Oxid železnato-železitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxid železnato-železitý
Iron oxide black.jpg
Obecné
Systematický název Oxid železnato-železitý
Anglický název Iron(II,III) oxide
Německý název Eisen(II,III)-oxid
Sumární vzorec Fe3O4
Vzhled černý feromagnetický prášek
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 231,539 g/mol
Teplota tání 1 595 °C (rozklad)
Teplota změny krystalové modifikace 625 °C (α → β)
Hustota 5,195 g/cm³ (20 °C)
Index lomu nD= 2,42
Tvrdost 6
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyseliny (reaguje)
Součinitel tepelné vodivosti 1,2 - 2,5 W m-1 K-1
Struktura
Krystalová struktura krychlová
Hrana krystalové mřížky a= 840 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -1 118 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 576 J/g
Entalpie změny modifikace ΔHα→β 0 J/g
Standardní molární entropie S° 146 J K-1 mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -1 015 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,619 J K-1 g-1
Bezpečnost
R-věty žádné nejsou
S-věty žádné nejsou
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid železnato-železitý, chemickým vzorcem Fe3O4 (FeIIO-II.Fe2IIIO3-II), je sloučenina železa a kyslíku. V přírodě se vyskytuje jako minerál magnetit. Je ferimagnetický do teploty 570 °C, nad touto teplotou se stává paramagnetickým.

Schéma vysoké pece

Používá se při výrobě železa ve vysoké peci. Do horní části pece se přidají rudy železa (např. magnetit a hematit) společně s vápencem a koksem. Reakcí koksu se vzdušným kyslíkem, který je do pece přiháněn spodní částí, vznikne oxid uhelnatý, pomocí kterého probíhá nepřímá redukce rud. Dochází k reakci Fe3O4 + CO → 3 FeO + CO2. Vznikající oxid železnatý sestupuje do nižší části vysoké pece, kde je redukován pomocí koksu na železo. Vznikající oxid uhličitý reaguje s koksem za vzniku 2 molekul oxidu uhelnatého, které dále redukují rudy železa.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.