Polička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polička
Polička – městské hradby a věž kostela

Polička – městské hradby a věž kostela

znak obce Poličkavlajka obce Poličkaznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0533 578576
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Svitavy (CZ0533)
obec s rozšířenou působností: Polička
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 33,11[1] km²
počet obyvatel: 8 903 (1. 1. 2013[2])
nadmořská výška: 555 m
PSČ: 572 01
zákl. sídelní jednotky: 13
části obce: 6
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Palackého nám. 160
Polička-Město
57201 Polička
starosta / starostka: Jaroslav Martinů
Oficiální web: http://www.policka.org
E-mail: urad@policka.org

Polička
Red pog.png
Polička
Polička, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Tento článek pojednává o městě. O obecném významu slova pojednává článek police.

Polička (něm. Politschka) je město, které se nachází v blízkosti zemské hranice ČechMoravy v kotlině při Bílém potoku asi 17 km západně od Svitav. Historické jádro je městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polička byla založena jako královské město českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Lokaci provedl Konrád z Limberka (Cunradus de Lewendorf/Conrad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město prosperovalo díky cestě vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům (mílovému, várečnémuhrdelnímu). Jeho původní zástavba byla až na kostel a 4 městské brány dřevěná.

V roce 1305 je Polička již zmiňována jako věnné město českých královen. Ve druhé polovině 14. století bylo město vydlážděno, byly stavěny kamenné domy a městské hradby. Opevnění města bylo na vnější straně vysoké 10 m a obsahovalo nově i 19 bašt. Jádro 2,5 m široké hlavní hradby bylo z litého opukového zdiva, které obklopoval tvrdý kámen. Hradby doplňovala předsunutá parkánová zeďvodní příkop.

Část městského opevnění
Polička – ulice Na Bídě

Krizovým byl pro Poličku rok 1421. V něm nejprve město otevřelo bránu Janu Žižkovi, ale posléze bylo vypleněno vojskem Zikmunda Lucemburského. V husitských válkách posléze patřila do umírněného pražského městského svazu. Během vlády Jiřího z Poděbrad posílilo město svoji obranu barbakány pro ochranu 4 bran a dalším vodním příkopem.

Polička se těšila přízni králů z rodu Jagellonců. V roce 1547 byla však aktivní v odboji proti Ferdinandu I. Habsburskému, za což byla tvrdě potrestána. Byla jí pozastavena práva, zkonfiskován nemovitý majetek a uložena pokuta. Za další peníze muselo město statky za 12 let odkoupit zpět. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Poličce jich tehdy bylo 200. Do města po celé 16. století pronikala renesance, která se projevila např. v kostele sv. Michala. Jeho stavbu řídil od roku 1576 stavitel italského původu Ambrož Vlach. Vnějšek kostela byl sice gotizující, ale vnitřek již plně renesanční. Zároveň s kostelem byla na hřbitově vystavěna též hranolová zvonice.

V roce 1613 Poličku zasáhl ničivý požár, který nepostihl pouze gotickou radnici a jihozápadní část města. Po českém stavovském povstání byly městu po roce 1620 znovu odňata privilegia a statky. V dalších letech ho neblaze poznamenala třicetiletá válka, během níž se v něm několikrát objevily švédská i císařská armáda. V roce 1654 bylo v Poličce napočítáno 90 obyvatel, což byla zhruba devítina počtu z před sedmdesáti let.

Morový sloup v Poličce
Kostel a děkanská bašta – součást městského opevnění

Rozkvět města nastal v 18. století s jeho barokní přestavbou. Na náměstí byl umístěn 22 m vysoký morový sloup jako dík za ochranu před morem, který se městu vyhnul v roce 1713. Vytvořen byl v letech 17271731 nejspíše podle návrhu architekta F. M. Kaňky. Sochy byly tvorbou J. F. Pacáka, jehož díla ozdobila i kašnu a zbytek náměstí. Jeho syn František Pacák vytvořil pro kostel 14 zastavení křížové cesty v podobě figur v životní velikosti. Architekt Kaňka se zřejmě podílel také na návrhu nové radnice, která byla postavena v letech 17391744 po zboření té původní. Součástí radnice se stala též kaple sv. Františka Xaverského vyzdobená v roce 1751. Na hřbitově přibyla kostnice.

Barokní podoba Poličce vydržela do roku 1845, v němž zůstala po dalším požáru ve městě necelá 2 % kamenných domů. Stržen byl v důsledku požáru také kostel sv. Jakuba. O jeho novogotickou podobu se zasloužili pardubický inženýr Antonín Vach a stavitel František Schmoranz z Chrudimi. Výstavba kostela trvala 12 let a vysvěcen byl v roce 1865. Požár výrazně zbrzdil vývoj města po průmyslové stránce. Díky tomu ale zůstaly do značné míry zachované 1220 m dlouhé městské hradby, i když již v první polovině 19. století byly zbořeny všechny 4 brány.

Polička procházela ve druhé polovině 19. století především kulturním rozvojem. Fungovala zde slovanská veřejná čítárna, založeny byly zpěvácký spolek Kollár (1861) a spolek divadelních ochotníků Tyl (1869). Od roku 1870 zde působila tělovýchovná jednota Sokol. O deset let později byl ustaven Musejní spolek Palacký, který dal sbírkový základ Městskému muzeu a galerii. V roce 1890 se ve světničce pověžného (strážce proti ohni ve dne i v noci) v kostele sv. Jakuba narodil později světově proslulý hudební skladatel Bohuslav Martinů, který ve městě dlouho žil a rád se sem vracel. Po určitých peripetiích zde byl i pohřben. V roce 1896, přesněji 15. září, přijel do Poličky první vlak ze Svitav, čímž byl započat průmyslový rozmach města. O rok později železnice spojila Poličku i s krajem na západ položeným: 6. října 1897 byla zahájena doprava na místní dráze Polička - Skuteč (dnes Žďárec u Skutče).

Dvacáté století začalo otevřením učitelského ústavu, který se později proměnil v gymnázium. V roce 1910 byla postavena sokolovna. Za první republiky se město dočkalo dalších škol a nové divadelní budovy (Tylův dům – 1929). Po mnichovské dohodě byla Polička 10. října 1938 neoprávněně na 6 týdnů zabrána Německem. Stalo se tak navzdory faktu, že se v ní pouze asi 2,5 % obyvatel hlásilo k německé národnosti. Druhá světová válka pro město skončila 9. května 1945 příchodem Rudé armády1. československého armádního sboru. V dalších letech se Polička rozrostla o panelová sídliště a rozvinul se zde průmysl.

Každoročně na podzim se v Poličce od roku 2001 koná mezinárodní soutěž ve sportovním rybolovu Poličský candát.

V Poličce vyrostly během posledních let 3 supermarkety - Penny Market (ul. Hegerova), Plus Discount (nyní Penny Market - ul. Tyršova) a Tesco (ul. Hegerova).

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Poličce.

Upomínky na Bohuslava Martinů[editovat | editovat zdroj]

  • Rodná světnička ve věži kostela sv. Jakuba a pamětní deska tamtéž
  • Hrob Bohuslava Martinů a jeho ženy
  • Památník Bohuslava Martinů (Městské muzeum)
  • Socha (od Milana Knoblocha 1990 ve východní části parku)
  • Hudební sál
  • Hudební škola nesoucí skladatelovo jméno-od r. 1999 v ulici Čsl. armády
  • Dům v ulici Svépomoc čp. 182

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spojené s Poličkou[editovat | editovat zdroj]

Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]

Městskou autobusovou dopravu v Poličce zajišťují 3 linky.

Poličkou prochází regionální železniční trať Svitavy - Žďárec u Skutče.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

člen Walled towns friendship circle - Kruh přátel hrazených měst

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vybrané statistické údaje za obec Polička [online]. ČSÚ, 2013-05-11, [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.  
  2. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]