Richard Adolf Zsigmondy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Adolf Richard Zsigmondy (1. dubna 1865 Vídeň, Rakousko24. září 1929 Göttingen, Německo) byl rakouský chemik. V roce 1925 získal Nobelovu cenu za důkaz heterogenní povahy koloidních roztoků.

Na severní hemisféře na odvrácené straně Měsíce je po něm pojmenován kráter Zsigmondy.[1][2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zsigmondy napřed vystudoval na technice ve Vídni kvantitativní analýzu a pak se naučil organickou chemii na univerzitě v Mnichově. Po skončení svého studia se stal soukromým docentem na univerzitě v Berlíně. Roku 1907, po tříleté práci ve sklárně v Jeně, ho jmenovali profesorem anorganické chemie a po nějaké době ředitelem ústavu anorganické chemie na univerzitě v Göttingen.

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Celou svoji vědeckou činnost se snažil Zsigmondy věnovat studiu koloidní chemie. Nejdříve se věnoval duhové barvě na skle a porcelánu, po nějaké době přešel na studování vytvoření způsobu získávání koloidních roztoků a jejich ultrafiltrace. Roku 1903 se podařilo jemu a H. F. Siedentopfovi sestrojit ultramikroskop a ultrafiltr roku 1922. S těmito pomůckami pak Zsigmondy objevil klasifikaci koloidních částeček podle viditelnosti v ultramikroskopu a také podle vzájemného působení s rozptýleným prostředím.

Velké objevy Zsigmondy v oblasti koloidů měly velký význam především pro poznání živé přírody, protože už známe, že všechny procesy probíhající v živých organismech jsou spojeny s koloidní povahou protoplazmy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Librační oblast I - Brianchon, str. 182, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Zsigmondy on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)