Koclířov
| Koclířov | |
|---|---|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0533 578231 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Svitavy (CZ0533) |
| obec s rozšířenou působností: | Svitavy |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy + Morava |
| katastrální výměra: | 17,3 km² |
| počet obyvatel: | 700 (2. 7. 2007) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 46′ s. š., 16° 32′ 28″ v. d. |
| nadmořská výška: | 502 m |
| PSČ: | 569 11 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Koclířov Koclířov č. p. 123 569 11 Koclířov |
| starosta / starostka: | Jaromír Lenoch |
| Ofic. web OÚ: http://www.koclirov.cz E-mail: obec.koclirov@tiscali.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Koclířov (německy Ketzelsdorf[1]) je obcí ležící východně od okresního města Svitav, a rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, přičemž z katastru obce náleží k Moravě jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží [2] [3] [4]. Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953 [5]. Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.
Obsah |
Název obce [editovat]
Prvním pojmenováním v roce 1347 vsi byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 Kecendorf a patřilo pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. V roce 1850 Koclířov v okr. Litomyšl. V roce 1931 Koclířov (Ketzelsdorf) v Čechách, okr. Litomyšl. V roce 1950 obec v okr. Svitavy. V roce 1991 Koclířov v okr. Svitavy.
Historie [editovat]
První zmínka o obci z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války,a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.
Škola [editovat]
Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.
Poštovní spojení [editovat]
Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí
Válečná příkoří [editovat]
V rokem 1799, kdy se vsí prohnali ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení, roku 1866 zase rakouský armádní sbor.
Demografie [editovat]
Složení obyvatel [editovat]
V polovině 19. století žilo zde obyvatelstvo vesměs německé národnosti.
Náboženský život [editovat]
V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 vzniká hospic - první v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu sv. Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy - Fatimského apoštolátu v ČR.
Hospodářství [editovat]
Doprava [editovat]
V letech 1813 až 1815 vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností.
Zemědělství [editovat]
Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.
Průmysl [editovat]
Z průmyslových odvětví zde bylo drtivou většinou zastoupoeno kamenictví a zejména tkalcovství.
Pamětihodnosti [editovat]
,_Kocl%C3%AD%C5%99ov.JPG)
- Kostel sv.Jakuba Staršího a sv. Filomeny, farní (1347, dnešní podoba 1771). Kamenný kříž ve zdi kostela nad vchodem s datumem 1771 / 18 a kamennou deskou pod křížem a leteopočtem 1925. U kostela byla do roku 1773 poustevna, dnes je zde poutní místo, uctívána Panna Maria Fatimská.
- Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
- Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80)
- Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem . Nápis (část) : A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
- Náhroby rodiny Bier a Lamatsch
- Bývalá římskokatolická fara (1834)
- Letohrádek (před 1701 či 1791)
- Klášter, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem sv. Alfonse a Panny Marie Fatimské. Klášter redemptoristů byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
- Kaple sv. Josefa na Hřebči
- Tunel pod Hřebčí
- Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
- Zbořená barokní rychta
- Boží muka z r.1698
- množství soch a křížů
Reference [editovat]
- ↑ Ketzelsdorf bei Zwittau
- ↑ http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none
- ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz
- ↑ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
- ↑ částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953
Externí odkazy [editovat]
| Obec Koclířov |
|---|
|
Hřebeč | Koclířov |
