Pardubický kraj
| Pardubický kraj | |
|---|---|
 |
|
| Základní údaje k 06/2005 | |
| Krajské město: | Pardubice |
| Hejtman: | Mgr. Radko Martínek (ČSSD) |
| Rozloha: | 4 519 km² |
| Počet obyvatel: | 520 319 (27.8.2010) |
| Hustota zalidnění: | 112 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod: | Králický Sněžník (1 424 m) |
| Historické země: | Čechy + Morava |
| Počet okresů: | 4 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 15 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: | 26 |
| ISO 3166-2: | CZ-PA |
| CZ-NUTS: | CZ053 |
| RZ: | E |
| Oficiální web krajského úřadu | |
| Pozice na mapě | |
 |
|
| OpenStreetMap: mapová data | |
Pardubický kraj leží převážně na východě Čech a na katastrálních územích Velká Morava, Červená Voda, Šanov, Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnice, Mlýnický Dvůr, Cotkytle, Strážná, Tatenice, Krasíkov, Lubník, a okolím Svitav a Moravské Třebové zasahuje i na historické území Moravy. Na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s krajem Vysočina, na západě se Středočeským krajem, na severozápadě s Královéhradeckým krajem a na severu s polským Dolnoslezským vojvodstvím.
Obsah |
[editovat] Přírodní podmínky
Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do nížin kolem Labe. Na hranici s Polskem se tyčí třetí nejvyšší pohoří v Česku, masív Králického Sněžníku. Na něj k severozápadu navazují nižší a plošší Orlické hory. Na jihu začíná Železnými horami a Žďárskými vrchy Českomoravská vysočina.
Větší část území kraje odvodňuje Labe, nejdelší řekou na území kraje je levobřežní labský přítok Chrudimka. Část území na Svitavsku odvodňuje Svitava, přítok řeky Moravy (která na území kraje pramení) a potažmo Dunaje. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.
[editovat] Administrativní členění
Území kraje je vymezeno územími okresy Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy.
| Okres | Počet obyvatel | Rozloha | Hust. zal. | Počet obcí |
|---|---|---|---|---|
| Chrudim (CR) | 103 990 | 992,62 | 105 | 108 |
| Pardubice (PU) | 168 367 | 880,09 | 187 | 112 |
| Svitavy (SY) | 104 753 | 1 378,56 | 76 | 116 |
| Ústí nad Orlicí (UO) | 139 050 | 1 258,31 | 111 | 115 |
Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce: Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Přelouč, Vysoké Mýto, Žamberk. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.
V kraji je 451 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí je 35 měst a 6 městysů. Sídelním městem kraje je statutární město Pardubice.
[editovat] Obyvatelstvo a historie
Pardubický kraj existuje jako správní celek již potřetí. Poprvé byl vytvořen v roce 1850 a sahal od Českého Brodu přes Humpolec až k česko-moravské hranici. Podruhé byl jedním z 19 krajů v letech 1949 až 1960. Poté se Pardubice, po dlouhou dobu nejlidnatější město východních Čech, staly pouhým okresním městem v rámci tehdejšího Východočeského kraje.
[editovat] Obce a urbanizace
Většina obyvatel žije ve městech. Největší města tohoto kraje jsou:
| Město | Počet obyvatel (31. prosince 2005) |
|---|---|
| Pardubice | 90.840 |
| Chrudim | 23.385 |
| Svitavy | 17.248 |
| Česká Třebová | 16.533 |
| Ústí nad Orlicí | 14.918 |
| Vysoké Mýto | 12.432 |
| Moravská Třebová | 11.251 |
| Hlinsko | 10.295 |
| Litomyšl | 10.118 |
| Lanškroun | 9.807 |
| Přelouč | 9.080 |
| Polička | 9.029 |
| Choceň | 8.953 |
| Holice | 6.298 |
| Letohrad | 6.202 |
| Žamberk | 6.017 |
| Skuteč | 5.304 |
Aglomerace Třebová - Ústí by se zařadila na druhé místo s 34 778 obyvateli.
[editovat] Hospodářství
Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný, nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. Významný je ale i zemědělský sektor. Vždyť z celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy 29 % a vodní plochy 1,35 %. Nejúrodnější oblast je Polabská nížina. Postupně se v kraji rozvíjí i cestovní ruch. Na podporu jeho rozvoje kraj založil s ostatními subjekty Destinační společnost Východní Čechy (http://www.vychodni-cechy.org/).
[editovat] Průmyslové podniky kraje
- Iveco Czech Republic Vysoké Mýto (dříve Karosa) (http://www.karosa.cz)
- Korado Česká Třebová (http://www.korado.cz/)
- ETA Hlinsko (http://www.eta.cz/)
- Paramo Pardubice (Česká rafinérská) (http://www.paramo.cz/)
- Synthesia Semtín (http://www.synthesia.cz/cs/)
- BOTAS Skuteč (http://www.botas.cz/)
- Perla Ústí nad Orlicí (http://www.perla.cz/)
- Orlické papírny Lanškroun (http://www.orpa.cz/)
- Stepa Lanškroun (http://www.stepa.cz/)
- Vertex Litomyšl (http://www.vertex.cz)
- Evona Chrudim (http://www.evona.cz)
- ZEZ SILKO Žamberk (http://www.zez-silko.cz)
- OEZ Letohrad (http://www.oez.cz)
- Schott Lanškroun
- SVOS Přelouč (http://www.armsvos.cz/)
- BOBR Chrudim (http://www.bobr-chrudim.cz)
[editovat] Doprava
Krajem prochází český železniční hlavní tah z Prahy do České Třebové a zde se trať rozvíjí na Olomouc, Ostravu a dále na Slovensko - III. koridor a do Brna, Vídně či Bratislavy a Budapeště - I. koridor. Z Pardubic vede elektrifikovaná trať do Jaroměře, na kterou budou od roku 2012 nasazeny nové jednotky "City Panter". Trať dále pokračuje do Liberce a je hlavní spojnicí Pardubic, Hradce Králové a Liberce. Usiluje se o zdvoukolejnění vytížené tratě z Pardubic do Hradce Králové, které je však stále odsouváno kvůli údajnému nedostatku financí. Z Pardubic vede též hlavní trať přes Hlinsko do Havlíčkova Brodu, která bohužel není elektrifikovaná, ale i přesto je poměrně vytížená. Diskutuje se o Malešické spojce, která by umožnila vyjíždění vlaků do Havlíčkova Brodu přímo z hlavního pardubického nádraží bez úvratě v Rosicích n./L. V nejbližší době se ale o realizaci neuvažuje, jelikož by trať narušila provoz blízkého letiště a složitější možnost stavby by byla příliš nákladná. Dále je v provozu řada regionálních tratí.
V kraji je kolem 4500 km silnic avšak žádná dálnice ani rychlostní silnice pro motorová vozidla.
[editovat] Veřejná doprava
V roce 2010 si Pardubický kraj pro organizaci veřejné dopravy a IDS najal královéhradeckou společnost OREDO a spustil projekt tzv. optimalizace dopravy; v jejím rámci OREDO prosazuje železniční dopravu jako páteř, zároveň však zrušení osobní dopravy na lokálních tratích a nahrazení autobusy. Proti tomu se v roce 2011 zvedla vlna protestů, zejména u trati Vysoké Mýto - Litomyšl a tratí 024 (část) a 025 na Králicku.[1]
[editovat] Příbuzná témata
[editovat] Reference
- ↑ Osud východočeských lokálek se naplní ČT24, 20. 5. 2011.
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||
|
|||||||||||
