William Ramsay

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sir William Ramsay

Sir William Ramsay (2. října 1852, Glasgow23. července 1916, High Wycombe) byl významný skotský chemik. Roku 1904 dostal Nobelovu cenu za chemii za objev vzácných plynů, které izoloval ze zemské atmosféry.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ramsay se narodil v Glasgow jako syn Williama Ramsaye a Catherine Robertsonové. Byl synovcem geologa Andrewa Ramsaye.

Začal studovat na Univerzitě v Glasgow pod vedením Thomasa Andersona, známého chemika zabývajícího se heterocyklickými sloučeninami. Později během studia pracoval v laboratoři známého analytika R. Tatlocka; ve studiích dále pokračoval v Heidelbergu, kde pracoval v laboratoři Roberta Bunsena, po roce přešel do Tübingenu, kde u profesora Rudolpha Fittiga pracoval na disertační práci „Orto - substituované kyseliny a jejich deriváty“; práci obhájil roku 1872.

Po obhajobě se vrátil do Glasgow jako asistent na Andersonově Univerzitě. Roku 1879 získal místo profesora chemie v Bristolu. Roku 1881 se oženil s Margaret Buchananovou. Téhož roku se stal rektorem Bristolské Univerzity; přitom dále pokračoval ve výzkumu plynů. Od roku 1887 byl profesorem anorganické a fyzikální chemie na londýnské University College; tam působil až do roku 1913, kdy ve věku 61 roku odešel do důchodu.

Zemřel 23. července 1916 v Buckinghamshire. Byl pohřben v tamějším kostele Hazelmere, kde byl od roku 1822 pochován William Herschel.

Práce[editovat | editovat zdroj]

Jeho hlavní objevy spadají do období činnosti na University college v Londýně.

19. dubna 1894 začal Ramsay navštěvovat přednášky Lorda Rayleigha. Rayleigh poukazoval na rozdíl mezi hustotou dusíku vyrobeného pomocí chemické reakce a dusíku izolovaného ze vzduchu odloučením jiných prvků. S Ramsayem se dohodli, že tuto anomálii budou společně zkoumat. Po určité době Ramsay Rayleigha informoval, že ze vzduchu izoloval doposud neznámý inertní prvek; pojmenoval jej „argon“. Téhož roku objevil i neon, krypton, xenon a hélium; čáry hélia byly již dříve pozorovány při spektrální analýze slunečního světla, avšak plyn samotný nebyl do té doby izolován. Zjistil také, že hélium vzniká při rozpadu radia

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Systém anorganické chemie (A System of Inorganic Chemistry, 1891)
  • Plyny v atmosféře, příběh jejich objevu (The gases of the atmosphere, the history of their discovery, 1896)
  • Moderní chemie (Modern chemistry, 1900)
  • Úvod do studia fyzikální chemie (Introduction to the study of physical chemistry, 1904)
  • Prvky a elektrony (Elements and electrons, 1913)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]