1904
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1900 • 1901 • 1902 • 1903 • 1904 • 1905 • 1906 • 1907 • 1908 ► ►►
Obsah |
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události [editovat]
Česko
- 9. ledna – Byl zahájen parní provoz na dráze Hrušov – Polská Ostrava.
- 11. prosince – v Praze byl otevřen vyšehradský tunel
Předlitavsko
- 31. prosince - předsedou vlády (podruhé) Paul Gautsch (do 1906)
Svět
- 5. ledna – Japonsko přerušuje diplomatické styky s Ruskem a stahuje své diplomaty ze země
- 10. ledna – vyhlašuje Japonsko Rusku válku po předchozím útoku japonských torpédových člunů na ruskou eskadru v přístavu Port Arthur
- 8. dubna – Anglie a Francie uzavřely tzv. srdečnou dohodu o rozdělení sféry vlivu na kolonie.
- 10. května – obklíčila japonská armáda přístav Port Arthur a zahájila jeho obléhání, přitom padlo 192 000 Japonců a 27 000 ruských vojáků
- 14. června – zahájen provoz Pacifické železnice, spojující kanadský Montreal s pobřežím Tichého oceánu
- 3. srpna – obsazuje britská vojenská expedice tibetskou Lhasu, kterou předtím opustil dalajláma, smlouva o podřízení Tibetu britské nadvládě byla podepsána 7. září
- 10. srpna – porážejí Japonci definitivně ruské loďstvo u Port Arthuru
- 25. září – byla zprovozněna celá trať Transsibiřské magistrály, spojující Moskvu a Vladivostok
- 5. prosince – dobyla japonská vojska významnou strategickou vyvýšeninu nad přístavem Port Arthur, což vedlo k brzkému zničení celého obleženého přístavu
Vědy a umění [editovat]
- 21. ledna – se v Brně konala premiéra opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa
- 16. června – Bloomsday. Den, během kterého se odehrává Joyceův román Odysseus
- 26. listopadu – zahájena souborná výstava díla Antonína Slavíčka v pražském Mánesu
- automobilka Renault zavádí do výroby hydraulické tlumiče kol
- byl vynalezen ofsetový tisk (William Rubel)
- František Adamec představil "Adamcovu míru" (úlový rámek o rozměrech 39x24cm)
- v italském Larderellu začíná pracovat elektrárna využívající geotermální energie
- J. A. Fleming sestrojil dvouelektrodovou elektronku - diodu.
Sport [editovat]
- červenec – druhý ročník cyklistického závodu Tour de France, řada skandálů a nesportovního chování účastníků
- 29. srpna – začaly 3. novodobé olympijské hry v americkém Saint Louis, hry se konaly jako součást světové výstavy a oslav na počest 100. výročí připojení St. Louis k USA (skončily 3. září)
- 25. října – byl založen Sportovní klub Moravská Slavia Brno
Nobelova cena [editovat]
- literatura: Francouz Frédéric Mistral a Španěl José Echegaray
- medicína: Rus Ivan Petrovič Pavlov – podmíněné a nepodmíněné reflexy v jednání
- fyzika: Brit John Rayleigh
- chemie: Brit William Ramsay
- cena míru: belgický Institut pro mezinárodní právo
Narození [editovat]
Česko
- 6. ledna – Miloš Václav Kratochvíl, český spisovatel († 9. července 1988)
- 12. ledna – Rudolf Maria Mandé, český dirigent a hudební skladatel († 12. srpna 1964)
- 23. ledna – Theodor Schaefer, český hudební skladatel a pedagog († 19. března 1969)
- 18. března – Edvard Cenek, český spisovatel a fotograf († 26. července 1971)
- 6. dubna – Jiří Frejka, český režisér a divadelní teoretik († 27. října 1952 - sebevražda)
- 2. května – Václav Holzknecht, hudební kritik a teoretik († 13. srpna 1988)
- 2. června – František Plánička, fotbalový brankář († 20. července 1996)
- 1. června – Jaroslav Černý, malíř († 1984)
- 11. června – Emil František Burian, český režisér, dramatik a hudební skladatel († 9. srpna 1959)
- 19. června – Aloys Skoumal, český překladatel († 4. července 1988)
- 10. července – Iša Krejčí, (vlastním jménem František Krejčí), skladatel a dirgent († 6. března 1968)
- 18. července – Václav Marel, český hudební skladatel († 9.prosince 1964)
- 8. srpen
- Václav Morávek, český voják († 21. března 1942)
- Josef Hotový, český kapelník, skladatel taneční hudby a varhaník († 2. dubna 1975)
- 19. srpna – František Omelka, český spisovatel († 23. července 1960)
- 14. září – Karel Šrom, český hudební skladatel a publicista († 21. října 1981)
- 18. října – Erik Adolf Saudek, český překladatel († 16. července 1963)
- 31. října – Rudolf Burkert, československý skokan na lyžích a sdruženář († 1985)
- 4. prosince – Jan Tříska, český akademický sochař († 24. září 1976)
- 8. prosince – František Pravda, katolický kněz a spisovatel (* 17. dubna 1817)
- 10. prosince – Antonín Novotný, československý prezident († 28. ledna 1975)
- Stan Bubenič, český esperantista († 1979)
Svět
- 2. února – Valerij Čkalov, sovětský pilot († 15. prosince 1938)
- 12. února – Étienne Wolff, francouzský biolog († 18. listopadu 1996)
- 4. března – George Gamow, americký fyzik ukrajinského původu. Je pokládán za otce teorie "Velkého třesku" († 20. srpna 1968)
- 7. března – Reinhard Heydrich, obergruppenführer SS, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě († 4. června 1942)
- 4. května – Umm Kulthum, egyptská zpěvačka († 3. února 1975)
- 28. června – Pavel Alexejevič Čerenkov, ruský fyzik, známý zdůvodněním vzniku Čerenkovova záření († 6. ledna 1990)
- 12. července – Pablo Neruda, chilský básník († 23. září 1973)
- 4. srpna – Witold Gombrowicz, polský spisovatel († 24. července 1969)
- 8. září – Yves Giraud Cabantous, francouzský automobilový závodník († 1973)
- 2. října – Graham Greene, anglický spisovatel († 3. dubna 1991)
- 26. října – Boris Čajkin, běloruský dirigent († 10. května 1978)
Úmrtí [editovat]
Česko
- 2. ledna
- Bedřich Bernau, český spisovatel (* 22. srpna 1849)
- Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský, český šlechtic (* 22. října 1834)
- 16. ledna – Václav František Bambas, český filolog a překladatel (* 5. října 1822)
- 18. dubna – František Bíza, český malíř (* 22. listopadu 1849)
- 21. dubna – Josef Seifert, generální vikář litoměřické diecéze (* 4. prosince 1822)
- 1. května – Antonín Dvořák, český hudební skladatel (* 8. září 1841)
- 14. června – Karel Šimanovský, divadelní herec a režisér (* 4. listopadu 1826)
- 15. června – Bedřich Peška, český básník a spisovatel (* 25. října 1820)
- 3. července – Rudolf Thurn-Taxis, český šlechtic, právník a mecenáš (* 25. listopadu 1833)
- 29. listopadu – Julius Roth, český filolog, autor jazykových učebnic (* 25. června 1842)
- 9. prosince – Josef Uhlíř, středoškolský profesor a básník (* 2. září 1822)
- 25. prosince – František Ferdinand Šamberk, český dramatik, herec a režisér (* 21. dubna 1838)
- 29. prosince – Josef Šimáček, český vinař (* 18. ledna 1837)
- ? – Ignác Axamit, český profesor fyziky a matematiky (* 31. července 1819)
- ? – Karel III. Schwarzenberg, rakouský voják a český politik (* 8. července 1824)
Svět
- 10. ledna – Jean-Léon Gérôme, francouzský malíř a sochař (* 11. května 1824)
- 6. února – Julius von Horst, rakousko-uherský generál a předlitavský politik (* 12. dubna 1829)
- 12. února – Antonio Labriola, italský marxistický filozof (* 2.července 1843)
- 31. března – Vasilij Vasiljevič Vereščagin, ruský malíř (* 26. října 1842)
- 9. dubna – Isabela II. Španělská, španělská královna (* 10. října 1830)
- 13. dubna
- Stěpan Makarov, ruský viceadmirál, oceánograf, polární badatel a lodní konstruktér (* 8. ledna 1849)
- Ernest Fournier de Flaix, francouzský ekonom (* 13. listopadu 1824)
- 24. dubna – William Pittenger, hrdina americké občanské války (* 31. ledna 1840)
- 5. května – Mór Jókai, maďarský spisovatel (* 18. února 1825)
- 6. května – Franz von Lenbach, německý portrétista (* 13. prosince 1836)
- 8. května – Eadweard Muybridge, anglický fotograf a vynálezce (* 9. dubna 1830)
- 10. května – sir Henry Morton Stanley, cestovatel, proslul nalezením nezvěstného cestovatele Livingstonea (* 1841)
- 12. května – Gabriel Tarde, francouzský sociolog (* 12. března 1843)
- 13. května – Eugen Kumičić, chorvatský spisovatel a politik (* 11. ledna 1850)
- 19. května – Korla Awgust Kocor, lužickosrbský hudební skladatel (* 3. prosince 1822)
- 21. května – Étienne-Jules Marey, francouzský vědec, lékař a fotograf (* 5. března 1830)
- 22. května – Hikoma Ueno, japonský fotograf, (* 15. října 1838)
- 1. června – Adolf Peter Záturecký, slovenský pedagog, sběratel slovenské lidové slovesnosti (* 25. listopadu 1837)
- 3. června – Jovan Jovanović Zmaj, srbský spisovatel (* 24. listopadu 1833)
- 17. června – Nikolaj Ivanovič Bobrikov, ruský generál, generální guvernér Finského velkoknížectví (* 27. ledna 1839)
- 22. června – Karl von Stremayr, předlitavský státní úředník a politik (* 30. října 1823)
- 24. června – Richard Knill Freeman, britský architekt (* 1840)
- 6. července
- Witold Zglenicki, polský geolog (* 6. ledna 1850)
- Abaj Kunanbajev, kazašský básník, filozof a hudební skladatel (* 10. srpna 1845)
- 14. července – Paul Kruger, búrský politik a prezident Transvaalu (* 10. října 1825)
- 15. července – Anton Pavlovič Čechov, ruský spisovatel (* 29. ledna 1860)
- 17. července – Wilhelm Marr, německý antisemitský a anarchistický novinář (* 16. listopadu 1819)
- 28. července – Vjačeslav von Pleve, ruský ministr vnitra (* 20. dubna 1846)
- 6. srpna – Eduard Hanslick, rakouský hudební kritik českého původu (* 11. září 1825)
- 9. srpna – Friedrich Ratzel, německý zoolog a geograf (* 30. srpna 1844)
- 25. srpna – Henri Fantin-Latour, francouzský malíř a litograf (* 14. ledna 1836)
- 29. srpna – Murad V., osmanský sultán (* 21. září 1840)
- 18. září – Herbert von Bismarck, německý politik (* 28. prosince 1849)
- 4. října – Frédéric Auguste Bartholdi, francouzský sochař, autor řady monumentálních soch, nejznámější je patrně Socha svobody v New Yorku (* 1834)
- 15. října – Jiří I. Saský, saský král (* 8. srpna 1832)
- 24. října – Apolinary Jaworski, předlitavský politik (* 1825)
- 20. listopadu – Ivan Nikolajevič Gorožankin, ruský botanik (* 28. srpna 1848)
- 12. prosince – Emanuel Stěpanovič Šiffers, ruský šachista (* 4. května 1850)
- 15. prosince – Mélanie Calvatová, vizionářka mariánského zjevení v La Salettě (* 7. listopadu 1831)
- 16. prosince – Juro Surowin, německý publicista, jazykovědec a humanista (* 15. ledna 1831)
- ? – Charles David Winter, alsaský fotograf (* 1821)
Hlavy států [editovat]
- České království – František Josef I.
- Papež – Pius X.
- Království Velké Británie – Eduard VII.
- Francie – Émile Loubet
- Uherské království – František Josef I.
- Rakouské císařství – František Josef I.
- Rusko – Mikuláš II.
- Prusko – Vilém II. Pruský
- Dánsko – Kristián IX.
- Švédsko – Oskar II.
- Belgie – Leopold II. Belgický
- Nizozemsko – Vilemína
- Řecko – Jiří I. Řecký
- Španělsko – Alfons XIII. Španělský
- Portugalsko – Karel I. Portugalský
- Itálie – Viktor Emanuel III.
- Osmanská říše – Abdulhamid II.
- USA – Theodore Roosevelt
- Japonsko – Meidži
- Čínské císařství – Kuang-Sü, fakticky: Cch'-si
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1904:
- Národní listy — ročník 44 rok 1904
- Národní politika — ročník 22 rok 1904
- Budivoj (České Budějovice) — ročník 40 rok 1904 (odkaz vede na přehled ročníků)
- Lumír — ročník 32 rok 1903-1904 (archiv ÚČL AV ČR)
- Čas — ročník 18 rok 1904
- Zlatá Praha — ročník 21 rok 1903-1904
- Osvěta (red. Václav Vlček) — ročník 34 rok 1904
- Říšský zákoník (česká verze) — rok 1904