Hlodavci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hlodavci

Myš domácí (Mus musculus)
Myš domácí (Mus musculus)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Bowdich, 1821
Čeledi
Sesterská skupina
zajícovci (Lagomorpha)

Hlodavci (Rodentia) jsou zdaleka nejpočetnější řád z celého stromu savců[1]. Většinou jde o menší živočichy. Jejich charakteristickým rysem je tvar a uspořádání zubů. Přední řezáky jsou přeměněny v hlodáky; špičáky chybí úplně. Hlodáky mají přední stranu pokrytou tvrdou sklovinu a zadní stranu mnohem měkčí zubovinou. Díky většímu obrušování měkčí zadní části si zuby udržují stále ostrou hranu.

Většina hlodavců je býložravá. Jejich největším zástupcem je kapybara.

Podmínky úspěchu[editovat | editovat zdroj]

Co umožnilo těmto živočichům dosáhnout tak velké úspěšnosti? V úvahu přicházejí tři hlavní faktory. Prvním je skutečnost, že ačkoli hlavní evoluční diverzifikace savců probíhala v eocénu (před 37 až 57 miliony let), jedna z čeledí hlodavců – Muridae – se objevila až v pliocénu (před 5 miliony let) a je tedy ještě relativně mladá. Se svými již více než 1000 druhy tato čeleď ještě stále zvyšuje svoji genetickou diverzitu. Během svého vývoje také zůstala poměrně nespecializována. Za druhé jsou hlodavci poměrně drobní. Většina z nich váží méně než 150 g, i když je známa řada výjimek, např. kapybara, která váží až 80 kg. Malá tělesná velikost jim poskytuje příležitost využít širokou škálu mikrobiotopů. Za třetí jsou mnozí hlodavci mimořádně plodní. Krátká doba březosti, velké vrhy a časté rozmnožování jsou charakteristiky umožňující přežít v nepříznivých podmínkách a rychle využít příznivých. Kombinace evoluční přizpůsobivosti, malých tělesných rozměrů a vysoké reprodukce umožnila, aby poměrně neveliké strukturální a funkční změny postačovaly k vzniku záplavy současných druhů.

Zástupci hlodavců[editovat | editovat zdroj]

Systematika hlodavců[editovat | editovat zdroj]

Fylogeneze hlodavců je velmi složitá, což je dáno zejména jejich rychlou evolucí, komplikující přesné stanovení fylogenetických vztahů. Dělení na základě morfologických dat není úplně přesné, nicméně základní dělení se odvíjí podle polohy angulárního výběžku na mandibule. Takto můžeme hlodavce rozdělit na sciurognátní (veverkočelistní) a hystrikognátní (dikobrazočelistní). Dalším důležitým morfologickým znakem je utvoření komplexu žvýkacího svalu. Existují čtyři typy - protogomorfní, myomorfní, sciuromorfní a hystrikomorfní. Tyto dvě charakteristiky se mohou vzájemně různě kombinovat, např. rypošovití jsou hystrikognáti s protrogomorfním uspořádáním žvýkacího svalu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Hlodavci, s. 131.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]