Žíla (geologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na pravou žílu tvořenou křemenem.

Žíla (anglicky vein) je termín z geologie, kterým se označuje magmatický výlev omezeného rozsahu do okolního prostředí. Žíly jsou důležitým zdrojem drahých kovů a dalších vzácných minerálů respektive prvků. Vznik žíly často napoví mnoho o geologickém vývoji prostředí i o jeho časovém průběhu. Žíla vzniká později než hornina, kterou prochází, což je důležitý poznatek pro určování relativního stáří hornin. Tato jednoduchá zásada je hojně využívána ve stratigrafii pro určování časového vývoje oblasti.

Žily dělíme podle směru jejich proniknutí do nadloží.

  • pravá žíla - je žíla, která prochází kolmo (či šikmo) vzhledem k hornině, do které proniká. Obecně jsou pravé žíly méně mocné a kratší. Často vznikají mineralizací z hydrotermálních roztoků.
  • ložní žíla - je žíla, u které dojde k rovnoběžnému výlevu vzhledem k okolní hornině. Ložní žíly mohou dosahovat délek až stovek metrů a mocnosti do desítek metrů.

Na dotyku žíly a okolní horniny často nacházíme parciálně natavené horniny, které podlehly jen nízkoteplotní metamorfóze. Typická je sklovitá struktura hornin na doteku žíly a okolí.