Jevíčko
| Jevíčko | |
|---|---|
Kašna |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0533 578193 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Svitavy (CZ0533) |
| obec s rozšířenou působností: | Moravská Třebová |
| pověřená obec: | Jevíčko |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 23,25 km² |
| počet obyvatel: | 2 885 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 37′ s. š., 16° 41′ v. d. |
| nadmořská výška: | 366 m |
| PSČ: | 569 43 |
| zákl. sídelní jednotky: | 4 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 3 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Jevíčko Palackého nám. 1 569 43 Jevíčko |
| starosta / starostka: | Ing. Roman Müller |
| Oficiální web: http://www.jevicko.cz E-mail: jevicko@jevicko.cz |
|
Jevíčko (německy Gewitsch)[2] je město na severozápadní Moravě, tvoří centrum severní části Malé Hané. Administrativně náleží do okresu Svitavy v Pardubickém kraji a má status pověřené obce. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.
Obsah |
Historie [editovat]
Oblast Jevíčka byla trvale osídlena už od mladší doby kamenné. Vznik města je pravděpodobně svázán se zánikem rozlehlého hradiska v Maříně u Křenova, které poskytovalo útočiště obyvatelům z okolí od dob Velké Moravy. V první polovině 13. století bylo na vyvýšenině poblíž soutoku Jevíčky a Malonínského potoka vysazeno město. Přesné datum udělení práv není známé, zachovala se až konfirmace zakládací listiny z roku 1258. Privilegia byla udělena podle vzoru Uničova (tedy po roce 1213) a Jevíčko tak náleželo do magdeburského právního okruhu. Řadí se mezi nejstarší města na Moravě. Rozloha náměstí i plochy uvnitř hradeb svědčí o velkorysé lokaci, významné centrum širší oblasti se však z města nikdy nestalo. O pozici v okolí se brzy muselo dělit s nově vysazenou Moravskou Třebovou.
Po celý středověk bylo Jevíčko královským, resp. markraběcím městem, panovníci jej však často udělovali do zástavy šlechtickým rodinám. Z konce 15. století se zachoval významný právní kodex, tzv. jevíčská právní kniha.[3] Pocházel odsud i jeden z prvních rektorů pražské univerzity Mikuláš z Jevíčka. V 60. letech 14. století zde markrabě Jan Jindřich založil klášter augustiniánů poustevníků.
Roku 1500 bylo Jevíčko předáno do dědičného držení dosavadnímu zástavnímu majiteli Hanuši Haugvicovi z Biskupic a stalo se poddanským městem. Haugvicové jej roku 1580 prodali Janu Žalkovskému ze Žalkovic, v majetku jehož potomků zůstalo až do roku 1722. Od dědiců Žalkovských potom Jevíčko koupili majitelé sousedních Velkých Opatovic Salmové z Neuburku. Posledními šlechtickými majitli byli dědicové vymřelých Salmů Herbersteinové. Zdejší zámeček byl po připojení k opatovickému panství užíván jen jako správní budova. Koncem 16. století se město pokoušelo vykoupit z poddanství a stát se opět královským městem, ale nebylo úspěšné. Po překonání úbytku obyvatelstva po třicetileté válce nastal nový rozvoj během 18. století, kdy se klášterní kostel stal poutním místem. Při josefinských reformách byl však klášter zrušen a město si tak i nadále udrželo polozemědělský charakter.
Zřízení samostatného magistrátu znamenalo do značné míry oproštění měšťanů od vrchnostenského dohledu. V polovině 19. století zde byl zřízen okresní soud a Jevíčko se stalo administrativním centrem severní části Malé Hané. V této době dosáhla svého demografického vrcholu i židovská menšina, která tvořila třetinu obyvatel města. Kulturní vzestup, který vyvrcholil založením reálného gymnázia v roce 1897, nebyl následován hospodářským rozvojem. Po protestech obyvatel totiž katastr minula železniční trať a Jevíčko dále ztrácelo na významu především na úkor Boskovic a Moravské Třebové. Dalším významným zásahem do života města byly administrativní reformy v polovině 20. století, které zbavily Jevíčko nejen okresního soudu, ale i poloviny spádového území, které bylo přičleněno převážně k okresu Blansko. Město samo se ocitlo ve Východočeském kraji. Na přelomu staletí zde zanikla tradiční výroba žiletek (Astra Diu Jevíčko), v nedávné době z města odešel i americký výrobce airbagů ASCI a Jevíčko i okolí se aktuálně potýkají s nadprůměrnou nezaměstnaností.
Slavní rodáci [editovat]
- Jiří Cejpek (1928-2005), profesor knihovnictví
- Richard Fall (1882–1945), rakouský hudební skladatel a dirigent
- Josef Fischer (1815–1894), český národní buditel v Těšíně
- Hugo Fuchs (1844–1907), právník a politik
- Vladivoj Jindřich (1950–2001), český malíř a grafik[4]
- František Lízna (*1941), jezuita, signatář Charty 77
- Jaroslav Mackerle (1913–1964), regionální historik
- Julius Mackerle (1909–1988), automobilový konstruktér
- Mikuláš z Jevíčka neboli z Kolobřehu, od roku 1348 jeden z prvních učitelů medicíny na Univerzitě Karlově a jeden z učitelů mistra Jana Husa[5]
- Cyril František Napp (1792–1867), politik, opat augustiniánského kláštera na Starém Brně
- Jan Vrbka (1942), profesor na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, rektor na VUT v letech 2000–2006
Historické centrum [editovat]
Střed města je tvořen rozlehlým čtvercovým náměstím, ze kterého vybíhají cesty do čtyř světových stran, a je po obvodu uzavřen okružními ulicemi. Stejnou dispozici má v Evropě už jenom německé město Karlsruhe. Zachovala se více než čtvrtina městských hradeb pocházejících ze 14. století a původně gotická věž u zaniklé západní brány (žádná ze čtyř městských bran se nedochovala). Věž, renesančně přestavěná roku 1593, tvoří spolu s bývalým augustiniánským klášterem, barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a renesančním zámečkem (původně tvrzí) dominantu města. Ve městě je rozmístěna řada kvalitních barokních soch. Centrem židovské obce byla synagoga v Soudní ulici, nedaleko zbytků židovského hřbitova se nachází těleso nedokončené německé dálnice ze 40. let. Za městem bylo počátkem 20. století postaveno secesní plicní sanatorium.
Zajímavosti [editovat]
- Karel Čapek si vybral Jevíčko jako rodiště fiktivní postavy kapitána Vantocha (resp. Van Tocha) pro svůj román Válka s mloky.
- V Jevíčku také žil Betin Byte, autor knihy Cesta Deneris.
- V Jevíčku se nachází Výzkumná stanice travních ekosystémů Jevíčko, která patří pod VÚRV, v. v. i., v Praze 6 – Ruzyni.
Galerie [editovat]
- Jevíčko
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 539.
- ↑ ČÁDA, František. Jevíčský kodex. Studie o rukopisech. 1964, roč. 3, s. 125-155. (cze)
- ↑ Osobnosti regionu. JINDŘICH Vladivoj [online]. Knihovna Krnov, [cit. 2010-09-26]. Dostupné online.
- ↑ viz „O staromoravském rodu Gewiczer v Olomouci.“ v Jevičský zpravodaj, prosinec 2007, Zdravotnictví a léky ve střední Evropě ve středověku a Osobnosti regionu
Literatura [editovat]
- JANETSCHEK, Clemens d'Elpidio. Das Augustinerkloster in Gewitsch. Brünn : Selbstverlag, 1889 (Benedictiner Buchdruckerei). 63 s. Dostupné online. (ger)
- MACKERLE, Jaroslav. Letopis města Jevíčka. Brno : Krajské nakladatelství v Brně, 1958.
- PINKAVA, Jaroslav. Jevíčko v letech 1848-1818. Jevíčko : Městský úřad v Jevíčko, 1993.
- PINKAVA, Jaroslav. Jevíčský sborník. Statě z dávné i nedávné minulosti města. Jevíčko : Městský úřad v Jevíčku, 1997.
- POPELKA, Benjamin. Jevický okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1912.
Externí odkazy [editovat]
| Město Jevíčko |
|---|
|
Jevíčko | Zadní Arnoštov |