Antonio López de Santa Anna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonio López de Santa Anna
Antonio López de Santa Anna v roce 1852
Antonio López de Santa Anna v roce 1852
Ve funkci:
17. května 1833 - 4. června 1833, 18. června 1833 – 5. července 1833, 27. října 1833 – 15. prosince 1833, 24. dubna 1834 – 27. ledna 1835
Předchůdce Valentín Gómez Farías
Nástupce Valentín Gómez Farías, po 27.1. 1835 Miguel Barragán

Ve funkci:
20. března 1839 – 10. července 1839
Předchůdce Anastasio Bustamante
Nástupce Nicolás Bravo

Ve funkci:
10. října 1841 – 26. října 1842
Předchůdce Francisco Javier Echeverría
Nástupce Nicolás Bravo

Ve funkci:
4. března 1843 – 4. října 1843
Předchůdce Nicolás Bravo
Nástupce Valentín Canalizo

Ve funkci:
4. června 1844 – 12. září 1844
Předchůdce Valentín Canalizo
Nástupce José Joaquín de Herrera

Ve funkci:
21. března 1847 – 2. dubna 1847
Předchůdce Valentín Gómez Farías
Nástupce Pedro María de Anaya

Ve funkci:
20. května 1847 – 15. září 1847
Předchůdce Pedro María de Anaya
Nástupce Manuel de la Peña y Peña

Ve funkci:
20. dubna 1853 – 9. srpna 1855
Předchůdce Manuel María Lombardini
Nástupce Martín Carrera

Narození 21. února 1794

Xalapa

Antonio López de Santa Anna, celým jménem Antonio de Padua María Severino López de Santa Anna y Pérez de Lebrón, známý López de Santa Anna, nebo Santa Anna (21. února 179421. června 1876), byl mexický politický vůdce, prezident, generál a státník, který významnou měrou ovlivňoval španělskou a mexickou politiku 19. století. Zpočátku bojoval proti mexické nezávislosti na Španělsku, poté jí odporoval. Nebyl prvním caudillem (vojenským velitelem Mexika), ale jedním z prvních. Měl hodnost generála a titul prezidenta Mexika v turbulentním období počátku mexické nezávislosti a počas období dvaceti let byl jedenáctkrát prezidentem Mexické republiky.

Vojenská a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1810 jako kadet vstoupil do španělské armády v Mexiku, kde v roce 1812 dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1821 přešel na stranu mexických rebelů Agustína de Itúrbide. Ve válce měl zpočátku hodnost plukovníka. Jeho pověst a renomé stouplo, když se mu podařilo vyhnat španělské síly z Veracruzu. Od Augustina de Itúrbide obdržel hodnost generála a titul guvernér Veracruzu. V roce 1829 podniklo Španělsko poslední pokus udržet si svoji bývalou kolonii Mexiko pod kontrolou. V Tampicu se vylodilo 2600 vojáků, Santa Annovi se podařilo Španěly porazit a tím získal titul "Otec vlasti".

V roce 1838 zaútočily francouzské síly poté, co mexická vláda odmítla nahradit škody, které utrpěli francouzští občané. Při francouzském dělostřeleckém útoku byl raněn do nohy, kterou mu museli amputovat. Ačkoliv Mexiko po krátké "Velikonoční válce" požadavkům Francouzů posléze ustoupilo, Santa Anna posílil svou pověst národního hrdiny. Jako velitel mexických sil se zúčastnil Americko-mexické války, v níž bylo Mexiko poraženo. Byl vedoucím představitelem konzervativně-liberální frakce. Zúčastňoval se několikrát vojenských převratů, které byly obvyklé pro Mexiko první poloviny 19. století.

Texaská revoluce[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako ostatní státy Mexika v roce 1836 rebeloval i Texas. Santa Anna jako velitel mexických sil odjel do Texasu. Po masakru v Alamu a zabíjení zajatců v Goliadu byl poražen armádou Sama Houstona v bitvě u San Jacinta, kde texaští vojáci útočili s heslem "Pamatujte Alamo!" a "Pamatujte Goliad!". Den po bitvě skupina texaských vojáků zajala Santa Annu, ukrývajícího se v uniformě dragouna v močálu. Následně Santa Anna a prezident Texaské republiky David G. Burnet podepsali Smlouvu z Velasco, kde se Santa Anna zavázal: "Ve svém úředním postavení představitele mexického státu uznávám úplnou a naprostou nezávislost Texaské republiky". Po návratu do Mexika ale nová vláda prohlásila, že Santa Anna již není prezidentem a tím že je smlouva z Velasco neplatná.

Pobyt v USA[editovat | editovat zdroj]

Santa Anna byl pětkrát poslán do "doživotního exilu", po prohraných válkách s Texaskou republikou, USA a korupčních aférách. Část exilu strávil na Kubě a na Jamajce. Pozdní léta svého života strávil v exilu v USA. Jako první v roce 1874 přivezl z Mexika chicle, materiál, z kterého se vyrábí žvýkačky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Lopez de Santa Anna na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]