Myš domácí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Myš

myš domácí
myš domácí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Čeleď: myšovití (Muridae)
Rod: myš (Mus)
Binomické jméno
Mus musculus
Rozšíření na mapě světa
Rozšíření na mapě světa

Myš domácí (Mus musculus) je nejvýznamnější druh myši z čeledi myšovití.

Je to domácí škůdce a je jedním z významných modelových organismů a laboratorních živočichů.

Horní přední zuby mají zářez

Některé charakteristické znaky a odlišnosti[editovat | editovat zdroj]

Poněkud se délkou těla i ocásku liší myši západoevropské od žijících např. na Slovensku. Čím více na východ, tím je ocásek kratší[1].

  • játra: slabě vyvinutá vazivová tkáň mezi jaterními lalůčky → téměř ode sebe nejsou ohraničeny. Jsou tam také kolem cév lymfoidní buňky.
  • Má žlučový měchýř (na rozdíl od potkana)
  • Předloketní kosti jsou spojené vazivově → nelze provést supinaci a pronaci.
  • Kompakta dlouhých kostí: na příčném průřezu malý počet osteonů.
  • Zdvojením poplicnice vzniká pleurální vak pro srdeční lalok plíce.
  • V ledvině je jen jedna papila ledvinná. V ledvině je hodně glykogenu – hlavně u mladých zvířat.
  • Nadledvina: ostré ohraničení mezi kůrou a dření viditelné pouhým okem.
  • Děloha: jednovrstevný cylindrický epitel, spodní úsek krčku: vrstevnatý dlaždicový epitel. Děložní žlázky ojediněle málo rozvětvené. U březí myši rozšíření cév v děloze, okolní tkáň se překrví.
  • Odlišnosti (od člověka) také v placentě.
  • Příštítná žláza: člověk má dva páry, hlodavci mají jeden pár.
  • erytrocyty: průměr 5,7 μm, anizocytóza (kolísá velikost), počet 6-11 miliónů v ml
  • aorta: 6-10 elastických blanek u medie, směrem k periférii řídnou
  • slezina: bílá dřeň je na příčném řezu viditelná pouhým okem
  • kůže: není stratum lucidum, není pigment v epidermis ani ve škáře, potní žlázy jsou zakrnělé a v kůži řídce.
  • nášlapové polštářky na prstech a na dlani, drsná kůže, málo svaloviny, málo tuku
  • slepé střevo: 3 cm dlouhé (tračník je dlouhý 12 cm)
  • plíce: levá plíce lobus sinister má jeden lalok, pravá plíce lobus dexter má čtyři laloky (anglicky: cranial, middle, caudal, accesory lobus). Na rozdíl od plic člověka, který má levá plíce 2 laloky (superior, inferior) a pravá plíce 3 laloky (superior, middle, inferior).
  • počet chromozomů: 20 párů

Vývoj myši[editovat | editovat zdroj]

  • Od 6 párů somitů: pravidelné kontrakce srdce.
  • Obecně je nejdůležitější fáze vývoje od 7,5-8 dne p.c. (objeví se neurální rýha (early headfold stage)) až pod 9,5-10 dne p. c. (objeví se přední končetiny).
  • inverze zárodečných vrstev (inversion of the germ layers, „turning“, axial rotation). Je to u myši a všech hlodavců, ale není u dalších savců. V období od 7,5-8 dne (6-8 párů somitů) až 9-9,5 dne (14-16 párů somitů, tzn. Theiler fáze 12-13).
  • Ve věku nad 11,5 dne lze určit fázi i jen zvenku morfologicky (i jen podle nenařezaného materiálu.)
  • Theiler fáze 19 a výše je lepší nepopisovat fázemi ale přímo věkem myši.
  • U myši je přechod embryofétus (asi Theiler fáze 23, fétus je včetně TS 23) velmi krátké období vývoje . Proto je v mnoha publikacích o vývoji myší u všech fází pojem „embryo“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Myš domácí, s. 182.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]