Žďárské vrchy
Žďárské vrchy jsou vrchovina na rozhraní Čech a Moravy, jde o geomorfologický podcelek Českomoravské vrchoviny. Přibližně 60 % území je zalesněno. To je jeden z důvodů, proč zde v roce 1970 byla zřízena CHKO. Územím prochází hranice evropského rozvodí Labe – Dunaj. Z hornin převládají krystalické břidlice, jimiž místy prostupují rulové věže. Ve starších čtvrtohorách, v pleistocénu, na Žďárské vrchy působila vlivem mrazu denudace, která rozrušila granitový povrch a vytvořila kamenná moře. Odolnější místa denudaci přečkala a dodnes zůstaly různé skalní útvary například Čtyři palice, Dráteníčky, Zkamenělý zámek nebo nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, Devět skal (836 m n.m.), což je skutečně skupina devíti skal, tvořících malé skalní město. Vrchol byl upraven tak, aby posloužil jako vyhlídka. Okolní stromy ho však přerostly.
Obsah |
[editovat] Historie
Už v raném středověku tudy vedly důležité obchodní cesty, nicméně vyšší polohy byly osídleny až od 13. století. Ve 14. století se zde začalo těžit stříbro a to znamenalo značný příliv obyvatelstva nejen českého, ale i německého. Těžba skončila v 18. století. Půda je příznivá pouze na pěstování nenáročných plodin, např. brambor. Zemědělství se vesměs soustřeďuje na živočišnou výrobu. Častým jevem zejména na Sázavě byly tzv. hamry, kovárny s kladivy poháněnými vodou.
Nejvýznamnější památkou je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.
[editovat] Chráněná krajinná oblast
Viz hlavní článek Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (709 km2) byla slavnostně vyhlášena 25.5.1970 prezidentem Ludvíkem Svobodou. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.
Z rozlohy CHKO zaujímají 46 % lesy (v centrální části území) a 44 % tvoří zemědělská půda. Posláním chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů.
[editovat] Klima
Klima této oblasti patří mezi nejdrsnější v České republice, neboť je toto nevysoké pohoří vystaveno severozápadním větrům z Polabí. Informace o klimatu z profesionální meteorologická stanice Svratouch (737 m n.m.): http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html
[editovat] Významné vrcholy
Seznam nejvyšších vrcholů, které mají více než 800 m:
- Devět skal (836,3 m)
- Křovina (829,7 m)
- Křivý javor (823,5 m)
- Kopeček u Studnic (821,7 m)
- Pasecká skála (818,6 m)
- Suchý kopec (814,8 m)
- Buchtův kopec (813,0 m)
- Pohledecká skála (812,0 m)
- Malinská skála (811,1 m)
- Žákova hora (809,8 m)
- Vysoký kopec (805,8 m)
- Šindelný vrch (805,7 m)
- Kamenný vrch (802,5 m)
- Lisovská skála (801,7 m)
- Tisůvka (800,3 m)
- Fryšavský kopec (800,0 m)
- Bohdalec (790,6 m)[1]
[editovat] Významné skalní útvary
- Bílá skála
- Čtyři palice
- Devět skal
- Drátník (Dráteníčky)
- Lisovská skála
- Malinská skála
- Milovské perničky
- Pasecká skála
- Pohledecká skála
- Rozštípená skála
- Rybenské perničky
- Zkamenělý zámek
[editovat] Významná města a obce
Žďárské vrchy (i stejnojmenná CHKO) se nacházejí převázně v okrese Žďár nad Sázavou, částečně pak v okresech Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Nejvýznamnější
- Fryšava pod Žákovou horou
- Herálec
- Jimramov
- Kameničky
- Krucemburk
- Křižánky
- Maršovice
- Nové Město na Moravě
- Polnička
- Rokytno
- Sněžné
- Stržanov
- Světnov
- Svratka
- Svratouch
- Škrdlovice
- Telecí
- Tři Studně
- Vojnův Městec
- Žďár nad Sázavou
- Ždírec nad Doubravou
[editovat] Řeky a rybníky
Žďárskými vrchy prochází hlavní evropské rozvodí Černého a Severního moře. Pramení zde několik řek - Svratka, Sázava, Oslava, Doubrava a Chrudimka. V pramenné oblasti Sázavy a Doubravy se nacházejí rybníky Velké Dářko (největší rybník na vysočině) a Malé Dářko, řeka Oslava pramení v rybnících Matějovském a Babíně a následně protéká Veselským rybníkem. Nejvýše položené jsou na Vysočině rybníky Sykovec a Medlov.
