Miocén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Miocén (23 Ma - 5,33 Ma před současností) je nejdelší geologická epocha v období třetihor (či kenozoika). Jižní Amerika se během něj dostala do vlivu subdukce v Pacifiku. Tím vznikly Andy a na jižním okraji Severní Ameriky se začal formovat poloostrov, který později vytvořil pevninskou šíji mezi Severní a Jižní Amerikou (dnešní Mexiko). Oceán Tethys zcela zmizel a změnil se v poušť - Saharu, Indický subkontinent se srazil s Euroasijskou deskou, což zapříčinilo vznik Himálají (asi před 10 Ma).

Pokračovalo také ochlazování planety, asi před 15 miliony let Arktida začala definitivně zamrzat. Lesy na mnoha místech planety postupně řídly a byly z velké části nahrazovány stepí.

Na konci miocénu se v Africe také objevují první přímí předchůdci člověka - hominini jako byl Sahelanthropus tchadensis (asi před 7 Ma) nebo Orrorin tugenesis (asi před 6 Ma).

Neogén
Předchůdce:
Oligocén (Paleogén)
23 Ma–5,3 Ma
Miocén
Nástupce:
Pliocén
Kenozoikum
Třetihory Čtvrtohory
Paleogén Neogén
Paleocén Eocén Oligocén Miocén Pliocén Pleistocén Holocén