Čtvrtohory
Čtvrtohory (také též Antropozoikum, či Kvartér) je označení pro geologické období, které zahrnuje zhruba posledních 2,5 milionů let. Dělí se na starší čtvrtohory (pleistocén) a mladší čtvrtohory (holocén). Starší čtvrtohory zahrnují z historického hlediska starší dobu kamennou (paleolit). Mladší čtvrtohory zahrnují pouze posledních 10 000 let, z historického hlediska jde o střední dobu kamennou (mezolit) mladší dobu kamennou (neolit) a veškerá období od doby bronzové až za dnešek.
Geologicky navazují čtvrtohory na třetihory, ve kterých dosud pokračuje Alpinské vrásnění. Klima je typické periodickými poklesy teplot, které vyúsťují v doby ledové (zvané glaciály). V průběhu těchto období došlo k rozšíření pevninských ledovců. V naší oblasti měla krajina vzhled tajgy až tundry a doznívala zde sopečná činnost[1]. V dobách meziledových (interglaciály) docházelo k oteplení asi na dnešní úroveň. (Předpokládá se, že lidstvo se nyní nachází právě mezi dvěma ledovými dobami.)
Ve vývoji živočichů jsou nejdůležitější savci. V oblasti střední Evropy žili např. mamuti, srstnatí nosorožci, koně, jelenovití (mezi nimi obrovitý Megaloceros giganteus s rozpětím lopat paroží až 3m) šavlozubé kočkovité šelmy (Machairodus), jeskynní lvi, jeskynní medvědi apod. Pokračuje vývoj člověka a dalších primátů.
Nastal ústup hlavonožců a naopak rozvoj ptáků a mlžů.
Dělení kenozoika (před 65mil.lety do současnosti) na třetihory (do hranice před 2,5mil.lety) a čtvrtohory (hranice od 2,5mil.let - dosud), je však považováno za zastaralé, překonané a používá se již jen minimálně a pouze informativně. V současnosti je platné rozdělení kenozoika na paleogén a neogén (hranice mezi nimi je před 23mil.lety).
