Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Volební místnost při volbách 2012

Volby do zastupitelstev krajů se v roce 2012 uskutečnily společně s prvním kolem voleb do Senátu 12. a 13. října.[1] Volili se krajští zastupitelé ve 13 krajích mimo hlavní město Prahu, kde má pravomoci obdobné zastupitelstvu kraje zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené v roce 2010.

Nedlouho před vyhlášením voleb se změnila jejich zákonná úprava, když zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, byl poslaneckou novelou změněn tak, že při vyhodnocování výsledků hlasování pro posun na první místo kandidátky postačí 5 % preferenčních hlasů (oproti stávajícím 10 %).[2] Tato novela také zavedla možnost volit s voličským průkazem.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Vítězové podle krajů:      ČSSD      KSČM      SLK      ODS

Voleb se účastnilo celkem 2 763 464 (36,89 %) voličů. Z odevzdaných 2 757 176 hlasů bylo platných 2 637 115 (95,65 %). Nejvyšší volební účast byla v Kraji Vysočina (41,05 %), naopak nejmenší v Karlovarském kraji (31,57 %).[3] Nejvyšší účast v rámci volebních obvodů byla ve Zlíně, kde se voleb účastnilo 43,18 % voličů.[4] Naopak nejméně voličů se účastnilo v obvodu Sokolov, pouze 29,41 % voličů.[5]

V rámci krajů zvítězila v nejvíce krajích Česká strana sociálně demokratická (dále ČSSD), celkem v 9, získala nejvíce hlasů v krajích na Moravě, získala také nejvíce hlasů v kraji Jihočeském, Středočeském, Královéhradeckém a Pardubickém. Komunistická strana Čech a Moravy (dále KSČM) získala nejvíce hlasů ve dvou krajích - Ústeckém a Karlovarském. Občanská demokratická strana (dále ODS) a Starostové pro Liberecký kraj (dále SLK) získaly každá nejvíce hlasů v jednom kraji - ODS v Plzeňském a SLK v Libereckém kraji.[6]

Souhrnné výsledky[editovat | editovat zdroj]

Celkový počet mandátů v krajích je 675, nejvyšší počet mandátů získala ČSSD (205), druhý nejvyšší počet mandátů získala KSČM (182), třetí nejvyšší počet mandátů získala ODS (102). Do zastupitelstev krajů se dostala ještě uskupení: koalice TOP 09 a STAN (44), KDU-ČSL (42), SLK (13), Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, NK, SNK ED (10), ZMĚNA Pro Liberecký Kraj (Politické hnutí Změna, SZ) (10), Severočeši.cz (9), Jihočeši 2012 (9), Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty (KDU-ČSL, SZ) (8), SPOZ (7), Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - HDK - VPM (KDU-ČSL, VPM) (7), Hnutí PRO! kraj (SZ, HNHRM, KDU-ČSL) (6), NEZÁVISLÍ (5), HNHRM (5), VÝCHODOČEŠI (4), ALTERNATIVA (4), Pro Vysočinu (SNK ED, NK) (3).[7][8]

V porovnání s krajskými volbami z roku 2008, kdy byla účast lehce vyšší (40,3 %), ztratily nejvíce ČSSD (422 758 hlasů a 75 mandátů) a ODS (362 943 hlasů a 78 mandátů). Naopak výrazně posílila KSČM, kdy získala 100 929 nových voličů a 68 nových mandátů. Uspěla i nová strana TOP 09 v koalici se Starosty a nezávislými, která ve svých prvních krajských volbách obdržela 175 089 a 44 mandátů. Celostátně výrazně uspěla ještě KDU-ČSL 155 510 hlasy pro své samostatné kandidátky a celkovým ziskem 61 mandátů.[6]

Souhrnné výsledky po stranách[editovat | editovat zdroj]

Uskupení
strana nebo hnutí
počet krajů,
kde kandidovala
samostatně (+ v koalicích)
Hlasů
samostatně (i s koalicemi)
Mandáty
samostatně (i z koalic)
absolutně relativně původně nově[8] rozdíl
ČSSD 13 621 961 23,58 280 205 -75
KSČM 13 538 953 20,43 114 182 +68
ODS 13 324 081 12,28 180 102 -78
KDU-ČSL [vys 1]5 (+8) 153 510 (261 724) 5,82 (9,87) 56 42 (61) +5
TOP 09 + STAN[vys 2] 13 175 089 6,63 [vys 3]7 [vys 4]44 +37
SPOZ [vys 5]12 (+1) 81 344 (90 088) 3,08 (3,41) - 7 +7
SZ [vys 6]8 (+5) 46 401 (115 121) 1,75 (4,33) 0 0 (9) +9
Piráti 13 57 805 2,19 - 0
NEZÁVISLÍ 5 44 452 1,68 0 5 +5
DSSS [vys 7]4 (+9) 9 039 (41 712) 0,34 (1,57) -[vys 8] 0
Svobodní 13 39 156 1,48 - 0
Suverenity[vys 9] [vys 10]12 (+1) 29 339 (30 363) 1,10 (1,13) 0 0
SLK 1 28 763 1,09 7 13 +6
"JIH 12" 1 27 972 1,06 - 9 +9
SN 3 26 599 1,00 0 0
S.cz 1 25 617 0,97 8 9 +1
[vys 11]1 (+1) 12 577 (17 558) 0,47 (0,65) - 4 +4
SNK ED [vys 12]2 (+7) 4 208 (73 615) 0,15 (2,75) 6 3 (7) +1
HNZRM [vys 13]1 (+1) 6 558 (23 930) 0,24 (0,89) 1 5 (7) +6
ALTERNATIVA [vys 14]1 (+1) 4 837 (9 619) 0,18 (0,36) 5 4 -1
Změna [vys 15](2) (28 516) (1,08) - (5) +5
NK [vys 16](3) - - 2 [vys 17](1) -1
VPM [vys 18](1) - - - 1 +1
Ostatní[vys 19] - 399 990 14,47 [vys 20]9 0 -9
Celkem 13 2 763 464 100,00 675 675

Vysvětlivky:

  1. KDU-ČSL vytvořila mnoho volebních koalic pod společnou značkou Koalice pro ... kraj a měla v nich většinou hlavní slovo. Výjimku tvořilo hnutí PRO!Kraj v ústeckém kraji. Koaličními partnery byly různé menší strany a uskupení; SZ(3×), SNK ED(2×), NK(2×), SsČR(2×), HNHRM, OCJJ, VPM.
  2. Strany TOP 09 a STAN utvořili volební koalici ve všech krajích.
  3. STAN obhajovala 7 mandátů které získala ještě jako NSK.
  4. 25 mandátů získali kandidáti navržení STAN a 19 navržení TOP 09.
  5. Ve středočeském kraji kandidovala SPOZ v koalici se stranou Češi
  6. SZ utvořila tři koalice s KDU-ČSL z nichž získala pouze v Ústeckém hnutí s rámci hnutí Pro!kraj. Dále utvořila dvě koalice s hnutím Změna s nímž uspěla v Libereckém kraji
  7. DSSS postavila koaliční kandidátky s SPE pod názvem "Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!"
  8. Krajských voleb 2008 se zúčastnila Dělnická strana bez zisku mandátu.
  9. souhrnné označení pro strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové, SUVERENITA - STRANA DŮSTOJNÉHO ŽIVOTA, Suverenita - Strana zdravého rozumu a jejich různé vzájemné koalice.
  10. V Libereckém kraji kandidovala SBB v koalici s KONS.
  11. Východočeši postavili samostatnou kandidátku v Královéhradeckém kraji, v Pardubickém pak v koalici s Českou stranou regionů. Za kandidátkami stálo finančně hnutí ANO2011.
  12. Kromě dvou koalic s KDU-ČSL, postavila SNK ED koalice s několika menšími stranami a hnutími; ALTERNATIVA, SZSP, ML, SsČR a NK.
  13. Hnutí uspělo se samostatnou kandidátkou v Karlovarském kraji a dále jako součást koalice Pro!Kraj se SZ a KDU.
  14. ALTERNATIVA uspěla se samostatnou kandidátkou v Karlovarském kraji. V koalici s SNK ED se zúčastnila voleb v Plzeňském kraji.
  15. Změna kandidovala vždy v koalici se SZ.
  16. Nestraníci se zúčastnili voleb pouze v koalicích, a to s KDU-ČSL(2×), SNK ED(2×) a SsČR(1×).
  17. Jeden mandát získali Nestraníci v rámci Koalice pro Pardubický kraj
  18. Strana se zúčastnila koalice "hnutí PRO!Kraj".
  19. Označuje ostatní strany, hnutí a koalice které nezískali samostatně (či v koalici sami se sebou) celostátně více jak 1% hlasů a zároveň ani žádný mandát.
  20. Mandáty obhajovala ještě SOS, Zlínské hnutí nezávislých a Doktoři (za uzdravení společnosti)

Výsledky po krajích[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj.
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů Změna mandátů
Česká strana sociálně demokratická 76 225 21,79 20 -6
Komunistická strana Čech a Moravy 71 975 20,57 19 +9
Občanská demokratická strana 64 101 18,32 16 -9
TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj 40 981 11,71 10 +6
Koalice KDU-ČSL, SNK ED a nezávislí kandidáti 10 762 3,07 0 0
ostatní 85 750 18,54 0 -
celkem (účast 36,45 %) 349 796 65

Ve volbách i přes Rathovu aféru skončila ČSSD na prvním místě, těsně za ní komunisté. Levice jako celek posílila. ČSSD chtěla pokračovat ve své krajské vládě tolerované komunisty, ti však chtěli přímou účast v radě. Lídr sociálnědemokratické kandidátky usiloval o dohodnutí menšinového vládnutí s podporou ODS, k tomu však nedošlo a byla nakonec vytvořena poněkud neproporcionální koalice ČSSD-KSČM (s výrazně menším zastoupením komunistů, než by odpovídalo výsledkům voleb). Hejtmanem byl zvolen dosavadní starosta Příbrami a senátor Josef Řihák. V červnu 2014 však pro déledobou ztrátu podpory ve středočeské ČSSD Řihák podal demisi a byl nahrazen dosavadním statutárním náměstkem Milošem Peterou.

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozsazení mandátů.
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů Změna mandátů
Česká strana sociálně demokratická 53 736 27,99 18 -4
Komunistická strana Čech a Moravy 37 187 19,37 13 +3
"JIHOČEŠI 2012" 27 972 14,57 9 +9
Občanská demokratická strana 24 110 12,56 8 -11
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 12 341 6,43 4 0
TOP 09 a Starostové pro Jihočeský kraj 9 614 5,00 3 +3
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 4 169 2,17 0 -
ostatní 29 957 11,91 0 -
celkem (účast 38,59 %) 191 917 55

Vytvoření koalice ČSSD s KSČM bylo v tomto kraji jistým překvapením. Hejtman a sociálnědemokratický lídr Jiří Zimola totiž vládl v předcházejícím období s ODS a i v rámci své strany se vyjadřoval ke spolupráci s KSČM skepticky.

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů Změna mandátů
Občanská demokratická strana 44 160 26,48 15 +1
Česká strana sociálně demokratická 41 519 24,89 15 -4
Komunistická strana Čech a Moravy 34 919 20,93 12 +3
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Plzeňský kraj 9 175 5,5 3 +3
Koalice pro Plzeňský kraj (KDU-ČSL, Nestr. a SsČr) 7 758 4,65 0 -3
ostatní 36 985 17,55 0 -
celkem (účast 38,21 %) 166 758 45

Přes nominální vítězství ODS vedené bývalým ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem zůstali občanští demokraté v opozici. Hejtmanský post obhájil Milan Chovanec z ČSSD, který předcházející menšinové vládnutí s podporou KSČM přeformátoval v koaliční smlouvu s toutéž stranou. V lednu 2014 po jmenování ministrem vnitra odstoupil Chovanec z funkce hejtmana a byl nahrazen dosavadním náměstkem Josefem Šlajsem.

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů Změna mandátů
Komunistická strana Čech a Moravy 16 580 22,98 14 +6
Česká strana sociálně demokratická 16 402 22,73 13 -3
Občanská demokratická strana 7 062 9,79 5 -4
Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst 6 558 9,09 5 +5
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Karlovarský kraj 5 326 7,38 4 +4
ALTERNATIVA 4 837 6,70 4 -1
Koalice pro Karlovarský kraj (KDU-ČSL, SZ a OCJJ) 3 364 4,66 - -
ostatní 12 001 16,67 0 -7
celkem (účast 31,57 %) 72 130 45

Volby vyhrála KSČM, těsně za ní ČSSD. Ostatní nelevicové strany měly dohromady 18 mandátech. Dojednávání koalice KSČM a ČSSD nejprve uvázlo na základě sporu o hejtmana a principů personální složení rady. ČSSD nabízela pravicovým stranám své menšinové vládnutí za jejich podpory, větší část oslovených stran však takový projekt odmítla. Levicové strany se následně dohodly a hejtmanem se znovu stal Josef Novotný z ČSSD. Opozice bojkotovala volbu krajské rady, když všech 18 zastupitelů ODS, TOP 09, HNHROM a ALTERNATIVA opustilo jednací sál. Kritiku pak vyvolalo jmenování Václava Sloupa (KSČM) náměstkem hejtmana a radním pro oblast školství. Sloup totiž působil před rokem 1989 jako politruk u pohraniční stráže na Chebsku.[9]

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Komunistická strana Čech a Moravy 53 819 25,26 20
Česká strana sociálně demokratická 34 360 16,13 13
Severočeši.cz 25 617 12,02 9
Občanská demokratická strana 20 635 9,68 7
Hnutí PRO! kraj 17 372 8,15 6
ostatní 61 197 28,7 0
celkem (účast 33,94 %) 211 856 55

V Ústeckém kraji vyhráli na rozdíl od Karlovarského kraje komunisté s velkým náskokem. ODS i ČSSD prudce oslabily. Ačkoliv průzkum ukazoval dobrý výsledek pro TOP 09, ta se nakonec do zastupitelstva nedostala, protestní hnutí PRO! kraj (SZ, HNHROM a KDU-ČSL) bylo úspěšnější a do zastupitelstva zasedlo. Severočeši.cz posílili o jeden mandát, ale s KSČM se na společném vládnutí nedohodli. Nakonec vznikla krajská koalice KSČM a ČSSD a Oldřich Bubeníček se stal prvním českým komunistickým hejtmanem od vzniku krajů. ODS a PRO! kraj zůstaly v opozici.

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Starostové pro Liberecký kraj 28 763 22,21 13
Komunistická strana Čech a Moravy 23 167 17,89 10
ZMĚNA PRO LIBERECKÝ KRAJ 21 829 16,85 10
Česká strana sociálně demokratická 16 900 13,05 7
Občanská demokratická strana 11 993 9,26 5
ostatní 21 517 16,56 0
celkem (účast 38,55 %) 124 169 45

Liberecký kraj byl jediný, kde neměly levicové strany většinu pro sestavení krajské vlády. Výrazně ztratili ČSSD a ODS, TOP09 zůstala daleko pod pětiprocentní hranicí nutnou ke vstupu do zastupitelstva. Vítězem voleb se stali Starostové, uspělo i hnutí Změna, komunisté mírně posílili. Vládu sestavili Starostové se Změnou. ODS, ČSSD a KSČM, silné parlamentní strany, se ocitly v opozici. Starostové do vlády chtěli přizvat i ODS, ovšem Změna tento návrh nepřipustila. Hejtmanem se stal Martin Půta.

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 32 248 19,73 12
Komunistická strana Čech a Moravy 31 685 19,39 11
Koalice pro Královéhradecký kraj -
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová -
Hradecký demokratický klub - Volba pro město
19 721 12,07 7
Občanská demokratická strana 17 366 10,62 6
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Královéhradecký kraj 13 483 8,25 5
VÝCHODOČEŠI 12 577 7,69 4
ostatní 29 536 18,02 0
celkem (účast 38,43 %) 156 616 45

Volby vyhrála ČSSD, byť s velikou ztrátou preferencí. Hned za nimi skončili komunisté, uspělo i nové hnutí Východočeši. Vznikla koalice ČSSD s KSČM, která však měla velmi těsnou většinu. Jeden sociální demokrat navíc zpočátku odmítal koalici s komunisty podpořit. Hejtmanem zůstal Lubomír Franc.

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 33 130 21,31 12
Komunistická strana Čech a Moravy 29 332 18,86 11
Koalice pro Pardubický kraj 27 582 17,74 10
Občanská demokratická strana 16 953 10,9 6
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Pardubický kraj 9 722 6,25 3
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 8 256 5,31 3
ostatní 27 617 17,72 0
celkem (účast 39,47 %) 152 592 45

V Pardubickém kraji uzavřela vítězná ČSSD nekomunistickou koalici se SPOZ (její lídr Jaromír Dušek se stal vicehejtmanem a radním pro dopravu) a s Koalicí pro kraj (její staronový lídr Roman Línek je statutárním náměstkem hejtmana a radním pro zdravotnictví). Hejtmanem se stal Martin Netolický, který je zároveň nejmladším hejtmanem v dosavadní historii krajů.

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení mandátů v kraji po volbách 2012
Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 48 022 29,26 17
Komunistická strana Čech a Moravy 32 119 19,57 11
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 20 243 12,33 7
Občanská demokratická strana 16 888 10,29 5
Pro Vysočinu 10 476 6,38 3
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Vysočinu 8 302 5,05 2
ostatní 26 517 16,1 0
celkem (účast 41,05 %) 162 567 45

Vysočina zůstala po těchto volbách jediným krajem, kde i po těchto volbách pokračovala jednobarevná vláda ČSSD tolerovaná komunisty. Hejtmanem zůstal Jiří Běhounek.

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 93 843 27,01 23
Komunistická strana Čech a Moravy 64 805 18,65 16
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 59 159 17,03 14
Občanská demokratická strana 32 004 9,21 7
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Jihomoravský kraj 20 379 5,86 5
ostatní 77 146 22,24 0
celkem (účast 37,76 %) 347 336 65

Michal Hašek, hejtman za ČSSD, odmítl koalici s ODS i s KSČM a rozhodl se pokračovat v koalici s KDU-ČSL.

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 47 238 26,70 19
Komunistická strana Čech a Moravy 40 379 22,82 16
Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty 19 459 11,00 8
Občanská demokratická strana 19 308 10,91 8
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Olomoucký kraj 10 905 6,16 4
ostatní 39 595 22,31 0
celkem (účast 35,67 %) 176 884 55

Poměrně hladce byla vyjednána koalice ČSSD s KSČM, která vystřídala dosavadní širokou levo-pravou koalici. Hejtmanem se stal sociálnědemokratický lídr Jiří Rozbořil.

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 40 620 21,73 12
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 34 231 18,31 10
Komunistická strana Čech a Moravy 30 074 16,08 9
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj 18 863 10,09 5
Občanská demokratická strana 17 757 9,49 5
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 13 488 7,21 4
ostatní 31 890 16,99 0
celkem (účast 40,34 %) 186 923 45

V Zlínském kraji vznikla po volbách krajská koalice ČSSD-KSČM-SPOZ. Hejtmanem se stal opět Stanislav Mišák z ČSSD. Ustavení koalice doprovázely podobně jako v Jihočeském kraji pouliční protesty kvůli účasti KSČM v radě kraje.[10]

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Název uskupení Počet hlasů (absolutně) Počet hlasů (v procentech) Počet získaných mandátů
Česká strana sociálně demokratická 87 688 27,40 24
Komunistická strana Čech a Moravy 72 912 22,78 20
Občanská demokratická strana 31 744 9,92 9
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 27 536 8,60 7
NEZÁVISLÍ 18 311 5,72 5
ostatní 81 788 25,47 0
celkem (účast 33,17 %) 319 979 65

Zůstala zachována původní silná levicová koalice, hejtmanem se stal Miroslav Novák, lídr kandidátky ČSSD.

Kandidující subjekty[editovat | editovat zdroj]

Celkem ve volbách kandidovalo 93 politických stran, hnutí a volebních koalic. Následující tabulka uvádí politické strany, které kandidovaly ve většině krajů (a to jak samostatně, tak jako součást koalice).[11][12]

Strana Číslo
(čísla koalic)
počet krajů, kde strana kandiduje stranou navržených
kandidátů
samostatně v koalici celkem
KSČM 43 13 0 13 732
ČSSD 60 13 0 13 731
ODS 70 13 0 13 725
Nár. Soc. 22 13 0 13 710
Svobodní 77 13 0 13 573
PB 7 13 0 13 215
Piráti 93 13 0 13 172
SPOZ 8 (91) 12 1 13 709
SZ 51 (9, 15, 69, 74, 87) 8 5 13 559
KDU-ČSL 84 (9, 12, 15, 18, 55, 68, 73, 87) 5 8 13 524
DSSS 80 (53) 4 9 13 417
TOP 09 (11, 17, 29, 32, 33, 36, 42, 48, 61, 62, 76, 79, 86) 0 13 13 446
STAN 279
SsČR 16 (12, 27, 64, 73) 8 4 12 333
SNK ED 85 (10, 38, 54, 55, 64, 66, 68) 2 7 9 327
SBB (2, 4, 6, 19, 21, 25, 39, 44, 49) 0 9 9 481
M 20 7 0 7 216
SDŽ (2, 4, 6, 21, 25, 39, 44) 0 7 7 233

Předvolební průzkumy[editovat | editovat zdroj]

Předvolební průzkumy vypracovaly, nezávisle na sobě, marketingové agentury STEM/MARK a SC & C pro pořad Otázky Václava Moravce volební speciál. Sledovaly se volební preference, tedy hlasy voličů rozhodnutých volit a celkový výsledek je aritmetický průměr zmíněných dvou výzkumů. Ihned po konečném sečtení hlasovacích lístků se objevily spekulace o manipulaci voličů těmito průzkumy, neboť výsledky se lišily o mnoho procent.[13]

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 21. – 23. srpna 2012 s 1 013 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,3 % do ± 4,0 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 35,01 %.[14]

Výsledky: ČSSD 26,5 %, KSČM 23,5 %, ODS 15 %, Koalice TOP 09 a STAN 8 %, Koalice pro Karlovarský kraj (KDU-ČSL, SZ, O co jim jde?) 5 %, Hnutí nezávislých 3,5 %, VV 3 %, SPO 3 %, Piráti 3 %, DSSS 2,5 %, Alternativa pro kraj 2 %.

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Předvolební mítink ODS v České Lípě, MUDr. Sobotka, Ing. Bartoňová

Průzkum byl proveden ve dnech 24. – 27. srpna 2012 s 1 032 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,3 % do ± 3,5 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 38,08 %.[15]

Výsledky: ČSSD 17,5 %, KSČM 15,5 %, ODS 15 %, Koalice TOP 09 a STAN 12 %, Starostové pro Liberecký kraj 11 %, Změna pro Liberecký kraj 10 %, ostatní 12,5 %.

Předvolební mítink KSČM v Nových Zákupech

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 30. – 31. srpna 2012 s 1 040 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 4 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 44,88 %.

Výsledky: ČSSD 27,5 %, KSČM 19 %, ODS 13 %, KDU-ČSL 10 %, Koalice TOP 09 a STAN 8 %, SPOZ 6 %, Pro Vysočinu 5 %, ostatní 6,5 %.[16]

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 31. srpna – 2. září 2012 s 1 008 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 42,61 %.[17]

Výsledky: ČSSD 23,5 %, KSČM 18 %, ODS 16 %, Koalice TOP 09 a STAN 11,4 %, Koalice pro Pardubický kraj 8,5 %, Nezávislí 5 %, ostatní 11 %.

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 5. – 7. září 2012 s 1 101 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 41,72 %.[18]

Výsledky: ČSSD 25,5 %, ODS 18 %, KSČM 17 %, Koalice TOP 09 a STAN 13 %, Koalice pro Královéhradecký kraj 7 %, ostatní 15 %.

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 7. – 9. září 2012 s 1 072 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,6 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 40,28 %.[19]

Výsledky: ČSSD 23,5 %, ODS 20 %, KSČM 16,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 14 %, SPOZ 5 %, ostatní 16 %.<

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 12. – 14. září 2012 s 1 028 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,6 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 41,13 %.[20]

Výsledky: ČSSD 23 %, KSČM 16 %, ODS 15,5 %, KDU-ČSL 11,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 7,5 %, SPOZ 6 %, ostatní 14 %.

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 14. – 16. září 2012 s 1 048 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,5 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 40,78 %.[21]

Výsledky: ODS 21 %, ČSSD 21 %, KSČM 17,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 10 %, Jihočeši 9 %, KDU-ČSL 6,5 %, ostatní 12,5 %.

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 19. – 21. září 2012 s 1 021 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,9 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 38,5 %.[22]

Výsledky: ČSSD 27,5 %, KSČM 20,5 %, ODS 16,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 10,5 %, ostatní 17 %.

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 20. – 22. září 2012 s 1 070 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 37,44 %.[23]

Výsledky: KSČM 22 %, ČSSD 20,5 %, ODS 14,5 %, Severočeši 11,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 5,5 %, ostatní 23,5 %.

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 25. – 28. září 2012 s 1 051 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 41,05 %.[24]

Výsledky: ČSSD 30 %, KSČM 17,5 %, ODS 14,5 %, KDU-ČSL 10,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 7,5 %, ostatní 11,5 %.

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Průzkum byl proveden ve dnech 27. – 30. září 2012 s 1 004 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 4,1 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 38,6 %.[25]

Výsledky: ČSSD 33 %, KSČM 23,5 %, ODS 14,5 %, KDU-ČSL 6,5 %, ostatní 16,5 %.

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Předvolební mítink Raduana Nwelatiho, září 2012

Průzkum byl proveden ve dnech 2. – 4. října 2012 s 1 057 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,7 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 42,14 %. Výsledky: ČSSD 24,5 %, ODS 20 %, KSČM 17 %, Koalice TOP 09 a STAN 11,5 %, ostatní 22,5 %.[26]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prezident rozhodl o termínu konání podzimních voleb
  2. E15: Klaus podepsal volební zákon, na zastupitelstvo bude stačit méně preferencí
  3. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Územní přehledy o volební účasti; Česká republika. Dostupné online.  
  4. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Územní přehledy o volební účasti; Kraj: Zlínský kraj. Dostupné online.  
  5. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Územní přehledy o volební účasti; Kraj: Karlovarský kraj. Dostupné online.  
  6. a b Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Počty hlasů pro volební strany. Dostupné online.  
  7. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Počty přidělených mandátů. Dostupné online.  
  8. a b Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Přehledy – zastupitelé dle navrhující strany. Dostupné online.  
  9. Pokus o odvolání komunistického radního opozici nevyšel. Sloup zůstává [online]. zpravy.idnes.cz, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online.  
  10. Mišák obhájil ve Zlínském kraji post hejtmana, vládnout bude i s KSČM [online]. zpravy.idnes.cz, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online.  
  11. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Počty kandidátů podle kandidátních listin. Dostupné online.  
  12. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Registr kandidátních listin. Dostupné online.  
  13. Předvolební modely ČT a ČRo: fail
  14. Na Karlovarsku má levice 50 procent, koalice má stejně jako komunisti [online]. ČT, 2012-08-27, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. : [1].  
  15. Na Karlovarsku má levice 50 procent, koalice má stejně jako komunisti [online]. ČT, 2012-08-29, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [2].  
  16. Na Vysočině kraluje levice, má podporu skoro poloviny voličů [online]. ČT, 2012-09-03, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [3].  
  17. Na Pardubicku by vyhrála ČSSD, hned za ní komunisté [online]. ČT, 2012-09-05, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [4].  
  18. Voliči Královéhradecka preferují levici, ČSSD opět dominuje [online]. ČT, 2012-09-10, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [5].  
  19. Na Plzeňsku vede ČSSD, hned za ní je ODS [online]. ČT, 2012-09-12, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [6].  
  20. Na Zlínsku si nejlépe vede ČSSD, komunisté a ODS mají skoro stejně [online]. ČT, 2012-09-17, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [7].  
  21. Síly ODS a ČSSD v Jihočeském kraji vyrovnané [online]. ČT, 2012-09-19, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [8].  
  22. Levice oslovila na Olomoucku 48 procent voličů [online]. ČT, 2012-09-24, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [9].  
  23. Voliči v Ústeckém kraji favorizují KSČM [online]. ČT, 2012-09-26, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [10].  
  24. Volební model pro ČT: Na jihu Moravy jasně vede ČSSD [online]. ČT, 2012-10-01, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [11].  
  25. Volební model pro ČT: Na severu Moravy je levice suverénní [online]. ČT, 2012-10-03, [cit. 2012-10-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [12].  
  26. Volební model pro ČT: Ve středních Čechách vede ČSSD [online]. ČT, 2012-10-07, [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. Dostupné také na: [13].  
Volby v Česku
Poslanecká sněmovna 1992 (ČNR) 1996 1998 2002 2006 2009 2010 2013
Senát 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014
Evropský parlament 2004 2009 2014
Zastupitelstva krajů 2000 2004 2008 2012
Zastupitelstva obcí 1994 1998 2002 2006 2010 2014
Referendum 2003
Prezident 1993 1998 2003 2008 2013