Wisconsin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státu USA. O řece Wisconsin pojednává článek Wisconsin (řeka).
State of Wisconsin
Vlajka amerického státu Wisconsin Pečeť amerického státu Wisconsin
Vlajka státu Wisconsin Pečeť státu Wisconsin
Přezdívka: Badger State (Stát jezevců), America´s Dairyland
Wisconsin na mapě USA
Úřední jazyky žádný
Hlavní město Madison
Největší město Milwaukee
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
23. v USA
169 790 km²
140 926 km²
28 864 km² (17 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
20. v USA
5 556 506 (2000)
38,13/km² 23. v USA
Počet okresů 72
Časové pásmo UTC -6/-5 (letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

42°30' s.š. až 47°05' s.š.
86°46' z.d. až 92°53' z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

595 m
320 m
77 m
Guvernér Scott Walker (R)
Senátoři Herb Kohl (D)
Russ Feingold (D)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

WI
Wis.
US-WI
Přistoupení do unie 29. květen 1848 (30.)
Oficiální web www.wisconsin.gov

Wisconsin (anglická výslovnost zvuk [wɪˈskɒnsɨn] IPA) je 30. stát Spojených států amerických, k nimž se připojil 29. května 1848. Má necelých 5,5 miliónů obyvatel a rozlohu 169 790 km². Leží na Středozápadě USA. Na západě, severo západě a částečně i severu sousedí s Minnesotou, přičemž část hranice vede Hořejším jezerem, stejně jako severní část hranice se státem Michigan, s nímž hraničí na severu, severovýchodě a východě. Velká část „michiganské“ hranice prochází Michiganským jezerem. Na jihu Wisconsin hraničí s Illinois a na jihozápadě Iowou. Hlavním městem je Madison, největším Milwaukee.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvním evropským průzkumníkem na území Wisconsinu byl Francouz Jean Nicolet, který roku 1634 přistál v oblasti Red Banks (poblíž dnešního města Green Bay) ve snaze nalézt cestu do Orientu. Francouzi ovládali území až do roku 1763, kdy jej postoupili Britům.

Od roku 1788 do roku 1800 byl Wisconsin součástí Severozápadního teritoria. Později byl spravován jako součást Teritoria Indiana (18001809), Teritoria Illinois (18091818) a Teritoria Michigan (18181836). Osidlování začalo otevřením dvou veřejných pozemkových úřadů v roce 1834. Teritorium Wisconsin bylo zřízeno 3. července 1836 a existovalo až do 29. května 1848, kdy se Wisconsin stal 30. státem Unie.

Raná historie byla ponejvíce ovlivněna těžbou galenitu (sulfid olovnatý). Ve 20. až 40. letech 19. století byl Wisconsin důležitým těžebním státem, což se odráží v názvech mnoha měst, například Mineral Point. Když se díky dohodám s indiány otevřel kolonizátorům jižní Wisconsin, zachvátila tisíce horníků „Olověná horečka“. Mnozí z nich byli imigranti z anglického hrabství Cornwall. Více než polovina produkce olova ve Spojených státech byla v té době zajišťována Wisconsinem. Belmont, město v důlní oblasti, se dokonce načas stalo hlavním městem státu. Ve 40. letech 19. století snadno dosažitelné zásoby rudy došly a většinu zkušených horníků odlákala zlatá horečka v Kalifornii. Z těžařského období pochází také přezdívka „Badger State“ (Jezevčí stát). Tu získal Wisconsin z toho důvodu, že mnoho horníků se svými rodinami žilo přímo v dolech, kde pracovali. Proto byli přirovnáváni k jezevcům.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Wisconsin patrně pochází z odžibvejského slova Miskwasiniing, které znamená „Místo červeného kamene“. Zřejmě bylo používáno pro označení řeky Wisconsin. Francouzi jej zaznamenali jako Ouisconsin, do dnešní podoby bylo upraveno Brity. Novější odžibvejské slovo (Wiishkoonsing či Wazhashkoonsing) nicméně znamená „Místo ondatřího doupěte“ nebo „Místo malých ondater". Jiné teorie tvrdí, že slovo má význam „Shromáždění vod“, případně „Velká skála“. Původně se název Wisconsin používal pouze pro řeku Wisconsin, později byl rozšířen na celé teritorium.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Wisconsin ve Wikimedia Commons