Olivín
| Olivín (peridot) | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | (Mg,Fe)2[SiO4] |
| Identifikace | |
| Barva | žlutozelená až olivově zelená, červenohnědá |
| Vzhled krystalu | krystalovaný, zrnitý |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 6,5 – 7 |
| Lesk | skelný, mastný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | 1,65 – 1,69 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3,3 g/cm³ |
| Rozpustnost | HNO3 |
Olivín (peridot) (Werner, 1789), chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4] je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg2[SiO4] a fayalit – Fe2[SiO4].
Nazván byl podle olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený (v angličtině slovo green), ale jeho název byl několikrát zaměňován. Staří Římané používali název Topazos dle ostrova, kde byl těžen a francouzští klenotníci později pak používali název peridot.[1]
Obsah |
Vznik [editovat]
Olivín vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku jako jsou bazalty a nebo gabra. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických hornin. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá olivínovec (peridotit). Olivín se snadno přeměňuje v serpentin chemickou reakcí, ale také přeměnám založených na změně teplotně-tlakých podmínkách.
Olivíny nejvyšší šperkařské kvality se vyskytují převážně na dně Rudého moře, kde dochází k roztahování oceánské kůry v oblasti riftu a vytékání magmatu do mořské vody. Ta magma rychle ochlazuje a vytváří polštářové struktury, ve kterých vzniká i olivín.[1]
Vyjma pozemských zdrojů se objevuje olivín i v meteoritech.[1]
Morfologie [editovat]
Krátce prizmatické krystaly, zrnité a masivní agregáty, zrna.
Vlastnosti [editovat]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO3. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví. Fe-členové se taví v magnetickou kuličku.
Odrůdy [editovat]
- chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.
Vysokotlaké modifikace olivínu [editovat]
Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země.
Podobné minerály [editovat]
willemit, tefroit, chryzoberyl
Výskyt [editovat]
Hojný minerál
- Česko – převážně v oblasti Kozákova, kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí (spolu s pyroxenem), které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy o minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Další naleziště jsou v mnoha oblastech Českého středohoří.
- Slovensko - okolí Žiaru nad Hronom (Šibeničný vrch), Sedlic a Fiľakova.
- Norsko
- Brazílie
- Pákistán
- Nový Zéland
- Egypt – ostrov Zebirget (St. John´s Island), kde je doložena těžba z doby 3 000 let před naším letopočtem.
- Barma – v současnosti nejkvalitnější olivíny
- a další.
Mimo Zemi byl výskyt olivínu také prokázán na Marsu (kde ho nalezl a identifikoval robot Opportunity) a vyskytuje se mj. zřejmě i v plášti planetky Vesta.
Využití [editovat]
Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.
Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c CACUTT, Len. Horniny a minerály. 1. vyd. Praha : Nakladatelský dům OP, 1994. ISBN 80-85841-15-0. s. 78.
