Mississippi (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mississippi
řeka u Hastingsu v Minnesotě
řeka u Hastingsu v Minnesotě
Základní informace
Délka toku 3770 (6420) km
Plocha povodí 3 268 000 km²
Průměrný průtok 19 000 m³/s
Světadíl Amerika
Pramen
jezero Itasca
446 m n. m.
Ústí
Mexický záliv
0 m n. m.
Protéká
USAUSA USA (MinnesotaMinnesota Minnesota, WisconsinWisconsin Wisconsin, IowaIowa Iowa, IllinoisIllinois Illinois, MissouriMissouri Missouri, KentuckyKentucky Kentucky, ArkansasArkansas Arkansas, TennesseeTennessee Tennessee, MississippiMississippi Mississippi, LouisianaLouisiana Louisiana)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Mexický záliv, Povodí Mississippi (USA 98,46%, Kanada 1,54%)[1]
Mississippi watershed map 1.jpg
Mississippi, její přítoky a povodí

Mississippi (anglicky Mississippi River v jazyce místních indiánů „Velká řeka“) je největší řeka Severní Ameriky a jedna z největších řek na světě, která protéká Spojenými státy americkými od severu k jihu a ústí do Mexického zálivu. Je dlouhá 3770 km. Od pramene svého přítoku Missouri dosahuje 6420 km, čímž zaujímá čtvrté místo na světě. Plocha povodí, které se rozprostírá od Skalistých hor k Appalačskému pohoří a od Velkých jezer k Mexickému zálivu, činí 3 268 000 km², což je 40 % rozlohy pevninských USA bez Aljašky. Povodí Mississippi a jejich přítoků je třetí nejrozsáhlejší na světě, hned po Amazonce a Kongu.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení na severu USA západně od Hořejšího jezera pod jménem Nicollet Creek a pod jezerem Itasca v nadmořské výšce pouhých 446 m přijímá své jméno Mississippi. Protéká ze severu na jih deseti státy USA Minnesota, Wisconsin, Iowa, Illinois, Missouri, Kentucky, Arkansas, Tennessee, Mississippi a Louisiana. Údolí bylo vytvořeno ve směru hlavního odtoku ledovcových vod na konci čtvrtohorního zalednění Severní Ameriky. Podle morfologie doliny, podmínek průtoku a vodního režimu se tok řeky dělí na tři části. Za hranici mezi nimi byla vybrána ústí velkých přítoků Missouri a Ohio.

Horní tok[editovat | editovat zdroj]

Na horním toku protéká nejprve přes nevelká jezera, mezi nimiž vytváří kamenité peřeje a říční prahy. Nejvýznamnější z nich je vodopád St. Anthony u města Minneapolis, další se nacházejí u měst Davenport a Keokuk. Od města Minneapolis je koryto řeky upraveno pomocí zdymadel a až k ústí Missouri je přerušeno více než 20 hrázemi.

Střední tok[editovat | editovat zdroj]

Na středním toku teče převážně v jednom korytě. Dolina je široká 10 až 15 km a je ohraničena prudkými břehy. Pod ústím Missouri teče její kalná a blátivá voda v délce 150 až 180 km vedle sebe s víceméně průzračnou vodou Mississippi.

Dolní tok[editovat | editovat zdroj]

Na dolním toku protéká rozsáhlou rovinou tvořenou naplavenými usazeninami. Šířka říčního údolí se postupně zvyšuje z 25 na 70 až 100 km. Koryto je členité a vytváří četná ramena včetně slepých. Nízký sklon toku řeky a její délka způsobují časté vytváření meandrů. Ty vytvářejí labyrint průtoků, říčních jezer a rozsáhlých nivních mokřadů, které jsou zatápěny při povodních. Koryto je zde téměř všude obehnáno přirozenými břehovými valy, které jsou opevněny systémem protipovodňových hrází s cílem zabránit zavodnění okolní krajiny. Celková délka těchto hrází dosahuje přibližně 4000 km. Mezi valy teče řeka místy nad úrovní okolní krajiny.

Delta[editovat | editovat zdroj]

Ústí do Mexického zálivu, přičemž vytváří rozsáhlou deltu, která začíná pod městem Baton Rouge, má lopatovitý tvar a její rozloha činí přibližně 36 000 km². Prodlužuje se směrem do moře o 85 až 100 m za rok, díky přibližně 400 Mt nánosů, které řeka přináší. V konečné fázi se delta rozděluje na 6 základních poměrně krátkých ramen o délce 20 až 40 km, která ústí do Mexického zálivu. Hlavním z nich je jihozápadní Southwest-Pass, kterým protéká asi 30% odtoku. Při povodních na dolním toku se část vod na východě přelévá do jezera Pontchartrain, které se nachází u města New Orleans a využívá se právě pro jejich zachycení a ochránění zmíněného města. Na západě se pak část vod přelévá do koryta řeky Atchafalaya, která teče paralelně s Mississippi ve vzdálenosti 15 až 40 km a ústí také do Mexického zálivu.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Mississippi v New Orleansu

Přítoky zleva:

Řeka Délka toku (km) Splavná část (km)
Chippewa 295 80
Wisconsin 692 322
Illinois 439 439
Ohio 1569 od střed. toku

Přítoky zprava:

Řeka Délka toku (km) Splavná část (km)
Minnesota 534 nesplavná
Des Moines 526 nesplavná
Missouri 3725 od Fort Bentonu
Arkansas 2334 1000
Red 1638 od Shreveportu

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Zdrojem vody jsou sněhové i dešťové srážky. Pravé přítoky přivádějí převážně vodu z roztátého sněhu a ledu ve Skalistých horách a naopak levé přítoky přivádějí vody z dešťů a průtrží mračen. Pro režim řeky jsou charakteristické jarní a letní vzestupy hladiny a prudké dešťové povodně. K nejvyšším povodním dochází, když se potkají období tání sněhu v povodí horní Mississippi a v povodí Missouri s obdobím vydatných dešťů v povodí Ohia, která má na soutoku značně větší průtok než Mississippi. Největší povodně nastaly v letech 1844, 1903, 1913, 1927, 1937, 1947, 1951, 1952 a 1965. Ani hydrotechnické stavby na dolním toku nemohou plně ochránit sídla a pole v údolí řeky. Roční průměrný průtok v deltě je roven 19 000 m³/s a při katastrofálních povodních narůstá na 50 000 až 80 000 m³/s. V létě naopak klesá na 3000 až 5000 m³/s. Průměrný roční rozsah kolísání úrovně hladiny dosahuje 7,2 m (u Saint Paul), 14,3 m (u St. Louis), 18,3 m (u Cairo), 5 až 6 m (u New Orleans). Na horním toku řeka zamrzá na 3 až 4 měsíce.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Řeka je pohodlnou vodní cestou od Mexického zálivu do středu severoamerického kontinentu. Je důležitou dopravní tepnou USA a spojuje rozvinuté průmyslové a zemědělské oblasti země. Na přelomu 19. a 20. století vodní doprava sice prohrávala v konkurenci železniční, ale opět se začala vzmáhat v souvislosti s průmyslovým rozvojem oblasti Velkých jezer a tento vzestup pokračoval ještě výrazněji po 2. světové válce. Řeka je spojena s povodím Velkých jezer s hlubokou vodní cestou po Řece Svatého Vavřince s Atlantským oceánem. Illinoiská vodní cesta, která začíná v Michiganském jezeře u města Chicago vede systémem kanálů a splavněných řek k levému přítoku Mississippi řece Illinois. V ústí leží město New Orleans, které je jedním z největších námořních a říčních přístavů USA. U něj řeku křižuje Pobřežní kanál, který byl vybudován za účelem spojení průmyslových oblastí na pobřeží Mexického zálivu. Říční doprava probíhá po řece do Saint Paul v délce 3130 km. Námořní lodě plují do Baton Rouge. Délka vodních cest v povodí Mississippi dosahuje 25 000 km. Hlavní přepravované náklady jsou ropné produkty, stavební materiály, kamenné uhlí a chemické látky. Překážkami plavby jsou skalnaté prahy, pohybující se písky a kolísavý vodní stav. Na horním toku pravostranných přítoků byly postaveny mnohé vodní elektrárny. Největší umístěná přímo na řece se nachází u města Keokuk. Největší města a přístavy na řece jsou Minneapolis, Saint Paul, Davenport, St. Louis, Memphis, Baton Rouge a New Orleans.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mississippi River ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mezinárodní povodí řek v Severní Americe, Mississippi

Literatura[editovat | editovat zdroj]