Svor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hornině. O obci na Novoborsku pojednává článek Svor (okres Česká Lípa).
Svor

Svor je přeměněná hornina, tvoří se při větším tlaku a vyšší teplotě, především z jílových a písčitých usazenin.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Je složen ze zřetelných šupin světlé slídy a hrubších zrn křemene, je druhem krystalické břidlice. Vzniká silnou metamorfózou, nejčastěji jílovitých sedimentů. Svor se skládá ze slídy, křemene, granátu, kyanitu či turmalínu. Vyskytuje se běžně v horách Českého masívu, např. v Hrubém Jeseníku. metamorfit vzniklý středně silnou regionální metamorfózou (mezometamorfózou), a to nejčastěji jílovitých sedimentů; některé svory vznikly i retrográdní metamorfózou (metamorfismus). Svor jeví výraznou foliaci díky množství lupínkovité slídy (většinou muskovit), k níž se druží hojný křemen. Živec je mikroskopický (obyčejně albit) nebo i schází; tím se mj. liší svor od rul, které obsahují hojné makroskopicky patrné živce (draselné nebo plagioklasy bazičtější než albit). V závislosti na složení matečné horniny (zvláště obsahu Al, Ca) se objevují i různé další minerály, často jako porfyroblasty – kyanit, andalusit, granát, staurolit aj. Svory jsou spjaty plynulými přechody se svými ekvivalenty - jako s níže metamorfovaným svorovým fylitem (jemnozrnnější, již s mikrošupinkatým sericitem) nebo výše metamorfovanými svorovými rulami (liší se hrubší zrnitostí a obsahem i složením živců).

Svory jsou světle šedé, světle hnědé, červenohnědé nebo šedočerné horniny s výraznou foliací, plochy foliace jsou často nápadně lesklé. Textura horniny je nejčastěji plošně paralelní, hornina je drobně až hrubě zrnitá. Struktura bývá porfyroblastická s lepidoblastickou, granolepidoblastickou nebo lepidogranoblastickou základní tkání. Běžně se v hornině střídají polohy slídových a zrnitých minerálů, četné bývají polohy a čočky sekrečního křemene.

Základní minerální složení svoru tvoří křemen, muskovit, biotit, chlorit a kyselý plagioklas (do 10 % ze světlých minerálů). Většina svorů odpovídá metamorfním podmínkám přechodu z facie zelených břidlic do facie amfibolitové. Při vyšších stupních metamorfózy vzniká granát a staurolit (asi 500 °C) na úkor chloritu nebo chloritoidu, zvyšuje se podíl biotitu a plagioklasu. Hornina může přecházet až do tzv. svorových rul.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Detailnější členění svorů můžeme provést podle obsahu slíd:

  • svor muskovitový
  • svor muskovit-biotitový
  • svor dvojslídný nebo
  • svor paragonitový.

Velmi často se používá i označení podle významných vedlejších minerálů, které obvykle tvoří porfyroblasty:

  • svor granátový
  • staurolitový
  • kyanitový
  • kalcitový

Dalšími minerály ve svorech mohou být turmalín či andalusit. Svory jsou v Českém masivu běžné horniny, tvoří pásy v moldanubických komplexech, najdeme je v domažlickém krystaliniku, orlicko-kladském krystaliniku nebo sileziku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Schist ve Wikimedia Commons