Augit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Augit
Augit 1.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec (Ca,Na)(Mg,Fe,Al,Ti)[(Si,Al)2O6]
Identifikace
Barva černá, hnědočerná,
tmavozelená
Vzhled krystalu krátce sloupcovité
Soustava jednoklonná
Tvrdost 5,5–6
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá
Vryp šedozelený
Hustota 3,3–3,5 g/cm³
Rozpustnost v HF

Augit (Werner, 1792), chemický vzorec (Ca, Na)(Mg, Fe, Al, Ti)[(Si, Al)2O6], je minerál ze skupiny jednoklonných pyroxenů.
Název pochází z řeckého αυγή (augé) – lesk.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Krystaly krátce sloupcovité, čtvercového nebo osmiúhelníkového průřezu, protažené ve směru [001], velikost až 10 cm. Dvojčatí (i násobně) podle {100}.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5–6, křehký, hustota 3,3–3,5 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, nedokonalá podle {010}, lom lasturnatý, nerovný
  • Optické vlastnosti: Barva: tmavozelená, hnědočerná až černá. Lesk skelný, průhlednost: průsvitný až neprůhledný, vryp šedozelený.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ca 0,97 %,Na 15,26 %,Mg 9,26 %, Fe 4,57 %, Al 4,73 %, Ti 2,03 %, Si 22,58 %, O 40,62 %. Rozpustný v HF, slabě rozpustný v ostatních kyselinách. Před dmuchavkou se obtížně taví.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Nemá žádné praktické využití.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál vyskytující se například v čediči.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Dana, E.S. (1892) Dana's system of mineralogy , (6th edition), 352-364

Citace[editovat | editovat zdroj]

  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Ilustrace František Rejl; Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0. S. 340.  
  • Minerály a drahokamy : Vyhledávání, určování a sběr minerálů a drahokamů. Příprava vydání Miroslava Procházková; překlad Pavel Povondra; Obálku navrhla Jana Šťastná. 1. vyd. Praha : Euromedia Group k.s., 2001. 224 s. (Velký průvodce přírodou) ISBN 80-242-0696-X. Kapitola Křemičitany, s. 170.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]