Magma

Postupující proud lávy

Magma je roztavená (s teplotou 650–1200 °C), nejčastěji křemičitá hornina s obsahem rozpuštěných fluidních složek, převážně aluminio-silikátová tavenina, která obsahuje sopečné plyny (například voda, CO₂, chlór a fluor), která se tvoří v plášti Země (případně jiných planet). Magma vzniká v oblastech zemského pláště a nebo tavením z hornin spodní zemské kůry. Jedná se o abysální (hlubinný) ekvivalent lávy. Magma vystupuje přes vulkanické komíny, kde nastane jeho degazace (odplynění) a na povrch je vyvrhovaná jako láva nebo pyroklastické úlomky. Podle místa utuhnutí magmatu rozdělujeme vyvřelé horniny na hlubinné, výlevné a žilné.

Místo tvorby magmatu

Magma se tvoří hlavně v zemském plášti tavením hornin. V závislosti od místa (subdukční zóna hlubokomořských příkopů nebo např. riftové údolí středooceánských pohoří) je jeho složení jiné. Tavení hornin je způsobené vlivem vysoké teploty a tlaku. Někdy se však magma může vytvářet i přídavkem fluid (nejčastěji vodních par) k velmi zahřátým horninám - častý jev v subdukčních zónách. To zapříčiní snížení teploty tavení a tým vznik magmatu. Případně se může tvořit i tavením okolních hornin vlivem už existujícího magmatu, vystupujícího přes kůru, pokud je teplota tavení těchto hornin nižší jak teplota vystupujícího magmatu. Po roztavení stoupá magma k povrchu, jeho hustota je nižší, jako hustota okolí. Následek stoupání je vznik magmatických komor, a následná vulkanická činnost.

Fyzikální vlastnosti magmatu

Teplota taveniny se pohybuje v rozmezí hodnot 590 °C až 1 400 °C a její krystalizační teplota souvisí s obsahem vodních par v tavenině. Pokud magma obsahuje vodu, jeho teplota dosahuje nižších hodnot. Bez obsahu vody se může jeho teplota pohybovat i okolo 1 500 °C (tzv. suché magma).

Hustota magmatu závisí na obsahu vody a pohybuje se přibližně v rozmezí hodnot 2,2 až 2,8 g·cm⁻³. Viskozita je ovlivňována volatilními složkami a to tak, že s vyšším obsahem klesá.

Chemické složení

Magma všeobecně obsahuje prakticky všechny prvky periodické tabulky, ale jen některé z nich (křemík, hliník, železo, vápník, hořčík, draslík, sodík a titan) jsou obsažené vždy v množství nad 1 %. Hlavní složky jsou oxid křemičitý (SiO2), alkalické kovy (Na, K, Ca, Mg) a Fe. Při parciálním tavení nejprve přecházejí do taveniny kompatibilní prvky (draslík, baryum, cesium, rubidium). Jako další přecházejí vápník, hliník, železo, hořčík, sodík. Ve vyšší, neroztavené části zůstávají nekompatibilní prvky (zirkonium, hafnium, titan, atd.). Takže stupeň parciálního tavení určuje relativní obohacení kompatibilními nebo nekompatibilními prvky, tím i výslednou horninu vzniklou ztuhnutím daného magma.

Související články

• Magmatická hornina
• Vulkanismus

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magma na slovenské Wikipedii.