Oregon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
State of Oregon
Vlajka amerického státu Oregon Pečeť amerického státu Oregon
Vlajka státu Oregon Pečeť státu Oregon
Přezdívka: Beaver State (Bobří stát)
Oregon na mapě USA
Úřední jazyky žádný
Hlavní město Salem
Největší město Portland
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
9. v USA
255 026 km²
248 905 km²
6 121 km² (2,4 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
27. v USA
3 421 399 (2000)
13,76/km² 39. v USA
Počet okresů 36
Časové pásmo UTC -8/-7 (letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

42° s.š. až 46°18' s.š.
116°28' z.d. až 124°38' z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

3 425 m
1 005 m
0 m
Guvernér Ted Kulongoski (D)
Senátoři Ron Wyden (D)
Gordon Smith (R)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

OR
Ore.
US-OR
Přistoupení do unie 14. únor 1859 (33.)
Oficiální web www.oregon.gov

Oregon (anglická výslovnost zvuk [ˈɒrɨgən] IPA) je stát Spojených států amerických, ležící u pobřeží Pacifiku severně od Kalifornie. Ze severu je ohraničen řekou Columbií a z východu Hadí řekou. Sousedí se státy Washington, Idaho, Nevada a Kalifornie. Hornatý povrch umožňuje provoz mnoha lyžařských středisek. Jeho rozloha je 254 418 km². a počet obyvatel v roce 2000 byl 3 421 399, což je nárůst o 20,4 % oproti roku 1990. Hlavním městem je Salem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lidé obývají území, kde se dnes rozprostírá Oregon, už 15 tisíc let. Ve zdokumentované historii existují o tomto území první zmínky už z 16. století. V 18. a 19. století o území vedly spor nejprve evropské velmoci, později se přidaly i Spojené státy. V roce 1846 se konečně USA dohodly s Velkou Británií o rozdělení regionu a v roce 1859 se Oregon stal americkým státem. Nyní zde žije přes 3,5 milionu obyvatel.

Původní osídlení[editovat | editovat zdroj]

Lidské osídlení Severozápadu USA začalo před patnácti tisíci lety s nejstaršími důkazy v jeskyních Fort Rock a Paisley v okrese Lake County. Archeolog Luther Cressman zjistil, že důkazy jsou 13 200 let staré. Okolo roku 8 000 př. n. l. zde existovalo mnoho osad, soustředěných především okolo toku řeky Columbie a pobřeží Pacifiku.

Evropské prozkoumání[editovat | editovat zdroj]

V šestnáctém století bylo území domovem četných indiánských skupin. Prvními, kdo jej prozkoumal, byli Španělé na konci 17. století. V roce 1778 prozkoumal britský cestovatel James Cook pobřeží Tichého oceánu.

Americká expanze na západ[editovat | editovat zdroj]

Kromě Jamese Cooka navštívili oblast také Lewis s Clarkem, kteří zde postavili zimní pevnost Fort Clatsop na břehu řeky Columbie. Oregon byl také prozkoumán dalším britským průzkumníkem, Davidem Thompsonem.

V roce 1811 se stal Thompson, který pracoval pro Severozápadní společnost, prvním Evropanem, který znal celou trasu řeky Columbie. Na soutoku s řekou Snake se zastavil, aby poslal dopis s požadavkem o přidělení území Velké Británii a Severozápadní společnosti. Po návratu do Montrealu, kde bydlel, oznámil, že v oblasti žije mnoho kožešinové zvěře.

V tomtéž roce se newyorčan John Jacob Astor rozhodl, že postaví při ústí Columbie do oceánu pevnost Fort Astoria, která bude využívána jako západní základna jeho společnosti Pacific Fur Company, která obchodovala s kožešinou. Pevnost se stala prvním stálým evropským osídlením v Oregonu.

O rok později, při Britsko-americké válce, se Britové zmocnili všech základen společnosti Pacific Fur Company. Dohoda z roku 1818 rozhodla o tom, že budou Britové a Američani společně vlastnit území západně od Skalnatých hor až k pobřeží Pacifiku. Ve dvacátých a třicátých letech devatenáctého století dominovala oblasti Společnost Hudsonova zálivu, která ji ovládala ze svého sídla v pevnosti Fort Vancouver.

V roce 1841 zemřel zkušený lovec a podnikatel Ewing Young a zanechal po sobě velké bohatství, ale žádného dědice. Po jeho pohřbu se tak konalo důležité jednání o jeho majetku. Soudcem měl být Ira Babcock z Methodistické misie, která ležela v Oregonu. Nejprve se konala dvě jednání v Champoegu, kde se diskutovalo o obavách z vlků a dalších nebezpečných zvířat. O rok později pak začalo jednání všech osadníků v Oregonu s hlavními komisaři Davidem Hillem, Alansonem Beersem a Josephem Galem. Tato setkání byla prvními pokusy o politická jednání v Oregonu před tím, než proběhla anexe ke Spojeným státům.

Také v roce 1841, Sir George Simpson, guvernér Společnosti Hudsonova zálivu zastavil politiku společnosti, která byla proti migraci osadníků do Oregonu, protože zjistil, že odporuje plánům lukrativního prodeje kožešin. Nechal tedy přestěhovat okolo dvou set osadníků z kanadské kolonie Red River v Manitobě do farem v okolí pevnosti Fort Vancouver. Proběhla tak expedice Jamese Sinclaira.

V letech 1842 a 1843 přivedla do Oregonu mnoho nových osadníků Oregonská stezka. Chvíli to vypadalo, že budou USA a Británie válčit potřetí za 75 let, dohoda o hranici proběhla ale v míru. V roce 1846 se v Oregonské dohodě obě strany dohodly na tom, že hranice mezi Spojenými státy a Britskou Severní Amerikou budou na 49. rovnoběžce, kde leží například záliv Semiahmoo Bay.

Osazování se zvýšilo v roce 1850 díky dotacím půdy od Spojených států po přemístění původních obyvatel do indiánských rezervací.

Po připojení ke Spojeným státům[editovat | editovat zdroj]

Oregon byl připojen k Unii 14. února 1859. Za Americké občanské války byly vojenské jednotky, které zde sloužily, poslány na východ. V Kalifornii probíhal nábor dobrovolnických kavaleristů, kteří se později přesunuli do Oregonu, aby tam udržovali mír. 1. Oregonská kavalerie zde sloužila až do roku 1865.

V osmdesátých letech devatenáctého století se rozšíření železnic do Oregonu podílelo na lepším obchodu se dřevem a pšenicí a na růstu oregonských měst.

20. a 21. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1902 začal v Oregonu systém přímé demokracie, zvaný Oregonský systém. Občané rozhodují prostřednictvím referend.

Průmyslový boom zažil Oregon ve třicátých letech dvacátého století, po výstavbě Bonnevillovy přehrady na řece Columbii. Hydroenergie, potraviny a dřevo z Oregonu pomáhaly zásobovat vývoj průmyslu na západě USA i přesto, že časté změny v americkém systému zraňovaly oregonskou ekonomiku.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Území dnešního státu Oregon bylo odjakživa osídleno Indiány, původními obyvateli severoamerického kontinentu. Součástí USA je Oregon od 14. února 1859, kdy se připojil jako 33. stát. Oregon je rozlohou devátý největší stát USA. Kromě dvou velikých řek Columbia a Snake v něm nalezneme vysoké hory (nejvyšší Mount Hood - 3.428 m) a pouště na severovýchodě. V Oregonu je národní park Crater Lake National Park.

Osídlení je soustředěno v oblasti mezi oceánem a Kaskádovým pohořím, především v údolí řeky Wilamette. Tato část státu je poměrně bohatá na srážky, naopak oblast za Kaskádovým pohořím je suchá a řídce osídlená, protože vlhkost putující od oceánu je zablokována pohořím.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 3 831 074 obyvatel.[1] Nejvíce obyvatel ze současných 3,5 milionů žije na severozápadě země v městských aglomeracích, naopak jihovýchod země je téměř neobydlen. Hlavním městem je Salem, ale největším městem je Portland. Dalším velkým městem je Eugene. Z přistěhovalců tvoří největší skupinu (přes 20 %) Němci.

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 11,7% populace.[1]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Přes 75% obyvatelstva jsou věřící, v drtivé převaze křesťané - protestanti.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Průmyslový růst se na západ USA dostával s železnicí, do Oregonu je přivedla stavba přehrady Bonneville na řece Columbia v roce 1943.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oregon na anglické Wikipedii.