Baptisté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Baptistický sbor ve Four Oaks v Severní Karolíně
Baptistický sbor v Doněcku na Ukrajině

Baptisté jsou křesťanským reformačním společenstvím církví. Jsou to evangelikálové – jediným zdrojem jejich víry je pro ně Bible, středem jejich učení je evangelium (víra ve spasitelnou moc ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Ježíše Krista), zdůrazňují nutnost osobně a vědomě vyznat svou víru ve křtu a velký důraz kladou na evangelizaci (šíření evangelia).[zdroj?] Mají kongregační strukturu – každý místní sbor je samostatný a každý člen sboru se demokraticky podílí na jeho vedení. Jednotlivé sbory jsou většinou sdruženy do národních jednot, do kontinentálních seskupení (např.: Evropská baptistická federace) a Světového svazu baptistů. Název baptisté má svůj původ v řeckém slově βαπτίζειν, což znamená “ponoření” neboli křest.

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Po celém světě je více než 90 milionů baptistů[zdroj?] (jen v USA 47 milionů členů[zdroj?]). Velké svazy baptistů jsou také v Asii, Africe a Jižní Americe, například v Indii (2.4 milionů[zdroj?]), Nigérii (2.3 milionů[zdroj?]) nebo v Brazílii (1.2 milionu[zdroj?]), v Česku (3.000 [1]). Spolu s dětmi (baptisté křtí až na základě osobního vyznání víry) jsou baptisté společenstvím, které tvoří až přes 110 milionů lidí.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Anabaptisté - předchůdci[editovat | editovat zdroj]

Baptisté se sami hlásí k radikálnímu křídlu protestantské reformace, které v 16. století začalo udělovat křest teprve v okamžiku, kdy byl věřící schopen osobně a vědomě vyznat svou víru (baptisté tedy nekřtí nemluvňata).[zdroj?] Pokud byl křesťan pokřtěn jako malé dítě, byl (a je) u baptistů znovu křtěn až poté, kdy sám za sebe svobodně vyznal křesťanskou víru. Pro tuto praxi se jim dostalo označení anabaptisté čili novokřtěnci.

Pro své přesvědčení byli novokřtěnci pronásledováni; ze Švýcarska a Německa se dostali též na jižní Moravu, kde byli označováni jako habáni, zakládali zde „bratrské dvory“ a jejich počet dosahoval až 50 000 členů.[zdroj?] Z českých zemí však museli odejít v období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře.[zdroj?]

Evropa[editovat | editovat zdroj]

První baptistický sbor, v moderním smyslu, se shromáždil roku 1611 v Londýně.[zdroj?] Jeho bezprostřední kořeny jsou v malé skupině věřících v Anglii, která se v době anglické reformace v 16. století oddělila od státní církve. Několik jejích zakládajících členů žilo po nějakou dobu v Holandsku, kde spolu s Johnem Smythem usilovali o náboženskou svobodu a kde byli ovlivněni reformačním hnutím na kontinentě, zvlášť mennonity, potomky staršího anabaptistického hnutí. Sbory baptistů v Evropě (mimo Velkou Británii) byly založeny převážně v 19. století. Dnes jsou Jednoty baptistů v téměř každé evropské zemi.[zdroj?]

USA[editovat | editovat zdroj]

Největším rozvojem prošli baptisté utíkající z Evropy za náboženskou svobodou do USA. Dnes jsou tam po katolících největší církví (17% obyvatelstva).[zdroj?] Silné zastoupení mají zvlášť v jihovýchodních státech.

Česko[editovat | editovat zdroj]

Na našem území začaly vznikat baptistické sbory před více než sto lety díky německým a americkým misionářům. První český baptistický sbor vznikl v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885.[2] Dnes mají baptisté v České republice asi dva a půl tisíce členů ve 37 sborech [3]

Nauka[editovat | editovat zdroj]

Baptisté věří, že každé společenství křesťanů, každý sbor je místní církví v biblickém slova smyslu. Každý sbor je samostatný a nezávislý na jiných sborech či jiném nadřízeném orgánu. S těmi, kdo sdílejí stejné přesvědčení, se sdružují do národních a mezinárodních svazů.

Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí víry musí učinit každý naprosto dobrovolně. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí za náboženskou svobodu - vyznávají, že před Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám za sebe. Vzhledem k tomu, že odmítají jakékoliv násilí ve věcech svědomí, požadují také důslednou odluku církve od státu.[zdroj?] Věří, že spojení církve a státní moci bylo v dějinách církvi vždy ke škodě.[zdroj?] O důsledném uplatnění tohoto principu v praxi probíhá v současné době mezi českými baptisty diskuse (např. o pobírání státní dotace na platy duchovních, podíl na tzv. restitucích, apod.).[zdroj?]

Nejvyšší autoritou pro víru a život je Bible - Písma svatá Starého a Nového zákona jsou pro ně Božím slovem.[zdroj?]

Stane-li se někdo členem baptistického sboru, stává se tím také součástí misijního hnutí - každý baptista je misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti - evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě díky oběti Pána Ježíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Obojí, sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem vyjádřit, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život.

Známí baptisté[editovat | editovat zdroj]

Kazatelé, teologové a misionáři[editovat | editovat zdroj]

Ch. H. Spurgeon
  • Carey, William, (1761-1834) misionář známý jako “otec moderní misie”
  • Chambers, Oswald, (1874-1917) významný skotský kazatel a učitel
  • Estep, William R., (1920–2000) americký historik
  • Falwell, Jerry, (11.8.1933) známý televizní kazatel v USA, zakladatel hnutí “Morální většina”
  • Fuller, Andrew, (1754-1815)
  • Graham, Billy, (7. 11. 1918) americký evangelista, poradce řady prezidentů, podle Galupova ústavu je mezi Američany 7 nejobdivovanější postavou 20.století
  • Grenz, Stanley, (1950-2005) americký teolog
  • Judson, Adoniram, (1788-1850) slavný americký misionář
  • King Jr, Martin Luther, (1929–1968) kazatel, obhájce lidských práv černých američanů, držitel Nobelovy ceny míru
  • Oncken, Johann Gerhard, (1800-1884) německý kazatel, průkopník baptismu na evropském kontinentě
  • Smyth, John, (1570-1612) kazatel prvního baptistického sboru vůbec
  • Spurgeon, Charles H., (1834–1892) londýnský kazatel známý jako „kníže kazatelů“
  • Warren, Rick, (28. 1. 1954) pastor megasboru v Kalifornii a autor bestselleru “The Purpose Driven Life”, Time ho v roce 2005 jmenoval v seznamu 100 nejvlivnějších osobností světa
  • Williams, Roger, (1603–1684) teolog a zakladatel státu Rhode Island

Politici[editovat | editovat zdroj]

Jimmy Carter

Spisovatelé[editovat | editovat zdroj]

a jiní[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Události ČT 20. 4. 2013 reportáž "Baptisté odmítli výplatu církevních restitucí"
  2. Historie sborů BJB v ČSR. Praha: VV BJB ČR, 1994
  3. Bratrská jednota baptistů

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]