Pardubický kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pardubický kraj
Zámek Litomyšl
Zámek Litomyšl
Sídlo: Pardubice

zeměpisné souřadnice: 49° 53′ s. š., 16° 11′ v. d.
Hejtman: Martin Netolický (ČSSD)
Rozloha: 4 519 km²
Počet obyvatel: 516 411[1]
Hustota zalidnění: 114 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Králický Sněžník (1 424 m)
Historické země: Čechy a Morava
Počet okresů: 4
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 15
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 26
ISO 3166-2: CZ-PA
CZ-NUTS: CZ053
RZ: E
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Pardubický kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Pardubický kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož územím je jižní část Východočeského kraje (bez okresu Havlíčkův Brod). Na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s krajem Vysočina, na západě se Středočeským krajem, na severozápadě s Královéhradeckým krajem a na severu s polským Dolnoslezským vojvodstvím.

Území kraje spadá z převážné části do Čech, na katastrálních územích Velká Morava, Červená Voda, Šanov, Moravský Karlov, Bílá Voda, Černá Voda, Mlýnice, Mlýnický Dvůr, Cotkytle, Strážná, Tatenice, Krasíkov, Lubník, a okolím Svitav a Moravské Třebové zasahuje i na historické území Moravy.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do nížin kolem Labe. Na hranici s Polskem se tyčí třetí nejvyšší pohoří v Česku, masív Králického Sněžníku. Na něj k severozápadu navazují nižší a plošší Orlické hory. Na jihu začíná Železnými horami a Žďárskými vrchy Českomoravská vysočina.

Větší část území kraje odvodňuje Labe, nejdelší řekou na území kraje je levobřežní labský přítok Chrudimka. Část území na Svitavsku odvodňuje Svitava, přítok řeky Moravy (která na území kraje pramení) a potažmo Dunaje. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Území kraje je vymezeno územími okresy Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy.

Okres Počet obyvatel Rozloha % obyvatel Hust. zal. Počet obcí
Chrudim (CR) 104 371 992,62 20,21 105 121
Pardubice (PU) 167 750 880,09 32,48 191 152
Svitavy (SY) 105 112 1 378,56 20,35 76 177
Ústí nad Orlicí (UO) 139 178 1 258,31 26,95 111 119

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce: Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Přelouč, Vysoké Mýto, Žamberk. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

V kraji je 451 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí je 35 měst a 6 městysů. Sídelním městem kraje je statutární město Pardubice.

Obyvatelstvo a historie[editovat | editovat zdroj]

Pardubický kraj existuje jako správní celek již potřetí. Poprvé byl vytvořen v roce 1850 a sahal od Českého Brodu přes Humpolec až k česko-moravské hranici. Podruhé byl jedním z 19 krajů v letech 1949 až 1960. Poté se Pardubice, po dlouhou dobu nejlidnatější město východních Čech, staly pouhým okresním městem v rámci tehdejšího Východočeského kraje.

Města[editovat | editovat zdroj]

Většina obyvatel žije ve městech. Města tohoto kraje nad 10 tisíc obyvatel jsou:

Město Počet obyvatel
(1. 1. 2012)
Pardubice 89 552
Chrudim 23 217
Svitavy 17 038
Česká Třebová 15 994
Ústí nad Orlicí 14 582
Vysoké Mýto 12 470
Moravská Třebová 10 612
Litomyšl 10 185
Lanškroun 10 117
Hlinsko 10 017

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Prezentace Pardubického kraje na veletrhu Regiontour 2010

Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný, nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. Významný je ale i zemědělský sektor. Vždyť z celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy 29 % a vodní plochy 1,25 %. Nejúrodnější oblast je Polabská nížina. Postupně se v kraji rozvíjí i cestovní ruch. Na podporu jeho rozvoje kraj založil s ostatními subjekty Destinační společnost Východní Čechy.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Krajem prochází český železniční hlavní tah z Prahy do České Třebové a zde se trať rozvíjí na Olomouc, Ostravu a dále na Slovensko - III. koridor a do Brna, Vídně či Bratislavy a Budapeště - I. koridor. Z Pardubic vede elektrifikovaná trať do Jaroměře, na kterou budou od roku 2012 nasazeny nové jednotky "City Panter". Trať dále pokračuje do Liberce a je hlavní spojnicí Pardubic, Hradce Králové a Liberce. Usiluje se o zdvoukolejnění vytížené tratě z Pardubic do Hradce Králové, které je však stále odsouváno kvůli údajnému nedostatku financí. Z Pardubic vede též hlavní trať přes Hlinsko do Havlíčkova Brodu, která bohužel není elektrifikovaná, ale i přesto je poměrně vytížená. Diskutuje se o Medlešické spojce, která by umožnila vyjíždění vlaků do Havlíčkova Brodu přímo z hlavního pardubického nádraží bez úvratě v Rosicích n./L. V nejbližší době se ale o realizaci neuvažuje, jelikož by trať narušila provoz blízkého letiště a složitější možnost stavby by byla příliš nákladná. Dále je v provozu řada regionálních tratí.

V kraji je kolem 4500 km silnic , pár kilometrů dálnice D11 a rychlostní silnice pro motorová vozidla R35.

Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 si Pardubický kraj pro organizaci veřejné dopravy a IDS najal královéhradeckou společnost OREDO a spustil projekt tzv. optimalizace dopravy; v jejím rámci OREDO prosazuje železniční dopravu jako páteř, zároveň však zrušení osobní dopravy na lokálních tratích a nahrazení autobusy. Proti tomu se v roce 2011 zvedla vlna protestů, zejména u trati Vysoké Mýto - Litomyšl a tratí 024 (část) a 025 na Králicku. Vlna protestů pokračuje i v roce 2012. Organizace dopravy stojí Pardubický kraj 5 mil. ročně. Před vstupem firmy Oredo si dopravu organizovalo ČSAD zdarma.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
  2. Osud východočeských lokálek se naplní ČT24, 20. 5. 2011.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu