Kalifornie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
State of California
Vlajka amerického státu Kalifornie Pečeť amerického státu Kalifornie
Vlajka státu Kalifornie Pečeť státu Kalifornie
Přezdívka: The Golden State
Česky: Zlatý stát
Kalifornie na mapě USA
Úřední jazyky angličtina
Hlavní město Sacramento
Největší město Los Angeles
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
3. v USA
423 970 km²
390 730 km²
19 270 km² (4,7 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
1. v USA
38 041 430(2012)[1]
95,0/km² 11. v USA
Počet okresů 58
Časové pásmo UTC−8/−7(letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

32°30′ s.š. – 42°0′ s.š.
114°8′ z.d. – 124°24′ z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

4421 m
884 m
−86 m
Guvernér Jerry Brown (D)
Senátoři Dianne Feinstein (D)
Barbara Boxer (D)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

CA
Calif.
US-CA
Přistoupení do unie 9. září 1850 (31.)
Oficiální web www.ca.gov
Tento článek pojednává o nejlidnatějším státu Spojených států amerických. Další významy jsou uvedeny v článku Kalifornie (rozcestník).

Kalifornie, anglicky a španělsky California (anglická výslovnost zvuk [kælɪˈfɔrnjə] IPA), je členský stát USA. Patří k nejbohatším a ekonomicky nejaktivnějším členům federace. Dlouhodobě je nejlidnatějším členským státem (k roku 2012 má 38 milionů obyvatel[1]), Po Aljašce a Texasu je rozlohou třetím největším státem USA. Hlavním městem je Sacramento. Nejvýznamnějšími městy jsou San Francisco, Fresno, Los Angeles, San Diego a Long Beach. Na jihu hraničí s Mexikem, na východě s Nevadou a Arizonou, na severu s Oregonem, a ze západu ji ohraničuje Tichý oceán. Podnebí je suché a horké, vyskytují se častá zemětřesení – nejsilnější byla v roce 1906 a 1989. Průmyslově je nejdůležitější Los Angeles a Silicon Valley (centrum elektronického průmyslu). V Kalifornii se nachází i Hollywood (centrum filmového průmyslu). Guvernérem země je Jerry Brown za Demokratickou stranu (ve funkci byl už v letech 1975–1983).

Historie[editovat | editovat zdroj]

V první polovině 19. století byla jižní část dnešní Kalifornie součástí Mexika.

Po vyhnání nepočetných indiánských kmenů se území Kalifornie stalo severní výspou španělské říše na severoamerickém kontinentu. Kalifornie spadala pod španělské místokrálovství Nové Španělsko. Z této kolonie vzniklo roku 1824 Mexiko (Spojené státy mexické) a jednou z jejich teritorií byla i Alta California. V roce 1847 proběhla mexicko-americká válka, po níž bylo území historické Kalifornie rozděleno mezi oba státy. Mexická, jižní část Kalifornie byla dále rozdělena na dva územní celky a americká, severní část Kalifornie byla ustanovena jako stát Kalifornie, který byl v roce 1850 připojen k Unii.

V roce 2007 Kalifornii postihly ničivé požáry, které vyhnaly z domovů mnoho lidí včetně hollywoodských hvězd. K 26. říjnu si vyžádaly 12 obětí.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa okresů Kalifornie

Západní část Kalifornie omývá Tichý oceán, na severu sousedí se státem Oregon. Východní hranici má společnou s Nevadou a na jihovýchodě leží Arizona. Na jihu sousedí s Mexikem. Co do rozlohy se jedná o třetí největší stát USA.

Kalifornie má úrodné Centrální údolí, kde se díky výraznému zavlažování daří zemědělství. V převážně hornaté východní části státu se rozkládá pohoří Sierra Nevada s nejvyšší horou tzv. souvislých Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) Mount Whitney (4417 m) a horké suché pouště. V pohoří Sierra Nevada se nachází slavný Yosemitský národní park a hluboké sladkovodní jezero Tahoe. Na jihu leží velké slané jezero Salton Sea a Mohavská poušť. V severovýchodní části této pouště leží Údolí smrti, kde se nachází nejníže ležící bod (Badwater, 86 m pod úrovní hladiny oceánu) a zároveň nejteplejší místo v Severní Americe. Kalifornie je i známá výskytem častých a velice intenzivních zemětřesení. Známé je zemětřesení, které postihlo v roce 1906 San Francisco. Většina velkých měst je soustředěna u pacifického pobřeží, kde panuje příjemné středomořské podnebí.

  • průměrná nadmořská výška je 884 m,
  • šířka státu je 403 km,
  • délka státu je 1240 km.

10 největších měst[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kalifornie je stát s nejvyšším HDP v USA. Tvoří celých 14 % ekonomiky Unie. HDP Kalifornie činí 1,4 bilionu dolarů. Po Japonsku, Číně, Německu a Velké Británii to je největší HDP na světě. Roční příjem na obyvatele je 47 000 dolarů (tj. 3 916 dolarů měsíčně, v přepočtu 68 000 Kč). To je o 1/3 víc než celostátní průměr.

Průmysl je třikrát větší než zemědělství. Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě, který je soustředěn v Silicon Valley. V Kalifornii se vyrábí nejvíce filmů na světě (kromě indického Bollywoodu). Průměrný rozpočet filmu je 100 milionů dolarů (1,9 miliardy korun). Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles, čtvrti Hollywood.

Nezaměstnanost v Kalifornii za posledních 20 let rapidně klesla a v roce 2006 byla 4,9%. Ač je ekonomika Kalifornie velmi rozvinutá, je zde mnoho lidí žijících na hranici chudoby a je zde mnoho bezdomovců, i přesto, že bydlení je levné a volných pracovních míst je mnoho. Zejména v okolí velkých měst, jako je Los Angeles. Ve větší míře jde o přistěhovalce z chudšího Mexika a Latinské Ameriky, kteří se jen velmi těžko uplatňují na trhu práce. To je způsobeno nejen rasovou diskriminací, ale i negramotností a složitou integrací těchto menšin do společnosti.

  • Hlavní zemědělské produkty: ovoce, zelenina, chov dobytka, mléko a mléčné výrobky, vinařství.
  • Hlavní průmyslová odvětví: počítačový průmysl, filmový průmysl, letecký průmysl, těžba a zpracování nerostných surovin, zpracování potravin, chemický průmysl, textilní průmysl, strojní výroba, výroba elektrických strojů, cestovní ruch.

Energetika[editovat | editovat zdroj]

Kalifornie má relativně k ostatním státům velkou spotřebu energie (28–30 GW v zimě a asi polovinu v létě), ale její elektrárny mají kapacitu přibližně 45 GW.

V roce 1996 připravoval guvernér Pete Wilson legislativu umožňující deregulaci trhu s energií v tomto státě, který se opíral o principy volného trhu. Energetický gigant Enron v roce 1999 akvizicí získal firmu PGE a tím i přístup ke kalifornskému deregulovanému trhu.[2] V létě 2000 Kalifornie zažila rozsáhlé, opakované výpadky proudu. Kolem roku 2003 přešla ze státu do soukromých rukou řada elektráren. Cena energie v Kalifornii se od začátku století zněkolikanásobila.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Kalifornie nejlidnatějším státem USA. Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 37 253 956 obyvatel,[3] v roce 2014 to již bylo přibližně 38 340 000 obyvatel. Je to také nejvíc urbanizovaný stát USA, ve městech v roce 2010 žilo 95% obyvatel Kalifornie. Hustota zalidnění je 95 obyvatel na čtvereční kilometr.

Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou Hispánci, následovaní bělochy, Asiaty a černochy. Kalifornie prošla v průběhu posledních padesáti let významnou demografickou proměnou. Zatímco v roce 1960 tvořili asi 90% obyvatel nehispánští běloši, dnes je to pouhých 38,8% (k roku 2014) a kvůli nízké porodnosti jen 26% všech novorozenců (k roku 2008).[4]

V roce 2014 se stali nejpočetnější skupinou obyvatel Hispánci.[5] Hlavním důvodem je jednak jejich vysoká porodnost, jednak emigrace z Mexika a Latinské Ameriky. Nejrozšířenější náboženství je římsko-katolické. Velkým problémem Kalifornie je kriminalita. Mnoho přistěhovalců z chudého amerického jihu, či ilegálních imigrantů, se velice obtížně začleňuje do majoritní společnosti. To vede k nárůstu kriminality a spotřeby drog. V Los Angeles je mnoho čtvrtí (ghett) proslulých zločinem, prodejem drog a prostitucí. Problém je to velice těžko řešitelný a s narůstající hispánskou populací se bude i nadále prohlubovat.

Významná sídla:

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 37,6% populace.[3]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Mottem státu je „Eureka“, květinou sluncovka kalifornská, stromem sekvoj vždyzelená, ptákem křepel kalifornský a písní I Love You, California.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.census.gov/popest/data/state/totals/2012/tables/NST-EST2012-01.csv
  2. dokument Enron: The Smartest Guys in the Room, kapitola California, přibližně od 1. hodiny, 3. minuty.
  3. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  
  4. Number and Percent of Live Births by Race/Ethnicity, California and Fresno County, 2008
  5. Latinos Set To Outnumber Whites In California -– But What Does It Mean For The Economy?
  6. ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.] : Infobase Publishing, 2003. S. 305. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]