Koclířov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Koclířov
Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny

Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny

znak obce Koclířovvlajka obce Koclířovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0533 578231
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Svitavy (CZ0533)
obec s rozšířenou působností: Svitavy
pověřená obec:
historická země: Čechy + Morava
katastrální výměra: 17,3 km²
počet obyvatel: 700 (2. 7. 2007)
nadmořská výška: 502 m
PSČ: 569 11
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Koclířov
Koclířov č. p. 123
569 11 Koclířov
starosta / starostka: Jiří Tesař
Ofic. web OÚ: http://www.koclirov.cz
E-mail: obec.koclirov@tiscali.cz

Koclířov
Red pog.png
Koclířov
Koclířov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
O rybníku na Třeboňsku pojednává článek Koclířov (rybník).

Koclířov (německy Ketzelsdorf[1]) je obcí ležící východně od okresního města Svitav, a rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, přičemž z katastru obce náleží k Moravě jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží [2] [3] [4]. Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953 [5]. Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.

Název obce[editovat | editovat zdroj]

Prvním pojmenováním v roce 1347 vsi byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 Kecendorf a patřilo pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. V roce 1850 Koclířov v okr. Litomyšl. V roce 1931 Koclířov (Ketzelsdorf) v Čechách, okr. Litomyšl. V roce 1950 obec v okr. Svitavy. V roce 1991 Koclířov v okr. Svitavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války,a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojení[editovat | editovat zdroj]

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí

Válečná příkoří[editovat | editovat zdroj]

V rokem 1799, kdy se vsí prohnali ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení, roku 1866 zase rakouský armádní sbor.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V polovině 19. století žilo zde obyvatelstvo vesměs německé národnosti.

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 vzniká hospic - první v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu sv. Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy - Fatimského apoštolátu v ČR.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V letech 1813 až 1815 vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Z průmyslových odvětví zde bylo drtivou většinou zastoupoeno kamenictví a zejména tkalcovství.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Boží muka z roku 1698
  • Kostel sv.Jakuba Staršího a sv. Filomeny, farní (1347, dnešní podoba 1771). Kamenný kříž ve zdi kostela nad vchodem s datem 1771 / 18 a kamennou deskou pod křížem a letopočtem 1925. U kostela byla do roku 1773 poustevna, dnes je zde poutní místo, uctívána Panna Maria Fatimská.
  • Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
  • Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80)
  • Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem . Nápis (část) : A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
  • Náhroby rodiny Bier a Lamatsch
  • Bývalá římskokatolická fara (1834)
  • Letohrádek (před 1701 či 1791)
  • Klášter, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem sv. Alfonse a Panny Marie Fatimské. Klášter redemptoristů byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
  • Kaple sv. Josefa na Hřebči
  • Tunel pod Hřebčí
  • Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
  • Zbořená barokní rychta
  • Boží muka z r.1698
  • množství soch a křížů

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ketzelsdorf bei Zwittau
  2. http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none
  3. http://archivnimapy.cuzk.cz
  4. http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
  5. částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu