Glenn Seaborg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Glenn Seaborg v roce 1964

Glenn Theodore Seaborg (19. dubna 1912 – 25. února 1999) byl významný americký jaderný chemik. Za objevy transuranů získal spolu s Edwinem Mattisonem McMillanem roku 1951 Nobelovu cenu ^[1] (byl objevitelem všech transuranů až do čísla 102). V otázkách vědy a výchovy radil devíti americkým prezidentům.

Ještě za jeho života byl po něm pojmenován chemický prvek s protonovým číslem 106 – seaborgium.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

↑ nobelprize.org

[editovat] Externí odkazy

Seaborg and Plutonium Chemistry, at Department of Energy official site

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Glenn Seaborg

Nositelé Nobelovy ceny za chemii (1951-1975)

Edwin McMillan / Glenn Seaborg (1951) • Archer Martin / Richard Synge (1952) • Hermann Staudinger (1953) • Linus Pauling (1954) • Vincent du Vigneaud (1955) • Cyril Hinshelwood / Nikolay Semyonov (1956) • Alexander Todd (1957) • Frederick Sanger (1958) • Jaroslav Heyrovský (1959) • Willard Libby (1960) • Melvin Calvin (1961) • Max Perutz / John Kendrew (1962) • Karl Ziegler / Giulio Natta (1963) • Dorothy Hodgkin (1964) • Robert Woodward (1965) • Robert S. Mulliken (1966) • Manfred Eigen / Ronald Norrish / George Porter (1967) • Lars Onsager (1968) • Derek Barton / Odd Hassel (1969) • Luis Federico Leloir (1970) • Gerhard Herzberg (1971) • Christian B. Anfinsen / Stanford Moore / William Stein (1972) • E. O. Fischer / Geoffrey Wilkinson (1973) • Paul Flory (1974) • John Cornforth / Vladimir Prelog (1975)

1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Glenn_Seaborg&oldid=8130252“

Skryté kategorie:

Osobní nástroje

Přihlášení / vytvoření účtu

Tisk/export

Nástroje

V jiných jazycích