Serpentinit
| Serpentinit | |
serpentinit s chryzotilovým azbestem |
|
| Zařazení | metamorfovaná hornina |
|---|---|
| Hlavní minerály | antigorit, lizardit, chryzotil, olivín, pyroxen |
| Barva(y) | černá, zelená |
Serpentinit nebo hadec je druh metamorfované horniny. Vznikla metamorfózou peridotitu. Skládá se ze serpentinu, magnetitu, granátu, pyroxenu a amfibolu.
Slabě zvětralé, jemně vzorované vzorky je možno použít na výrobu drobných ozdobných výbrusů. Vzhledem k větší tvrdosti a obsahu akcesorií je výsledek poměrně pěkný.
Obsah |
Složení a vlastnosti [editovat]
Serpentinity vznikly přeměnou peridotitů, pyroxenitů a olivinických gaber. Mají tmavězelenou, zelenou až téměř černou barvu. Texturu mají všesměrnou, zřídka břidličnatou. Bývají často masivní. Pukliny v serpentinitech jsou často vyplněny chryzotilem, jehož vlákna jsou orientována kolmo na stěny pukliny. Vlastní serpentinitová masa je tvořena odrůdami serpentinu a to antigoritem, lizarditem nebo chryzotilem. Z vedlejších minerálů bývá přítomen olivín, pyroxeny, méně chlority a mastek, magnezit, chromit, granát a další. Přítomny bývají i sekundární nerosty, jako různé formy křemene, magnetit a dolomit. Serpentinity s dokonalou břidličnatostí přecházejí do serpentinitových břidlic. Chemickým složením se serpentinity řadí k ultrabazickým horninám.
Použití [editovat]
Z houževnatých hadců se vyrábí drcené kamenivo, taktéž se využívá jako dekorační kámen, nebo k výrobě speciálních druhů betonu pohlcujících radiaci. V minulosti se také využíval k získávání azbestu. Hadcový azbest, těžený v Dobšiné, se používal k výrobě azbestocementové krytiny.
Související články [editovat]
Výskyt [editovat]
- Křemže
- Mariánské Lázně
- Kutná Hora
- Posázaví
- hojný na Českomoravské vrchovině (Mohelno, Dolní a Horní Bory, Hrubšice, Černín u Jevišovic)
Zdroj [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serpentinit na slovenské Wikipedii.