Jadeit
Jadeit | |
---|---|
Jadeit z lokality Russian River, okres Mendocino v Kalifornii | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | (NaCa)(AlMgFe2)(Si2O6) |
Identifikace | |
Barva | světle zelená, bílý, šedý, červený |
Soustava | monoklinická |
Tvrdost | 6-6,5 |
Lesk | matný až skelný |
Štěpnost | dokonalá podle [110] |
Vryp | bílý |
Hustota | 3,14-3,43 g ⋅ cm−3 |
Jadeit je monoklinický minerál, chemický vzorec Na(AlFe3+)(Si2O6). Dle Strunzovy klasifikace 9.DA.25 - silikáty ze skupiny pyroxenů. Název minerálu pochází ze španělských slov piedra de ijada, který znamenal ledvinový kámen či bederní kámen pro své údajné léčivé schopnosti. Španělé se s tímto minerálem začali setkávat na výbojných cestách do oblastí Střední Ameriky. Později byl název zkrácen na jade, ze kterého vznikl jadeit.[1] Typovou lokalitou jsou barmské lokality Tawmaw a Hpkan [2]. Název je používán od roku 1863.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Vzniká při nízkoteplotní vysokotlaké metamorfóze v sodíkem bohatých serpentinitových horninách, v eklogitech, v jadeititech, glaukofanitech a ojediněle i metagabrech. Známy jsou také pseudomorfózy po nefritu, serpentinu.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Krystaly bývají vzácné, prizmatické, sloupcovité dle [110], [111] či [100], obvykle však bývá masivní, vláknité agregáty, zrnitý či celistvý.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Krystalografie
[editovat | editovat zdroj]Krystalizuje v monoklinické soustavě, třída 2/m, prostorová grupa C 2/c, mřížka a=9,418, b=8,562, c=5,219, β=108°18’-108°16’, Z=4, V=401,23 rtg analýza 2,831(100)-2,922(75)-4,29(45)-3,104(30)-2,069(30)-2,417(25)-2,490(20). Dvojčatí podle [100] a [001].
Fyzikální vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Tvrdost=6-6,5, hustota= 3,14-3,43 g/cm3, dokonale štěpný podle [110], odlučný podle [010], luminiscence a radioaktivita chybí.
Optické vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Minerál je bílé, šedé, zelené, šedozelené barvy, ojediněle bývá modrý až fialový. Vryp je bílý, lesk mastný až skelný, je neprůhledný, ale prosvítá na hranách. Je dvojosý (+), 2V=64°-86°, Np,m,g=1,64-1,679, 1,645-1,681, 1,652-1,685.
Chemické vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Procentuální složení:
- Na 11,21%
- Al 11,84%
- Fe 2,72%
- Si 27,40%
- O 46,82%
Příbuzné minerály
[editovat | editovat zdroj]Egirín, jervisit, kosmochlor, namansilit, natalyit, minerály ze skupiny monopyroxenu - enstatit, ferrosilit, kanoit, donpeacorit a další.
Parageneze
[editovat | editovat zdroj]albit, křemen, muskovit, glaukofán, kalcit, analcim, lawsonit, pumpellyit, zeolity.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Jadeit je a byl hojně využíván pro výrobu sošek a drobných estetických předmětů, jelikož je velmi snadno opracovatelný. Například Olmékové z jadeitu vyráběli rituální předměty a jadeit byl pro ně cennější než zlato a ostatní drahokamy.
Z kamene se vyráběly posmrtné masky, zbraně, klenoty a jadeitové perly, pecky a koule. Pecky a koule vložené do soch byly pro Aztéky srdcem a v ústech zemřelých byly symbolem obnovy životního cyklu, znovuzrození. Pro novozélandské Maory a jim příbuzné Moriory z Chathamských ostrovů je jadeit i nefrit, známý jako pounamu, posvátným kamenem, z něhož zhotovují sošky předků, ozdoby, amulety, v minulosti také zbraně. Nejkvalitnějším jadeitem využívaným pro řezbářské práce je tzv. císařský jadeit, který pochází převážně z Barmy a který se začal dostávat do Číny v 18. století. Jadeit se sporadicky vyskytuje v nálezech z doby Chan, jeho sláva však začíná v 18. století, kdy začal nahrazovat kameny starého období, nefrity z Tchaj-wanu, pohoří Kchun-Lun a Sajan či Mongolska. Jadeit je zelený, růžový, sivomodrý, bílý, černý, žlutavý a oranžovohnědý, což je kůrka jadeitu. Císařský jadeit je velmi žádaný a ceněný kámen v oblasti čínské kultury, jehož cena se vyrovná nejlepším smaragdům, a barvou je dokonce předčí. V euro-americké oblasti se jadeit netěší takové pozornosti, přestože od doby art deco stylu je více a více vsazován do šperků s démanty. Jadeit císařský smaragdové zeleně je následován dalšími, byť levnějšími odstíny. V Číně je císařský jadeit také investičním kamenem. V Evropě se jadeit plete s pojmem pro kameny určené ke klenotnické řezbě (jady, jade), prodavači namísto jadeitu prodávají dobarvované jadeity, hadce, avanturíny a další minerály. Vzniká tak dojem laciné a snadné dostupnosti drahokamových jadeitů všech barev. Levnější, komerční surovina je užívána pro řezby sošek a figurek. Barmský jadeit je nejcennější, kazašský a uralský jadeit následuje až po barmském jadeitu.
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]- Na území Česka nejsou známá žádná naleziště tohoto minerálu.
- Evropa
- Hnúšťa, Medzev (Slovensko)
- Vallée St. Marcel, Parigi, Colrei, Isasca, Acceglio, Le Colme, Malone Valley (Itálie)
- Bektaslar, masív Sivrihisar (Turecko)
- Liset, Vestgötabreen (Norsko)
- Vendée, Le Guil valley (Francie)
- Syra, Neapolis (Řecko)
- Malpica, Piedras del Tourallo (Španělsko)
- Allalin area (Švýcarsko)
- Natmaw, Phakant Mine, Sankhar Mine, Sate Mu, Seng Tong, Tawmaw, Mogok (Myanmar)
- Massa Hill, Russian River, Laytonville quarry, Clear Creek deposits, Paso Robles, Clvoerdale, Bakersville, Stephens Mine, Eagle Creek (USA)
- Shabogamo (Kanada)
- Wumiao, komplex Yankou, Jianchang, Zuomiban, oblast Yinggelisay (Čína)
- Ohmi, Osayama, Rendai, Izumi (Japonsko)
- Tres Pontas (Brazílie)
- Manokwari (Indonésie)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CACUTT, Len. Horniny a minerály. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994. S. 80.
- ↑ Vzácné kameny - Jadeit [online]. [cit. 2008-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-15.