muzeí od Trstenické stezky, č. 4 roč. 1968
- ↑ Petrtyl Josef, Nálezy mincí v oblasti Trstenické stezky na Litomyšlsku a jejich historická dokumentárnost. Litomyšl 1966
- ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1960, částka 13, str 98
- ↑ informační leták Nadace Josefa Plívy
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1569half.jpg
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1627half.jpg
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1712half.jpg
- ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=mul&map_region=mo&map_list=m006
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1742half.jpg
- ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=1vm
- ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796a.htm
- ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796.htm
- ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=2vm
- ↑ http://mapy.vkol.cz/
- ↑ a b http://www.vilemwalter.cz/mapy/
- ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/v20114.htm
- ↑ http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=3vm&map_region=75&map_list=4057
- ↑ http://mapy.vkol.cz/mapy/iii86014.htm
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1883half.jpg
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1935half.jpg
- ↑ http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1941half.jpg
- ↑ informační tabule při vstupu na faru
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996
- ↑ Svitavský kulturní a informační měsíčník Naše město
- ↑ http://www.iuventus.cz/
- ↑ a b Naše město – svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010
- ↑ CD Varianta Folk ze Svitav 1984 – 1994, Odrodily trnky
- ↑ http://www.divadlodoma.wz.cz/
- ↑ http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=20725
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
- Oficiální stránky
- Informační server města
- Stránky mikroregionu Svitavsko
- Svitavský deník
- Internetová televize Svitavy
- Středisko kulturních služeb
- Multifunkční centrum Fabrika
- Městská knihovna
- Městské muzeum a galerie Svitavy
- Muzeum esperanta
| Město Svitavy |
|---|
|
Moravský Lačnov | Čtyřicet Lánů | Město | Předměstí |