Texas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Texas (rozcestník).
State of Texas
Vlajka amerického státu Texas Pečeť amerického státu Texas
Vlajka státu Texas Pečeť státu Texas
Přezdívka: Lone Star State
Texas na mapě USA
Úřední jazyky Angličtina, Španělština
Hlavní město Austin
Největší město Houston
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
2. v USA
695 622 km²
678 231 km²
17 391 km² (2,5 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
2. v USA
25 145 561[1] (2010)
30,75/km² 26. v USA
Počet okresů 254
Časové pásmo UTC-7/-6, -6/-5 (letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

25°50′ s.š. až 36°30′ s.š.
93°31′ z.d. až 106°38′ z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

2 667 m
520 m
0 m
Guvernér Rick Perry (R)
Senátoři Kay Bailey Hutchison (R)
Johnn Cornyn (R)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

TX
Tex.
US-TX
Přistoupení do unie 29. prosinec 1845 (28.)
Oficiální web www.texas.gov

Texas (anglická výslovnost zvuk [ˈtɛksəs] IPA) je po Aljašce druhý největší spolkový stát Spojených států amerických o rozloze 695 622 km2 a s 25 miliony obyvatel.[1] Rozkládá se na jihu USA u pobřeží Mexického zálivu při hranici s Mexikem. Sousedí na severu s Oklahomou, na východě Arkansasem, Louisianou a na západě s Novým Mexikem. Hlavním městem je Austin, největším městem je však Houston. V Texasu žije početná menšina českých přistěhovalců. V tomto státě se používá trest smrti. Také zde bydlí bývalá prezidentská rodina Bushů.

Na hranici s Novým Mexikem se nachází horský masiv Guadalupe.

Budova kapitolu v Austinu

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Texas je rozlohou druhý největší americký stát po Aljašce. Je o 10 procent větší než Francie a dvakrát tak velký jako Německo nebo Japonsko.

Bluebonnet – květina státu Texas

Texas se nachází v středojižní části Spojených států. Tři z jeho hranic jsou definovány řekami. Rio Grande tvoří přirozenou hranici s mexickými státy Chihuahua, Coahuila, Nuevo León, a Tamaulipas na jihu. Red River tvoří hranici s Oklahomou a Arkansasem na severu. Sabine River je hraniční řekou s Louisianou na východě. Hranice Texas Panhandle jsou definovány zeměpisnými souřadnicemi, stát má východní hranici s Oklahomou na 100° W západní šířky, severní hranici na Oklahoma na 36°30' N severní šířky a západní hranici s Novým Mexikem na 103° W západní šířky.

Texas má 3700 potůčků a 15 větších řek.[2][3] Největší řekou je Rio Grande. Dalšími většími řekami jsou Pecos, Brazos, Colorado, a Red River, která lemuje hranici s Oklahomou. Texas má jen několik přirozených jezer, Texasané ale postavili kolem 100 vodních nádrží.[4]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Texasu.

Území dnešního Texasu bylo za koloniálního období součástí španělské kolonie Nové Španělsko. V letech 1821-1836 bylo území dnešního Texasu součástí Mexika, v jehož rámci bylo jeho území rozděleno mezi státy Coahuila y Tejas (česky Coahuila a Texas), Chihuahua, Nuevo León (česky Nový León) a Tamaulipas, a teritorium Santa Fe de Nuevo México. V reakci na Santa Annovu mexickou ústavu z roku 1835, kterou se Mexiko stalo unitárním státem vyhlásil Texas 2. března 1836 svoji nezávislost jako Texaská republika. Původně tato republika zahrnovala jen asi třetinu území dnešního Texasu, brzy si však začala vedle zbytku území dnešního Texasu nárokovat veškerá mexická území na levém břehu řeky Rio Grande, tvořící okrajová území mexických států Chihuahua, Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas, a teritorií Alta California (česky „Horní Kalifornie“) a Santa Fe de Nuevo México. Součástí USA se území republiky v tomto širším pojetí stalo 29. prosince 1845, kdy ji USA se souhlasem jejích představitelů anektovaly. 19. února 1846 se pak stal 28. státem Unie. Dnešní velikosti nabyl Texas 9. září 1850, kdy na základě tzv. Kompromisu roku 1850 přišel výměnou za umoření dluhu ve výši 10 milionů dolarů o část území na západě a severozápadě, které bylo rozděleno mezi nově vytvořená teritoria Nové Mexiko, Utah a o něco později vytvořená teritoria Kansas a Nebraska.

Regiony a topografické celky[editovat | editovat zdroj]

Texas lze rozdělit do dvaceti pěti regionů a topografických celků:

Ark‑La‑Tex Big Bend Blackland Prairies
Brazos Valley Centrální Texas Pobřežní pás
Cross Timbers Deep East Texas Východní Texas
Edwards Plateau Golden Triangle Hill Country
Llano Estacado Severovýchodní Texas Severní Texas
Osage Plains Panhandle Permian Basin
Piney Woods Rio Grande Valley Jihovýchodní Texas
South Plains Jižní Texas Trans-Pecos
Západní Texas

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Populační vývoj
Rok Obyv.  %±
1850 212 592
1860 604 215 184.2%
1870 818 579 35.5%
1880 1 591 749 94.5%
1890 2 235 527 40.4%
1900 3 048 710 36.4%
1910 3 896 542 27.8%
1920 4 663 228 19.7%
1930 5 824 715 24.9%
1940 6 414 824 10.1%
1950 7 711 194 20.2%
1960 9 579 677 24.2%
1970 11 196 730 16.9%
1980 14 229 191 27.1%
1990 16 986 510 19.4%
2000 20 851 820 22.8%
2010 25 145 561 20.6%

United States Census Bureau odhaduje počet obyvatel Texasu k 1. červenci 2011 na 25 674 681, což je 2,1% přírůstek od sčítání z roku 2010.[5] Hustota obyvatel Texasu činí 34,8 obyvatel/km2, tato hodnota je mírně nad průměrem hustoty USA, která je 31 obyvatel/km2. Pro srovnání, Francie, která má obdobnou rozlohu, má hustotu 116 obyvatel/km2.

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 37,6% populace.[6]

Obyvatelstvo Texasu je velmi různorodé. Neustále se mění kvůli přílivu obyvatel z Mexika a z Latinské Ameriky. Černoši (Afroameričané) obývají hlavně východ Texasu, Hispánci jih. Většinu hispánské populace tvoří Mexičané. Podle odhadu z roku 2005 vzrostl počet Hispánců z šesti a půl milionu (32 %) na téměř 8 milionů, což odpovídá 35,5 % obyvatelstva.[7] Nezanedbatelný je i vysoký počet obyvatel českého původu, usídlených hlavně na úrodné černozemi v okolí města Waco ve středním Texasu. Mnozí z nich pocházejí z Valašska, hlavně oblasti Rožnovska a Frýdlantska.

Lakewood Church v Houstonu je největší kostel v Spojených státech.

Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství. Početně dominují protestanté, kteří jsou ale roztříštěni do několika směrů, takže nejvíce členů má katolická církev, k níž se hlásí asi 28 % obyvatelstva. Nejsilnější protestantskou skupinu představují baptisté (21 %).[8]

Zvlášť východní Texas je velmi konzervativní.[9] Aglomerace Dallas-Fort Worth, je domovem tří významných evangelických seminářů a v oblasti se nachází množství kostelů a katedrál. Lakewood Church v Houstonu, má největší návštěvnost v celých USA, přibližně 43 000 věřících týdně.[10] Lubbock má podle místních největší počet kostelů na počet obyvatel v celých Spojených státech.[9]

Významná města[editovat | editovat zdroj]

Největší město je Houston, následovaný San Antoniem a Dallasem. Všechna tři města mají více než jeden milion obyvatel. Dvě třetiny Texasanů žijí v metropolitních oblastech. Aglommerace Dallas-Fort Worth Metropolitan Area je největší v Texasu. Zatímco Houston je největší město v Texasu a čtvrté největší v Spojených státech, aglomerace Dallas-Fort Worth metropolitan area je nesrovnatelně větší, než město Houston.

Houston
Austin
Dallas
San Antonio
El Paso

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství Texasu je jedním z nejrychleji rostoucích v celých Spojených státech. Ekonomika státu, měřena objemem vytvořeného HDP, je patnáctá největší ekonomika světa. V červenci 2011 měl Texas nezaměstnanost na úrovni 8,4 %. Stát je známý nízkými daněmi. Podle společnosti Tax Foundation je břemeno daňového zatížení sedmé nejnižší v celých Spojených Státech. Zemědělství pořád zůstává důležitou součástí ekonomiky státu, zejména chov dobytka, pěstování obilnin a bavlny. Významným je též stavebnictví, zejména výroba cementu, vápna, drceného kameniva a soli. Rozvinutá je těžba ropy, stát ale vyrábí nejvíc větrné energie v celých Spojených Státech a nachází se tu největší větrná elektrárna na světě, Roscoe Wind Farm v Roscoe. Aglomerace Dallas-Fort Worth má největší hustotu obchodních center v celých Spojených Státech.

S rozvinutým systémem vysokého školství a s podporou podnikatelských nadací jako Texas Enterprise Fund, nebo Texas Emerging Technology Fund vzniklo v státě vysoce diverzifikované odvětví informačních technologií. Území severně od Austinu je známé jako "Sillicon Hills" a území severně od Dallasu jako "Sillicon Prairie". V Texasu mají své centrály mnohé známé společnosti, jako Dell, Texas Instruments, Perrot systems a AT&T.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Texasané měli v minulosti potíže dostat se z jedné části státu do druhé z důvodu velké rozlohy a drsného terénu. V roce 2005 bylo v Texasu 127 999 km veřejných silnic a dálnic, 17 úseků dálnic je zpoplatněných. Celostátní dálnice I10 a I20, které procházejí státem, mají rychlostní limit 80 mil za hodinu /130 km/h/, což je nejvíc v celých Spojených státech. Texas má víc letišť, než jakýkoli jiný stát USA. Největší letiště co do rozlohy i počtu přepravených pasažérů je Fort Worth Dallas International Airport. Druhým největším je houstonské letiště George Bush Intercontinental Airport. V Texasu je 1150 přístavů, houstonský Port of Houston má největší objem přepravy zahraničního zboží v celých Spojených Státech. V roce 2000 měl Texas 22 540 km železničních tratí.

Přístavy[editovat | editovat zdroj]

V Texasu je 1150 mořských přístavů, které lemují téměř 1000 km dlouhé texaské pobřeží.[11] Přístavy zaměstnávají kolem jednoho milionu zaměstnanců a ročně přeloží 317 milionů metrických ton zboží.[12] Přístavy Texasu jsou propojeny s přístavy v Atlantiku kanály, například Gulf Intracoastal Waterway, který je součástí Intracoastal Waterway.[11] Houstonský přístav je dnes nejvytíženější přístav Spojených států v objemu překládky zahraničního zboží, na druhém místě v celkovém objemu překládky zboží a desátý největší přístav na světě.[13]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Historicky, kultura Texasu je propojením jižanských, západních a jihozápadních vlivů. Fort Worth má širokou nabídku muzeí, včetně nejstaršího muzea v Texasu, muzea moderního umění, Modern Art Museum of Fort Worth. Čtvrť Deep Ellum v Dallasu byla v dvacátých a třicátých letech minulého století jedním z center jazzu a blues v USA. Austin si zvolil jméno "Hlavní město živé hudby" a podle vyjádření představitelů města hostí více živých hudebních vystoupení na obyvatele, než hudební centra jako Nashville, nebo Memphis.[14]

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Otcem texaského vzdělávání je druhý prezident Texaské republiky, Mirabeau B. Lamar. Po dobu jeho funkčního období každá county v Texasu musela přidělit část území na podporu budování veřejných škol.[15] V Texasu se nachází šest státních univerzitních systémů a čtyři nezávislé univerzity. Největšími jsou University of Texas a A&M University. Další čtyři universitní systémy jsou University of Houston, University of North Texas, University of Texas State, a Texas Tech University. Ve státě je velké množství soukromých univerzit, Rice University v Houstonu je jednou z nejlepších pedagogických univerzit v celých Spojených státech a podle U.S. News and World Report je na sedmnáctém místě řebříčku nejlepších univerzit USA.[16]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Zatímco americký fotbal je dlouhodobě na špici zájmu ve státě, v Texasu se v současnosti provozuje široká škála sportovních aktivit. Ze čtyř nejlepších sportovních profesionálních soutěží (Big Four, NFL, NHL, NBA a MLB) má Texas zastoupení ve všech. V National Football League to jsou kluby Dallas Cowboys a Houston Texans, v NHL klub Dallas Stars, v Major League Baseball Texas Rangers a Houston Astros a v NBA kluby Houston Rockets, San Antonio Spurs a Dallas Mavericks. Texaské střední školy a univerzity mají bohatou tradici v atletických sportech.

Texasané ovšem mají rádi také rodeo. První rodeo na světe bylo v Pecosu, horském městečku na západě Texasu. V Houstonu se každým rokem koná Houston Livestock Show and Rodeo, což je největší soutěž rodea na světě. V roce 2012 by měl Austin hostovat soutěž Formule 1, což je ve Spojených státech poprvé od roku 1980, kdy se soutěž konala na okruhu Watkins Glen International.[17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Resident Population Data - 2010 Census
  2. Rivers in Texas [online]. Tpwd.state.tx.us, 2007-11-16, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Hal P. Bybee. Handbook of Texas Rivers [online]. Tshaonline.org, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Alphabetical List of Texas Lakes [online]. Tpwd.state.tx.us, 2010-01-28, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2011 [CSV]. United States Census Bureau, Population Division, December 2011, [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  
  7. Podle: United States Census Bureau, sčítání z roku 2000 a odhady z roku 2006
  8. http://www.gc.cuny.edu/faculty/research_briefs/aris/key_findings.htm
  9. a b CONNOLLY, Ceci. Texas Teaches Abstinence, With Mixed Grades [online]. Washington Post, 2003-01-21, [cit. 2008-04-28]. S. A01. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Top 100 Largest Churches in America [online]. SermonCentral.com, 2009-04-13, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b About Texas Ports [online]. Texas Ports Association, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Benefits of Texas Ports [online]. Texas Ports Association, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. General Information [online]. The Port of Houston Authority, 2008-03-31, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. http://www.cityofaustin.org/music/
  15. http://www.tshaonline.org/handbook/online/articles/khp02
  16. http://colleges.usnews.rankingsandreviews.com/best-colleges
  17. http://www.formula1.com/news/headlines/2010/5/10824.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

U.S. Government