Theodor Schaefer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Theodor Schaefer (23. ledna 1904, Telč19. března 1969, Brno) byl český hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec skladatele byl ochotnický herec, překladatel a amatérský hudebník. Syn hrál na housle od čtyř let a velmi brzy komponoval. Mezi jeho rané skladby patří např. písně na texty Jana Nerudy, Jaroslava Vrchlického a Petra Bezruče. Maturoval na gymnáziu v Telči a poté studoval na brněnské konservatoři skladbu u Jaroslava Kvapila a dirigování u Františka Neumanna. Absolvoval v roce 1926 a dále pokračoval na mistrovské škole v Praze u Vítězslava Nováka.

Učil nejprve na městské hudební škole v Kutné Hoře. V roce 1934 přišel do Brna a učil na Kaprálově hudební škole. V roce 1939 se oženil a o rok později se stal profesorem hudební teorie a kompozice na brněnské konzervatoři a přednášel hudební vědu na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Konečně od roku 1959 až do své smrti byl pedagogem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vychoval celou řadu významných skladatelů (Pavel Blatný, Ctirad Kohoutek, Alois Piňos, Zdeněk Pololáník a další). Byl rovněž učitelem skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Za války ukrýval její skladby.

Věnoval se rovněž organizační činnosti a popularizaci hudby. V době svého působení v Kutné Hoře byl sbormistrem pěveckého spolku Tyl. V Brně pak řídil sbor Sokola Brno I, Brněnské orchestrální sdružení a byl prvním předsedou festivalového výboru Mezinárodního hudebního festivalu v Brně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Stvoření (symfonická báseň, absolventská práce na konzervatoři, 1926)
  • Passacaglia a fuga pro velký orchestr (1927)
  • Tři české tance ve starém slohu (1930)
  • Houslový koncert op. 4. (1933)
  • Scherzo Piccolo op. 9. (1937)
  • Klavírní koncert s orchestrem op. 10. (1943)
  • Valašská serenáda pro orchestr op. 12. (1939)
  • Baladická předehra op. 15. (1939)
  • Zimní kantáta, op. 19 pro soprán, smíšený sbor a orchestr (text Kamil Bednář). (1945)
  • Sinfonia pastorale concertanta alla maniera di stile classico op. 23 (1954)
  • Taneční suita z baletu Legenda o štěstí pro velký orchestr op. 23. (1958)
  • Diathema pro sólovou violu a orchestr op. 24. (1956)
  • Symfonie pro velký orchestr op. 25. (1961)
  • Barbar a růže op. 27. (1959).
  • Rapsódická reportáž op. 28. (1960)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet č. 1, d moll, op. 2 (1929)
  • Suita pro hoboj a klavír (1930)
  • Dechový kvintet, op. 5. (získal nejvyšší udělenou cenu v mezinárodní soutěži, v jejíž porotě byli skladatelé Albert Roussel, Darius Milhaud, 1935)
  • Romantické skladby, op. 7, cyklus skladeb pro klavír (1936)
  • Klavírní etudy, op. 8 (1937)
  • Klavírní etudy, op. 11 (1938)
  • Index, op. 13. pro klavír (1938)
  • Smyčcový kvartet č. 2, op. 16 (1941)
  • Elegie za Zdeničku, op. 20 (1944)
  • Smyčcový kvartet č. 3, op. 21 (1945)
  • Divertimento mesto, op. 22 (oktet, 1947)
  • Cigánovy housle, op. 29 (na námět básně Jaroslava Vrchlického, 1961)
  • Dva smyčcové kvartety (bez opusového čísla)

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Anemonky (mužský sbor, text J. Vrchlický)
  • Ukolébavka (text L. Beková) (1931)
  • Podivný svět (cyklus 5 písní pro tenor a klavír, 1926)
  • Rašení (text F.S. Procházka)
  • Sežloutla ta lípa; Hvězdám (text J. Vrchlický)
  • Balada horská; Balada dětská (text J. Neruda)
  • Červený květ (text P. Bezruč)
  • Má matka hrála (text K. Hlaváček)
  • Jaro přichází, op. 1. Tři písně pro ženský hlas a klavír
  • Poštovní schránka. Smíšený sbor na slova Jiřího Wolkera, op. 3.
  • Tři mužské sbory, op. 14. (1939)
  • Vlast Libušina, Op. 17. Tři ženské sbory a cappella (1940)
  • Milostné balady, op. 18. Pět písní pro ženský hlas a klavír, text Karel Kapoun (1943)
  • Dva madrigaly, op. 26. Ženské sbory a capella na texty Elišky Krásnohorské, 1957),
  • Bithematicon, op. 31. Čtyři skladby pro baryton a klavír (1967)

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Legenda o štěstí, op. 23. (balet, 1953)
  • Julie aneb Snář (melodram, 1934)
  • Mauglí. (Scénická hudba k divadelní hře podle Rudyarda Kiplinga; klavír, 1932)
  • Honza dobrák. (Dětská opera, 1923)
  • Švanda dudák. (Dětská opera, 1925)
  • Jura (scénická hudba; text B. Plumlovská, 1921)

Nedokončená díla[editovat | editovat zdroj]

  • Glosae instrumentale, op. 32 pro 2 klavíry a komorní soubor
  • Světské requiem, op. 33.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha
  • Zouhar, Z.: Konfese Theodora Schaefra posmrtně. Opus musicum, 1(4), 114-116, 1969.
  • Pečman, R.: Za Theodorem Schaefrem. Opus musicum, 1 (1), 11, 1969.
  • Gardavský, Č.: Skladatelé dneška. Praha, Panton, 1961.
  • Martínková, A. (red.): Čeští skladatelé současnosti. Praha, Panton, 1985
  • Arne Linka: Theodor Schaefer jako hudební teoretik. Opus musicum, 19 (4), 113-117, 1987; 19
  • Arne Linka: Theodor Schaefer. Hudební rozhledy, 42(10), 464-467, 1989.
  • Arne Linka: Hudební skladatel Theodor Schaefer. Brno, Masarykova univerzita v Brně a Georgetown, 2002.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]