Magnetit
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
| Magnetit | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Fe3O4 |
| Identifikace | |
| Barva | černý, lesk polokovový |
| Vzhled krystalu | krystaly tvaru osmistěnu |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 6 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | neštěpný |
| Index lomu | neprůhledný |
| Vryp | černý |
| Hustota | 5 g/cm³ |
| Rozpustnost | ?? |
| Ostatní | ferimagnetický |
Magnetit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe3O4 (oxid železnato-železitý), je krychlový nerost.
Český název je magnetovec. Tato ruda železa je nejstarší známou látkou s magnetickými vlastnostmi.
Obsah |
[editovat] Vznik
1. Magmaticky. Vykrystalizované minerály dávají hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku v Kiruně. V rudní oblasti je těleso o délce cca 15 km a o tloušťce 1km. V něm jsou uložené zásoby cca 1,5 miliardy tun železa.
2. Kontaktně pneumatoloticky: Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů
3. Regionální metamorfózou: Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku.
4. Kontaktní metamorfózou: V německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem.
5. Velmi vzácně vzniká magnetit usazováním: železná ruda zvaná mineta.
[editovat] Vlastnosti
V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického spinelu. Teplota tání: asi 1 550 °C.
Magnetit byl také prokázán v meteoritech pocházejících z Marsu.
Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých bakterií, včel, holubů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli Země.
[editovat] Naleziště
- V České republice se v malém množství vyskytuje v Krušných horách (Měděnec), u Kutné Hory a na Českomoravské vrchovině (např. u Budče, kde probíhal průzkum ložiska do roku 1961[1], nebo bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). Těžil se rovněž v Krkonoších (Herlíkovické štoly). V čedičových kopcích (např. Říp) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických břidlicích na Smrčině u Sobotína a u Vernířovic.[2]
- Významné světové naleziště magnetitu je v ruském městě Magnitogorsk na Uralu. Další významné naleziště se nachází v severním Švédsku u měst Kiruna a Gällivare.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Informace o lokalitě na stránkách státního podniku DIAMO [1]
- ↑ Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2
[editovat] Externí odkazy
- Magnetit na webu Webmineral (anglicky)
- Magnetit na webu mindat.org (anglicky)
- Magnetit v Atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
