Čedič

Čedič

Čedič, neboli též bazalt je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyricko nebo sklovitou strukturou. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou. Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu planety. Ve své stavbě obsahuje často velké krystaly minerálů či vesikule, drobné bublinky vyplněné plynem či druhotnou mineralizací, a nebo se vyskytuje ve formě struzky. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná. Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF je tato hornina jemnozrnná vyvřelá hornina, která má méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu.

Hexagonální odlučnost čediče v oblasti Sheepeater Cliff v Yellowstone, USA

Na Zemi vzniká většina čedičových magmat dekompresním tavením pláště. Mimo Země jsou čediče známé taktéž z Měsíce, Marsu, Venuše a dokonce i z asteroidu Vesta. Předpokládá se, že zdrojovými horninami pro částečné tavení jsou jak peridotity tak i pyroxenity.. Čediče tvoří ve velké míře oceánskou kůru, která vzniká na středooceánských hřbetech výstupem (upwelling) plášťového materiálu z hlavní části tvoří.

Termín čedič (bazalt) je v současnosti používán na intruzivní horniny se složením typického čediče nacházející se nehluboko pod povrchem, ale horniny stejného složení s hrubozrnnou strukturou jsou nazývány buď diabas nebo gabro.

Etymologie

Čedič, lidově "čadič", původně nářeční výraz pro očazený černý kámen. Teprve v národním obrození přijat jako termín pro bazalt.

Složení

Obsahuje pyroxeny (augit, titanaugit), plagioklasy (labradorit – anortit), olivín.

Výskyt

Čedičový lom na Kubačce v Českém středohoří

Česká republika České středohoří, např. kopce Tlustec, Radobýl nebo hora Říp (Doupovské hory) jsou tvořeny pouze z čediče (48 druhů)

Svět

Čedič tvoří z velké části zemskou kůru. Čedič je nejhojnější magmatická hornina zemského povrchu. Tvoří části dna oceánů, plošinové kontinentální bazalty (oblast Columbia River).

Zpracování tavením

Česká republika

Čedič se taví při teplotách kolem 1300 °C. V České republice je čedič zpracováván tavením ve Staré Vodě u Mariánských Lázní.

Využití

Ve 20. století s rozvojem petrurgie, slévárny čediče produkují např. dlažby, žlaby nebo třeba otěruvzdorná potrubí, která se nejčastěji používají pro pneumatickou nebo hydraulickou dopravu abrazivních materiálů. Dlažby se používají i pro odolné průmyslové podlahy. Žlaby, cihly a trouby jsou pro své vlastnosti používány i pro kanalizace.

Čedičová tavenina se také dá rozvláknit, vznikají tak vlákna vysoce pevná a ohebná. Vlákna předčí svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi vlákna skleněná i azbestová. Tkaniny z čedičových vláken se dají použít ve stavebnictví, v leteckém průmyslu, k výrobě tepelných, zvukových a chemických izolací atd. Tato vlákna jsou zpracovávána při výrobě vysokopevnostních, tepelně odolných Hi-Tech šňůr a sítí.

Dále se čedič stále používá na štěrk a kamenivo do betonů.

Bazaltová vlákna se také nově používají jako výztuhy konstrukčních dílů stativů.

• 

  Čedičová brekcie
  La Palma, Kanárské ostrovy (12 cm)

• 

  Olivinický čedič
  La Palma, Kanárské ostrovy

• 

  Panská skála u Kamenického Šenova.

• 

  Giant's Causeway v Severním Irsku