Herbert von Bismarck
| syn | Gottfried |
|---|---|
| syn | Otto |
| sestra | Marie |
| bratr | Wilhelm |
| otec | Otto von Bismarck |
| děd | Karl Wilhelm Ferdinand |
Nikolaus Heinrich Ferdinand Herbert Fürst (kníže) von Bismarck (* 28. prosince 1849 v Berlíně – † 18. září 1904 ve Friedrichsruhu) byl německý politik.
Životopis [editovat]
Herbert von Bismarck byl nejstarším synem říšského kancléře Otto von Bismarcka. Byl ženatý s Johannou von Puttkamer.
Studoval práva, účastnil se francouzsko-německé války (byl raněn u Mars-la-Touru). V roce 1873 nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí, kde nejprve působil převážně jako osobní sekretář svého otce. Během tohoto působení se ovšem také podílel na zahraničních cestách. Takto byl vyslán jako velvyslanecký rada do Londýna (1882), Petrohradu a Haagu (oba 1884). V roce 1885 byl jmenován státním podsekretářem a v následujícím roce sekretářem ministerstva zahraničních věcí. V Pruském království se stal v roce 1888 ministrem. Díky svému hodně nevlídnému vystupování se stal u svých současníků velmi neoblíbeným. Byly mu přisuzovány dobré vyhlídky na nástupnictví v úřadu kancléře po svém otci.
Poté, co císař Vilém II. Pruský požadoval po jeho otci demisi, opustil Herbert svůj úřad pár dní poté, ačkoliv mu Vilém v tomto důrazně odporoval.
V roce 1893 byl zvolen do Reichstagu za Svobodně-konzervativní stranu (Freikonservative Partei).
10 let po své smrti obdržel Herbert k uctění své památky v mramoru vytvořený epitaf v kostele v Schönhausenu (sochařská práce Wilhelma Wandschneidera).
Je autorem díla „Politische Reden 1878-1898" (Politické hovory 1878-1898).
Děti [editovat]
- Hannah von Bismarck (1893-1971), (manžel: Leopold von Bredow)
- Goedela von Bismarck (1896-1981), (manžel: Hermann von Keyserling; svatba 1919)
- Otto kníže von Bismarck (1897-1975), (člen Bundestagu - CDU)
- Gottfried von Bismarck-Schönhausen (1901-1949), Říšský poslanec
- Albrecht von Bismarck-Schönhausen (1903-1970)