Luskouni
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luskoun ostrovní (Manis javanica)
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Rod | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| šelmy (Carnivora) |
Luskouni (Pholidota) jsou řád savců nejasného evolučního původu s velkými rohovitými šupinami, které pokrývají jejich tělo. Můžeme je najít v Africe a Asii. Na jejich jídelníčku se nacházejí převážně mravenci, termiti a jiný hmyz. Mají bezzubé čelisti. Tato čeleď vznikla přibližně před 65 miliony lety.
Obsah |
[editovat] Popis
Nezaměnitelným rysem jsou rohovité navzájem se překrývající šupiny, které kryjí vrchní a vnější strany těla luskouna. Na krku, břiše a na vnitřní straně končetin šupiny chybí. Mají malou, úzkou, klínovitou hlavu, protáhlé tělo a dlouhý ocas. Délka těla se pohybuje mezi 65 až 150 cm, délka ocasu mezi 40 až 90 cm. Váží od 2 do 35 kg. Luskouni mají končetiny s pěti prsty zakončené silnými drápy, které při chůzi kladou na stranu. Všechny druhy se na krátké vzdálenosti dovedou pohybovat po zadních končetinách přičemž používají ocas jako oporu. Ke spánku, i k útoku, se pevně srolují do klubka. Jejich svaly jsou tak silné, že není možné je narovnat.
[editovat] Výskyt
Luskouni se vyskytují ve střední a jižní Africe a v jižní Asii. Žijí v lesích. Některé africké druhy žijí pouze na stromech, tři asijské druhy částečně na stromech a částečně na zemi.
[editovat] Způsob života
Luskouni jsou samotářští noční tvorové, kteří přes den odpočívají ve stinném úkrytu. Kromě lidí se luskouni, díky svému fyzickému vybavení, dokáží ubránit i větším šelmám. Při ohrožení se pevně stáhnou do klubka. Síla stahu a pohyb šupin mohou útočníkovi rozdrtit končetiny. Na svou obranu také dokáží vystřikovat páchnoucí sekret. Luskouni jsou hmyzožraví, převážně se živí mravenci a termity. Dlouhým lepkavým jazykem odchytávají svou potravu a jelikož nemají žádné zuby polykají ji v celku. K rozmělnění potravy dochází až v žaludku. Po spáření a pěti měsících březosti rodí samice živé mládě, které váží od 100 do 500 g. U asijských druhů byly pozorovány 2 i 3 mláďata v jednom vrhu. U druhů žijících na stromech se mládě po narození přichytí matce na ocas a je nošeno až 3 měsíce. Luskouni dospívají ve věku 1 až 2 let a jejich délka života je přibližně 13 let.
[editovat] Druhy
Existuje 7 druhů luskounů:[1]
- luskoun bělobřichý - Manis tricuspis
- luskoun dlouhoocasý - Manis tetradactyla
- luskoun krátkoocasý - Manis pentadactyla
- luskoun ostrovní - Manis javanica
- luskoun stepní - Manis temminckii
- luskoun tlustoocasý - Manis crassicaudata
- luskoun velký - Manis gigantea
[editovat] Reference
- ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠNÍK, Tomáš. internetová encyklopedie savců [online]. Univerzita Palackého Olomouc, [cit. 2009-09-11]. Dostupné online.
| Třída savci |
|---|
| Podtřída vejcorodí: řád ptakořitní |
| Podtřída živorodí: |
|
Nadřád placentálové: řády: chudozubí | letuchy | tany | primáti | hlodavci | zajícovci | hmyzožravci | letouni | luskouni | šelmy | lichokopytníci | sudokopytníci | kytovci | Afrosoricida | bércouni | hrabáči | damani | chobotnatci | sirény |
|
Nadřád vačnatci: řády: vačice | vačíci | kolokolové | kunovci | bandikuti | vakokrti | dvojitozubci |