Radiměř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Radiměř

znak obce Radiměřvlajka obce Radiměřznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0533 578657
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Svitavy (CZ0533)
obec s rozšířenou působností: Svitavy
pověřená obec:
historická země: Čechy + Morava
(do r. 1512 jen Čechy)[1]
katastrální výměra: 2,857 km²
počet obyvatel: 1099 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 485 m
PSČ: 569 07
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Radiměř 167
56907 Radiměř
starosta / starostka: Roman Satrapa
Oficiální web: http://www.radimer.net
E-mail: obec@radimer.net

Radiměř (Česko)
Red pog.png
Radiměř, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Radiměř (německy Rothmühl)[2] je obec rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. V obci žije 1154 obyvatel a její katastrální územírozlohu 2,86 km². Obec je součástí mikroregionu Svitavsko. Na severozápadě katastru obce se nachází největší část přísně střeženého areálu muničního skladu Květná. Naopak na severovýchodě katastru obce se nachází samota Nový Svět.

Historická zemská hranice Čech a Moravy[editovat | editovat zdroj]

Historická zemská hranice Čech a Moravy podélně rozděluje celou obec, procházejíc její zástavbou od západního konce k východnímu konci, na dvě části, které byly dříve samostatnými obcemi: vesnici Českou Radiměř a bývalý městys Moravskou Radiměř. Průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný, ale část této hranice je tvořena některými úseky zdejšího Radiměřského potoka (dříve zvaný též Mlýnský potok), zatímco jinde tvoří hranici silnice nebo se hranice klikatí mezi domy, či některý dokonce rozděluje. Zajímavostí je, že hranice prochází i budovou zdejší základní školy, vzniklé přestavbou roku 1908. Původně tato budova měla dvě čísla popisná, jimž byly čísla 112 (pro českou část) a 113 (pro moravskou část).[3] Uvádí se, že ve dvou třídách se žáci nacházeli v Čechách, ale učitel již na Moravě [4]. Příslušnost konkrétního domu se poznala podle cedulky s číslem popisným. První číslování domů se v obou obcích uskutečnilo roku 1770, přičemž se v obou obcích použila u každého domu dvojice dřevěných tabulek: v České Radiměři s červenými čísly, v Moravské Radiměři s černými čísly.[5] Roku 1890[6] bylo provedeno nové číslování domů v obou obcích, přičemž se v České Radiměři použily bílé cedulky s černými čísly, zatímco v Moravské Radiměři černé cedulky s bílými čísly.[7] V současnosti je již v celé obci jednotné číslování domů a tudíž již nelze podle cedulek poznat zemskou příslušnost jednotlivých domů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První listinná zmínka je z roku 1291 (Radmels), kdy se území obce nacházelo na svojanovském panství – tehdy opět v majetku krále (mezi lety 128190 panství patřilo Záviši z Falkenštejna). Původně to byla obec ležící v Čechách. Vzhledem k tomu, že mezi skutečnou lokací řady měst či vesnic a prvními zápisy o nich uplynuly často i desítky let, a vzhledem ke znění listiny, je jisté, že vesnice pochází z doby Přemysla Otakara II., který v této oblasti vyvíjel v 60. letech 13. století značnou kolonizační aktivitu prostřednictvím schopného, agilního lokátora Konráda z Limberka (Lewendorfu). V rozporu s vůlí Karla IV., který trval na nezcizitelnosti Svojanova a přináležejícího území z majetku Koruny, bylo panství po jeho smrti zastaveno moravským pánům z Boskovic. R. 1437 však Zikmund Lucemburský svojanovské panství přiřkl své ženě, Barboře Celské. V průběhu staletí se hranice Čech a Moravy drobně proměňovaly (v závislosti na majetkových poměrech a zvětšování/zmenšování jednotlivých panství) a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku 1512 byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část (Česká Radiměř[8]) zůstala v Čechách, kdežto severní část (Moravská Radiměř[9]) připadla Moravě. Moravská Radiměř se později stala městysem. Obě obce však náležely do stejné církevní provincie, jíž byla a dodnes je Moravská církevní provincie. Zároveň měly obě obce také společné školy. V obou obcích existovalo dříve celkem 14 vodních mlýnů.[10] Po Mnichovu byly obě obce roku 1939 sloučeny[11], po osvobození došlo k opětovnému rozdělení. K 17. prosinci 1950 došlo ke druhému a tentokrát již definitivnímu sloučení obou obcí [12]. Roku 1952 došlo i ke sloučení obou osad v jeden celek s jednotnou řadou čísel popisných] [13]. Jednotné katastrální území bylo vytvořeno při obnově katastrálního operátu v letech 197376, přičemž roku 1973 došlo k úpravě katastrální hranice s Hradcem nad Svitavou[14].

Česká Radiměř[editovat | editovat zdroj]

K České Radiměři náleží jižní polovina zástavby obce včetně obou zdejších kaplí, jimiž jsou kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple Svatého Josefa. Dříve zde existovalo 8 vodních mlýnů.

Moravská Radiměř[editovat | editovat zdroj]

K Moravské Radiměři náleží severní polovina zástavby obce včetně samoty Nového Světa a zdejšího farního kostela Svaté Anny, který je dominantou obce. Dále se na území Moravské Radiměře nachází radiměřská část vojenského zažízení Květná. Dříve zde existovalo 6 vodních mlýnů. Jakožto městys měla Moravská Radiměř právo dvakrát za rok pořádat trhy.[15]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Svazek 4. Praha : Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8. Heslo Moravská Radiměř (Radiměř), s. 110–112.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 325.  
  3. MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc : František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola O historii budovy školy ve středu obce, s. 122.  
  4. Mauer, kapitola Dědičné statky Česká Radiměř od Aloise Steise, s. 156
  5. Mauer, kapitola Ze zápisků učitele Johanna Franze Josefa Weise, s. 270
  6. Mauer, kapitola Ze zápisků učitele Johanna Franze Josefa Weise, s. 270
  7. Mauer, kapitola Obraz vesnice, s. 15
  8. k roku 1948 měla rozlohu 1521 hektarů – viz [1]
  9. k roku 1948 měla rozlohu 1329 hektarů – viz [2]
  10. Mauer, kapitola Radiměřské mlýny, s. 189-194
  11. www.Zwittau.de – článek "Böhmisch und Mährisch Rotmühl bei Zwittau" (německy)
  12. Úřední listy republiky Československé: Úřední list II, ze dne 13. února 1951, číslo 36, strana 354
  13. ŠTĚPÁN MLEZIVA, KAREL KUČA, Jiří. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Katalogová část - heslo Radiměř, s. 603. (čeština) 
  14. Úřední dopis z katastrálního pracoviště ve Svitavách, obsahující mimo jiné informace vztahující ke sloučení obou radiměřských katastrů a úpravám hranic s Hradcem nad Svitavou
  15. Mauer, kapitola Výroční trhy v Radiměři, s. 287

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Radiměř – oficiální stránky obce
  • Vesnice Radiměř – základní info na stránkách Katalogu měst, obcí a vesnic v ČR
  • Rothmühl – sudetoněmecké stránky o dějinách obou částí obce a jejího okolí (německy)
  • Geschichte von Rothmühl – podrobnější vylíčení dějin obou částí obce (německy)